Co vám v roce 2025 nadělila Fialova vláda? Hlasujte pro nejhorší a nejlepší změnu roku

Konec zaručených mezd

Jednou z prvních změn roku 2025 bylo zrušení zaručených mezd pro odborné profese, které některé zaměstnavatele tížily jako balvan. 

Do prosince 2024 platilo, že zaměstnavatel musí zaměstnance podle vzdělání a odbornosti zatřídit do jedné z osmi skupin, pro každou z nich pak bylo stanovena zaručená mzda: minimum, pod které se nesměla jeho mzda dostat. Částka byla vázaná na minimální mzdu a pohybovala se v rozmezí od jejího jednonásobku do dvojnásobku.

Od začátku roku 2025 se tedy zaručený minimální výdělek pro skupiny profesí soukromého sektoru netýkají, zůstávají pouze zaručené platy pro zaměstnance ve veřejném sektoru, tedy třeba učitele nebo úředníky. 

Soukromé podniky od ledna 2025 zavazuje jenom výše minimální mzdy, pod ni se žádný jejich zaměstnanec nesmí dostat. Měsíční minimální mzda byla od ledna 2025 zvýšena na 20 800 korun, od ledna 2026 stoupne dokonce na 22 400 korun.

Zvyšování minimálních záloh

Prvního ledna 2026 opět po roce osobám samostatně výdělečně činným vzrostou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

zdroj: Finmag.cz

O výrazném růstu pro léta 2024 až 2026 rozhodla vláda Petra Fialy (ODS) v roce 2023 v konsolidačním balíčku. Ten mimo jiné předepsal právě trojí zvýšení minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se minimální zálohy počítají.

Křišťálová koule 2026: Rok ve znamení Babišovy drolící se koalice, dluhů a Číňanů u Měsíce

Z 25 procent průměrné mzdy (stanovené pro daný rok) v roce 2023 se vyměřovací základ každoročně zvyšuje o pět procentních bodů. Od ledna 2026 proto dosáhne 40 procent. To byl také cílový stav, s dalším zvýšením v roce 2027 balíček již nepočítal.

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) s SPD a Motoristy ale nechce počítat ani se zvýšením na 40 procent. Ve Sněmovně již leží návrh zákona, který i pro rok 2026 zachová minimální vyměřovací základ na letošní, 35procentní úrovni.

Schválit zákon ale Sněmovna samozřejmě tak rychle nemohla stačit přijmout. Jeho předkladatelé s tím ale počítají: změna tedy – jak předesílala Alena Schillerová (ANO) – začne platit zpětně.

Přeloženo – pokud se vás minimální zálohy týkají, od 1. ledna 2026 musíte bez ohledu na vyjádření a plány Babišovy koalice pořádně navýšit své trvalé příkazy. V průběhu roku je pak s nejvyšší pravděpodobností zase budete moct upravit směrem dolů. Peníze, které na zálohách na sociální pojištění od ledna zaplatíte navíc, vám pak sociálka vrátí.

Tady je pro přehled tabulka srovnání měsíčních plateb:

Zdroj: Finmag.cz

Růst u sociálního pojištění v příštím roce je dán tím, že kromě růstu či nerůstu vyměřovacího základu se do něj promítá i růst průměrné měsíční mzdy (ta byla v letošním roce 46 557 korun, pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 korun). Oproti plánu Fialova kabinetu tak při Babišově scénáři osoby samostatně výdělečně činné ušetří měsíčně na minimálních zálohách na sociálním pojištění 715 korun měsíčně.

Paušální daň aneb plus 15 procent

Pokud jste přihlášení do režimu paušální daně nebo se do něho chystáte pro příští rok (čas se přihlásit máte do 12. ledna), tak k minimálním zálohám na sociální pojištění musíte v prvním, nejnižším pásmu jako vždy připočítat 15 procent. Další dvě pásma se nemění.

Od ledna 2026 tak vyskočí měsíční platba paušální daně v prvním pásmu na 9 984 korun, z toho záloha na sociální pojištění bude 6 578 korun. Až ANO, SPD a Motoristé prosadí změny v určování vyměřovacího základu, bude paušálista platit 9 162 korun měsíčně, z toho na sociální pojištění půjde 5 756 korun měsíčně. Oproti výpočtu podle Fialovy vlády tak bude celková měsíční částka v prvním pásmu nižší o 822 korun.

Od kterého měsíce roku 2026 budete moct platit nižší zálohy a jak vám stát vrátí přeplatky od ledna, to u paušální daně není zatím jasné.

Zásadní změna v boji proti kyberzločinu: NIS2

V dubnu schválila Sněmovna nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do české legislativy zavádí požadavky evropské směrnice NIS2, účinnosti nabyl 1. listopadu. A tím se rozjely první lhůty – jedna zásadní končí dnes 31. prosince. Do dneška měly firmy čas zjistit, zda se jich nová směrnice týká, a pokud ano, registrovat se u Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).

Lhůta se blíží, firmy ale hrají o čas. Povinnou registraci schválně odkládají, hlásí NÚKIB

U každé nové firmy, na kterou by se mohla směrnice vztahovat, pak bude platit dvouměsíční lhůta pro registraci u NÚKIBu. Kdo se nepřihlásí včas, riskuje porušení zákona, a tedy i postih. 

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti přestává rozlišovat několik druhů povinných subjektů a místo toho zavádí jednu společnou kategorii, takzvaného poskytovatele regulované služby.

Skrze doprovodné zákony pak přináší také legislativně-technické úpravy řady dalších, už existujících předpisů (zákona o elektronických komunikacích, zákona o informačních systémech veřejné správy, zákona o prověřování zahraničních investic a zákona o střetu zájmů).

Směrnice NIS2 reaguje na vzrůstající počet kybernetických útoků a bezpečnostních hrozeb, které se čím dál častěji týkají i menších a středních firem. Počet těchto incidentů roste společně s digitalizací podnikání, kdy je řada firem a organizací přímo závislá na IT systémech a datech. Práce na nové evropské legislativě mimo jiné urychlil ruský vpád na Ukrajinu v únoru 2022, který byl doprovázen četnými kybernetickými útoky napříč Evropou.

K polovině prosince se zatím k nové regulaci, naplňující požadavky evropské směrnice NIS2, ohlásilo podle vyjádření úřadu téměř 1 500 subjektů. To je zhruba čtvrtina očekávaného počtu, na druhou stranu je to také třikrát víc, než kolik jich spadalo pod předchozí zákon o kybernetické bezpečnosti.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů

Byrokracie v podnikání je podle expertů balvan, který drtí podnikatele a brzdí ekonomický růst. A co hůř, podle Hospodářské komory je v současné době zdá se neporazitelná.

Data Hospodářské komory uvádějí, že podnikatelé tráví v Česku přes 240 hodin ročně administrativou. Šest týdnů práce na plný úvazek, které nevěnují zákazníkům, inovacím, rozvoji firmy, ale výhradně papírům a formulářům.

Jednotné měsíční hlášení za dveřmi. Co udělat hned a jak se vyhnout potížím?

Podle nedávné studie zpracované pro iniciativu Velký týden malých firem kvůli papírování přijdou malé firmy o miliony hodin práce ročně – a tedy v souhrnu odhadem o 41 miliard korun, které by jinak mohly investovat do rozvoje svého podnikání.

Ulevit jim má jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které by mělo – alespoň podle představ bývalé vlády Petra Fialy (ODS) – nahradit až 25 dosavadních formulářů pro různé úřady, kterým zaměstnavatelé posílají údaje o svých zaměstnancích.

Sněmovnou zákon prošel ke konci června 2025 a platit začíná od 1. ledna 2026. To hlavní ale přijde až v dubnu, odkdy zaměstnavatelé budou muset jednotné hlášení posílat, data za leden až březen musí dodat zpětně. Experti proto vřele doporučují si systém ve firmě připravit už teď v lednu.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je na jednu stranu bezesporu podstatným zjednodušením. Mimo jiné ubývá duplicit, tedy totožných údajů odesílaných na různá místa. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že celkový počet odesílaných údajů fakticky roste. Některé údaje odesílané ročně se například budou posílat měsíčně, údaje, které dodávaly jen vybrané firmy, budou posílat všichni a přibude i zaměstnavatelů, kteří budou muset něco hlásit.

Vše o jednotném měsíčním hlášení naleznete zde.

Novela zákoníku práce (flexinovela)

Delší zkušební doba, výhody pro pracující rodiče či konec zákazu mluvit o vlastní mzdě. To jsou některé změny, které v pracovním právu začaly platit od 1. června 2025. Změny přinesla novela zákoníku práce označovaná jako flexinovela, protože jejím hlavním cílem je podle ministerstva práce a sociálních věcí udělat trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele pružnějším.

Nejpodstatnější změny v zákoníku práce se týkají: 

• výpovědi (bude fakticky kratší výpovědní doba a snáz se zbavíte průšvihářů)
• zkušební doby (bude smět být delší)
• návratu z rodičovské dovolené (rodičům bude třeba držet jejich stávající místo)
• zaměstnání na dohodu při rodičovské dovolené (bude možné uzavřít dohodu na tutéž práci, kterou zaměstnanec dělal před nástupem na rodičák)
• větší volnost při zaměstnávání záskoků za zaměstnance na rodičovské dovolené
• zaměstnávání mladistvých (nově už od 14 roků) 

A podrobně jsme je popsali zde.

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů

Po říjnových volbách do Sněmovny a přes peripetie kolem (ne)vlastnictví holdingu Agrofert se 9. prosince stal šéf hnutí ANO Andrej Babiš opět premiérem. Na koaliční vládě se ještě předtím dohodl s SPD a Motoristy a zveřejnili i předběžný návrh programového prohlášení. 

Zástupci hnutí ANO v posledních měsících avizovali, které změny chtějí prosadit. Co kromě změn v odvodech OSVČ mají ANO a jeho koaliční partneři ještě v plánu? Třeba:

• Na svém úvodním zasedání v polovině prosince Babišova vláda schválila další velkou změnu stavebního zákona. Tvrdí, že tím napraví krizi, kterou pomohl prohloubit předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Cílem je zjednodušit povolování staveb, vrátit věci pod jednu centralizovanou správu a přestat zdržovat byrokracií – a ve výsledku tak zrychlit výstavbu a zlevnit bydlení. Novelu nyní čeká projednání ve Sněmovně. Zároveň ale vádní poslanci navrhují odsunout termín dokončení digitalizace stavebního řízení o tři roky na konec roku 2030.

• Znovuzavedení elektronické evidence tržeb v modernější podobě čili EET 2.0, která bude podle staronové šéfky financí Aleny Schillerové (ANO) elegantnější, pohodlnější a spravedlivá. Nová vláda si od EET 2.0 slibuje úspěchy v boji proti neplatičům daní, bývalé vládní strany nyní jako opozice tvrdí, že to zase bude jen byrokracie a státní šmírování firem. 

• Výměnou za zavedení elektronické evidence tržeb (EET) chystá nová vláda podnikatelům taky ulevit, hlavně pak těm v gastronomii. Jedním z revolučních opatření má být přístup státu ke spropitnému: takzvaná dýška budou legální příjem, ale osvobozený od daní. 

• Do pozice ministra průmyslu a obchodu se vrátil i Karel Havlíček (ANO). K jeho plánům patří kromě snížení cen energií taky připrava antibyrokratického zákona nebo zákona o start-upech. Hodlá také mít zmocněnce pro umělou inteligenci a pro technické vzdělávání.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Velký test vládních slibů. Vzpomenete si, co vám před měsícem slíbili?

• Vysvědčení pro Fialovu vládu. Z čeho téměř propadla a co jí šlo na výbornou?

• Z cizího krev neteče. Vláda chystá vánoční nadílku, zaplatíte si ji ale sami – i s úroky

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag