Vysvědčení pro Fialovu vládu. Z čeho téměř propadla a co jí šlo na výbornou?

Vláda mírného pokroku v mezích zákona. Tento přívlastek vypůjčený od recesistické strany založené za c. k. mocnářství Jaroslavem Haškem padne na kabinet Petra Fialy z ODS jako ulitý. Česko posunul jen o kousek, zůstávají za ním vesměs jen dílčí, malé změny.

Haškova strana neslibovala o moc víc než kapesní akvárium pro své voliče. A voliči od ní nechtěli nic víc než legraci. Od Fialovy vlády měl ale leckdo větší očekávání.

Pravda, zemi neudělala ostudu. Stála na správné straně a po celou dobu příkladně pomáhala napadené Ukrajině. Mnohým lidem dodávala pocit bezpečí. Za to jí patří čestné místo v galerii českých vlád. Nahlíženo byznysem však kabinet neoslnil, zejména proto, že reformy potřebné pro prosperitu země a její udržitelné hospodaření nepředložil.

Na konec svého mandátu se Fialův tým podle zásady „nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá“ prohlásil za úspěšný – bez ohledu na to, že sebechvála zapáchá. Premiér pak ve své zprávě vykreslil Česko jako zemi ve „velmi dobré kondici“.

Členové vlády přitom opomenuli důležitou věc: poděkovat těm, kterým některá jejich rozhodnutí zkomplikovala živobytí a kteří se s nimi museli vypořádat, což platí zejména pro podnikatele. Na ně vláda naložila vyšší daně. Svůj byznys ale až na výjimky ustáli.

Tohle za Fialovu vládu nenapravíme. Můžeme však vyhodnotit a oznámkovat její řízení státu.

Život v byrokratické džungli

V předmětu základy podnikání vláda neoslnila. Pro svobodné podnikání a byznys nevytvořila přívětivé prostředí s minimem administrativních povinností vůči státu, přehlednými zákony a nízkými daněmi.

Sliby chyby. Povinností dál přibývá, nic s tím nezmohli Fiala ani Babiš

Fialova vláda ve svém programovém prohlášení vzletně slibovala, že proseká byrokratickou džungli předpisů. To se jí nepodařilo.

Kabinet sice zavedl několik opatření snižujících povinnou administrativu. Zrušil třeba povinné vstupní a periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance v nerizikových profesích a zavedl jednotné měsíční hlášení firem odesílané na jednu adresu nahrazující desítky lejster adresovaných různým úřadům.

Další, vesměs drobné povinnosti k úřadům, které stát na podnikatele dříve navalil a které s výjimkou některých byrokratů nedávají nikomu smysl, zrušila vláda v antibyrokratických balíčcích. Firmám stát ulevil také tím, že je zbavil zaručených mezd. Nad tímto nástrojem žasli i bruselští regulovčíci.

Při likvidaci přebytečné byrokracie však vláda postupovala nahodile, nikoli systémově. Zasáhla jen příslovečnou špičku ledovce, rušené povinnosti přebíjely úkoly vyplývající z nových zákonů a nařízení.

Na vině je nejen příval regulací z Bruselu, ale ryze domácí administrativa nebo pozlacování (gold plating), kdy stát zaváděl opatření nad rámec evropských směrnic. Příkladem takového postupu je novela zákona o ekologické újmě, v níž povinnosti podniků při prevenci a nápravě ekologických škod vysoce překračují požadavky evropské legislativy.

Vláda nepohnula ani s digitalizací stavebního řízení. Projekt, který měl pod palcem ministr pro místní rozvoj, Ivan Bartoš z Pirátů, skončil krachem. Povolování staveb tak není na „pár kliknutí“, zůstává spojeno s komplikovanou a zdlouhavou administrativou.

Hospodářská komora vloni odhadla, že snížením administrativní zátěže o čtvrtinu by v Česku firmy ročně ušetřily 18 miliard korun. Multiplikačními efekty by se tato úspora promítla do růstu HDP v hodnotě nejméně 25 miliard. A na podzim zveřejněná studie zpracovaná pro iniciativu Velký týden malých firem říká, že kvůli papírování přijdou malé firmy o miliony hodin práce ročně – a tedy i o 41 miliard korun, které by jinak mohly investovat do rozvoje svého podnikání.

Ze základů podnikání si proto kabinet vysloužil (s přimhouřením obou očí) známku 4.

Daní není nikdy dost

Kromě debyrokratizace se přitom vláda nezaskvěla ani v daňové politice. Podnikatele s ní nepotěšila.

Ozdravný (konsolidační) balíček zvedl firmám daň z příjmu z 19 na 21 procent. Stát jim vzal peníze, které mohly investovat do inovací a svého rozvoje. Firmy to ustály, jejich konkurenceschopnosti však změna neprospěla.

Známe odvody na zdravotní a sociální pojištění OSVČ 2026. Prudký růst potvrdila vláda

Správce státní pokladny Zbyněk Stanjura z ODS vysvětloval, že stát nic nebere, firmy mu jen vrátí pomoc, kterou jim poskytl za covidu. Jenže covidová pomoc byla dočasná a vyšší daň nastavil Stanjura bez časového omezení.

Vysvětlení měla vláda i pro živnostníky, přesněji OSVČ, kterým zvedla základ pro výpočet pojistného, přičemž minimální vyměřovací základ se mezi roky 2023 a 2026 zvýšil z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Vyšší odvody zdůvodnila tím, že chce OSVČ zajistit důstojné důchody.

Analýza agentury Freedom ale ukázala, že vyšší odvody zvednou státní penzi mnoha živnostníkům jen mizivě. A nastupující ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v nové Babišově vládě jako jeden z prvních kroků oznámila, že růst minimálního vyměřovacího základu pro příští rok zarazí.

Daňových změn bylo v balíčku pochopitelně víc – namátkou vyšší daňová progrese OSVČ, vyšší spotřební daň na tabák a alkohol nebo omezení některých daňových slev. Budiž, s tím se dá žít.

A startupům by se mělo líp dýchat poté, co vládla kývla na zaměstnanecké akcie založené na principu nedanit, dokud neprodáš. Zato menšinoví akcionáři ČEZu budou ještě dlouho vydýchávat, jak je vláda oškubala s daní z mimořádných zisků neboli windfall tax.

Koalice však opomenula změnu v daních, kterou Česko potřebuje jako koza drbání. Neopravila klíč, podle něhož se rozdělují daně mezi samosprávy a centrální vládu.

Daně zůstávají vychýleny ve prospěch místních zastupitelstev, a tak vláda vrší dluhy, obce a kraje naproti tomu syslí přebytky. Dosáhly už 455,4 miliardy korun a leží převážně na nízko úročených bankovních účtech, kde nesou zisky bankám, zatímco kabinet nemá na investice.

Shrnuto: Také z předmětu daně Fialova vláda dostává známku 4.

Jednooký mezi slepými

Z financí vyfasovala vláda trojku. Výsledné cifry nevypadají nejhůř. Nahlíženo růstem ekonomiky, který dosahuje 2,8 procenta HDP, patří Česko v Evropské unii mezi nejlepší. Mimoto deficit státního rozpočtu spadl z pěti procent HDP na konci vlády Andreje Babiše pod dvě procenta.

Velký test vládních slibů. Vzpomenete si, co vám před měsícem slíbili?

Svým slibům zdravých financí však Fiala & spol. nedostáli. Státní rozpočty po předchozí Babišově vládě do cajku nedali. Budžet zůstává ve stamiliardových schodcích, stát si půjčuje na běžný provoz a jeho dluh se přehoupl přes 3,5 bilionu korun, což odpovídá 42,5 procenta HDP.

Pro podnikatele je přitom důležité, aby se vláda ve výdajích krotila, protože kabinet si půjčuje také od bank. Tím zhoršuje dostupnost úvěrů privátní sféře, která se uchází o stejné peníze.

Jistě, v porovnání se státy eurozóny, jejichž dluh v průměru přesahuje 80 procent HDP, nepatří Česko k nejhorším. Máme se ale chlácholit tím, že jsme jednoocí mezi slepými?

Kabinet nicméně zaslouží plusový bod za to, že investoval a parametrickými změnami nasměroval důchody na udržitelnější (ne však udržitelnou) trajektorii.

A další plus mu patří za dlouhodobý investiční produkt (DIP) – státem podporovaný nástroj, jehož cílem je motivovat k dlouhodobému investování na důchod. Je to další možnost, jak vzít osud do vlastních rukou a pořídit si důstojnou penzi.

Po uši v dotacích

Pamatujete, jak politici ODS před sněmovními volbami v roce 2021 ujišťovali, že narovnají trh pokřivený dotacemi a omezí závislost podnikatelů na dotacích?

Před nástupem vlády, v níž občanským demokratům připadly klíčové pozice premiéra a ministra financí, patřilo Česko mezi státy s největším podílem dotací ve veřejných výdajích. Na konci vládního angažmá ODS se na tom příliš nezměnilo.

V konsolidačním balíčku některé dotace vláda seškrtala. Většinou to však byly jen ty, které sama zavedla v reakci na energetickou krizi. Loni pak premiér Fiala zvěstoval revoluční změnu: prohlásil, že namísto zalévání ekonomiky nevratnými dotacemi se vláda zaměří na vratnou podporu firem zvýhodněnými úvěry nebo daňovými pobídkami.

Prouza: Rozpočet není ryzí účetnictví aneb Tři hlavní úkoly pro ministryni Schillerovou

Dobrá myšlenka. Takový systém by vedl k lepšímu a smysluplnějšímu využívání veřejných peněz. Rok a kousek před volbami to však bylo pouhé plácnutí do vody. Této revoluční změny jsme se nedočkali.

Po vypuknutí energetické krize firmy dlouho čekaly na zastropování cen energií. Svou nečinností vláda přilila olej do inflačního kotle. Důsledkem byl útlum investičních aktivit. Neblahý dopad na energeticky náročné provozy pak mělo rozhodnutí vlády zbavit se plateb na podporu obnovitelných zdrojů a převést je zpátky na firmy.

Na druhou stranu vláda zaslouží pochvalu za to, že do tří let dokázala diverzifikovat dovozy ropy a plynu. Ekonomice však neprospěla tím, že nechala kynout veřejný sektor.

Resumé? Za ekonomiku si kabinet odnáší nelichotivou známku 4.

V kotrmelcích skvělí

Z tělocviku si vláda zaslouží známku 1. Její členové neoplývali fyzickou kondicí, neposilovali ve fitku. Přesto vynikali v kotrmelcích i přemetech.

Nedlouho po svém nástupu se vláda na návrh lidovců usnesla, že vyplatí rodinám pět tisíc na dítě. A kývla na to i ODS, která předchozí vládu Andreje Babiše peskovala za rozhazování peněz z vrtulníku – zejména za „rouškovné“ ve stejné, pětitisícové výši. Tři dny přitom členům vlády trvalo, než se dohodli, zda chtějí pětitisícovku vyplácet rodinám s dětmi s příjmem do milionu korun ročně čistého (téměř všem), nebo „jen“ hrubého.

Blamáží pak skončil plán prvního ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) na stěhování stovek úředníků z Prahy k němu na domovskou jižní Moravu. Nekula ho musel odpískat poté, co do něj hodila vidle analýza poradenské firmy. Ukázala, že přestěhování by začalo šetřit peníze až za 246 let. Za tenhle analytický poznatek vysázel ministr z veřejných peněz 300 tisíc korun. No, nekupte to.

„Vydařených“ kotrmelců vláda předvedla pěknou řádku, třeba v chaotických změnách zaměstnávání dohodářů, v nesmyslných koncesionářských poplatcích firem, v nekonvenčním zvyšování příjmů státního rozpočtu prodejem darovaných bitcoinů…

Kabinet velkých slibů, ale malých skutků

Závěrečné hodnocení vlády Petra Fialy nevyznívá kdovíjak lichotivě. S odstupem času a s přihlédnutím k výsledkům politiky jiných českých vlád ji však možná v budoucnu budeme hodnotit lépe. Viděno rokem 2025 to však byl kabinet velkých slibů, ale malých skutků.

Nástup koalice ODS, TOP 09, lidovců, Starostů a Pirátů do vlády vítala před čtyřmi lety podstatná část podnikatelů i ekonomů. Politika nesourodého seskupení se však rozplizla do bezbarvých kompromisů a mnohdy mířila opačným směrem, než kabinet v programovém prohlášení plánoval.

ODS, vůdčí strana koalice, slibovala štíhlý a efektivní stát, šetrný k daňovým poplatníkům, který vytváří příznivé podmínky pro byznys. Podnikatelé se ho nedočkali. Vládním stranám to proto spočítali a odeslali je do opozice.

Čeho se dočkají od kabinetu ANO, SPD a Motoristů? Andrej Babiš avizuje „obrovskou jízdu“. Pod tím si však můžeme představit ledacos. U (staro)nového premiéra přitom není jisté nic. Ve vládě Bohuslava Sobotky začínal jako šetrný pravicový politik s liberálními postoji a zastánce eura. V kabinetu, který vedl do roku 2021, zase vystupoval jako rozhazovačný národovec a konzervativní populista.

Jakou proměnou projde v příštích čtyřech letech? A nakolik se do politiky jeho vlády promítne hospodářská strategie ANO, v níž – nyní již staronový ministr průmyslu – Karel Havlíček načrtl vizi země zaslíbené podnikání a byznysu a která se dostala i do předběžného návrhu programového prohlášení nové vládní koalice?

Odpovědi na tyto otázky zatím neznáme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• A chleba bude, máslo bude, i smetana! Svými sliby Babišova vláda trumfla všechny předchozí

• Babiš a spol. shánějí do státní kasy desítky miliard. Přitom je mají u nosu

• Nejsou lidi, pracovníků ubývá. A s novou vládou bude hůř

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag