V roce 2026 nemá cenu plánovat byznys. Vyhrají mistři improvizace

Marek Hudema
Marek Hudema
1. 1. 2026
komentář

Když prý chcete rozesmát pánaboha, máte mu říct o svých plánech. Čeští podnikatelé ho ale v roce 2026 asi moc nepobaví. Něco plánovat snad ani nemá cenu. Vyhraje ten, kdo bude připravený na cokoliv a nebude se bát improvizace.

V roce 2026 nemá cenu plánovat byznys. Vyhrají mistři improvizace
Zlaté nudné časy, kdy šlo předvídat a plánovat (ilustrační obrázek) / Zdroj: Pleska / Gemini

Máme novou vládu, o důvěru parlamentu si ještě říct nestačila, ale počítat s ní asi můžeme. Musíme. Už od první schůze v půli prosince pilně pracuje a mění a ohlašuje další a další změny. Na řadě z věcí, které přestavuje, přitom ještě ani nestačila oschnout omítka.

Vláda tvrdí, že uleví živnostníkům, ale jak to přesně dopadne, to nevíme. Strany nové koalice před volbami tvrdily, jak budou šetřit a že je nutné snížit schodek státního rozpočtu – ale už teď začíná být jasné, že se bude spíš utrácet, ba že zřejmě dojde na zrušení omezujících rozpočtových pravidel. Jaké to ale bude mít důsledky, to si málokdo troufne odhadnout. Může snad rozvolnění pravidel ekonomice pomoct?

Dluhem k prosperitě?

Varováním by v tomhle ohledu mohlo být Německo. Nedávno obešlo zákonnou dluhovou brzdu a čekalo se, jak plánovaná investice 500 miliard eur do infrastruktury pomůže tamnímu hospodářství. A snad i českému, které je s tím německým provázané tak, že se docela snadno ujal bonmot o Česku jako neoficiální spolkové zemi.

Jenže podle čerstvějších odhadů to vypadá, že místo kýženého dvouprocentního růstu poroste v nastávajícím roce německé HDP tempem něco přes půl procenta. A to ještě kdo ví jestli. Ekonomové mluví o stagnaci. Peníze vylité do ekonomiky nedokázaly přetlačit dlouhodobé strukturální problémy německé ekonomiky a problémy s vývozem. Třeba by se to ještě mohlo zlomit kolem poloviny roku, třeba ne. Je to dosti nejisté. Což znamená, že nejistý je i vývoj české ekonomiky. Tak něco plánujte.

Přijdou energetické dotační dostihy?

Německo pro nás ale nemusí být jen tahoun. Pro mnoho našich podniků není jen odběratel, ale taky konkurent. A německá vláda bude některým firmám či oborům dotovat energie. Nakonec sice úleva, která v Německu od ledna platí, nebude tak vysoká, jak se zpočátku zdálo – ale ještě není všem dnům konec. Pořád se – a nejen v Německu, ale i v dalších zemích Unie – může prosadit snaha snižovat ceny elektřiny razantně.

Pro Česko a další malé země by to znamenalo katastrofu. I naše nová vláda od ledna snižuje ceny elektřiny, přebírá na sebe kompletní závazek podpory obnovitelných zdrojů, ale Česko nikdy nebude mít dost prostředků na to, aby mohlo rozdávat stejné dotace jako třeba Německo nebo Francie.

Ale jak to všechno bude, to se teprve uvidí. Může se ale prostě stát, že konkurence, co sídlí za rohem, bude mít za pár měsíců skokem výrazně nižší náklady. Tak něco plánujte.

Ztrestá Unie země, co nedrží linii?

Zatím tomu naštěstí brání pravidla Evropské unie, ale budou platit na věky? Velké země unie se můžou pokusit je změnit – a to by změnilo všechno.

Nebo, a to je další možnost, se zavede celoevropská podpora, která sníží ceny elektřiny skoro všem. Třeba s výjimkou Česka, Maďarska a Slovenska, které neprokážou dost solidarity s Ukrajinou. Ano, nikdo nás nemůže nutit ručit za půjčku Ukrajině, ale také nikdo nemůže nutit ostatní, aby se s námi počítalo v Unii se vším.

Ostatně zkoušet si dělat plány s ohledem na to, jak a kam bude směřovat Evropská unie, by bylo pošetilé. Vypadá to, že právě teď v Evropě převládají hlasy, které jsou proti další integraci a proti „Bruselu“.

Jenže za prvé u mladé generace je to jinak a za druhé, pokud má být Evropa silná a akceschopná, vyžaduje to posílení evropské spolupráce a také větší rozhodnost: tedy spíš většinové hlasování na úkor jednomyslnosti. Neboli rušení práva veta jednotlivých členských zemí unie. Jak to dopadne, to uvidíme. Ale je to zas téma spíš pro bookmakera. Tak něco plánujte.

Budou poctiví biti?

Co vypadá jako jisté: v Evropě jako by převládla tendence k omezování byrokracie a regulací, k rušení či zjednodušování některých předpisů a taky snižování ambiciózních klimatických cílů, včetně plánovaného zákazu výroby aut se spalovacími motory.

Problém je ale ve způsobu, jak se změny mají provádět. Takzvané omnibusové balíčky ruší regulace hromadně, často bez ohledu na vnitřní provázanost předpisů.

A navíc tu může nastat precedent, který bude podrývat autoritu zákona a chuť firem řídit se pravidly. Podniky, které investovaly nemalé prostředky, aby dodržely rušená pravidla, se kvůli tomu můžou dostat do nevýhody vůči těm, které s adaptací otálely. Poctivost se tak zpětně trestá a jistotu nemá nikde nikdo žádnou.

Navíc ani změny v Green Dealu nemusí vést nakonec ke změkčení podmínek pro podnikání, ale naopak i k větší byrokracii. To pokud místo jednotných unijních požadavků třeba na počítání a kontrolu uhlíkové stopy nastoupí soubor pravidel národních a místních. Jak víme ze zákonů profesora Parkinsona, rušení byrokracie pod vládou byrokratů, a to firemních, nakonec může vyústit v ještě horší byrokracii. No… uvidíme. Tak něco plánujte.

Roboti už jdou. Do nebíčka, nebo do peklíčka?

Velkou neznámou je i vývoj mezinárodního obchodu. Trendem posledních let je návrat k ochranářským opatřením a clům. Nejde jen o Spojené státy, kde se celní politika mění… velmi dynamicky, ale i o Evropskou unii. V roce 2026 má skončit osvobození od cla u zásilek s hodnotou do 150 eur, což zasáhne nejen spotřebitele, ale i firmy dovážející levné komponenty či náhradní díly.

Nejistota kolem cel je umocněna politickým napětím. Nikdo neví, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině ani jak dlouho si americká ekonomika udrží současné tempo růstu. To je dneska do značné míry spojené s rozvojem umělé inteligence – a stále častěji zaznívají varování, že může jít o další technologickou bublinu. Její prasknutí může pro světové hospodářství znamenat katastrofu. S nepředvídatelnými důsledky.

Co v roce 2026 pláujete se svou firmou?

Druhá možnost je, že umělá inteligence naopak rychle dospěje k  obecné umělé inteligenci (AGI). A co by přišlo pak? Snad doba hojnosti. Jak říká třeba Elon Musk: nebude potřeba pracovat, práce bude jenom zábava. Jenže – a to si možná Musk těžko uvědomuje – práci lidé nedělají ani tak proto, že by ji za ně nikdo jiný neudělal, ale proto, že potřebujou výplatu.

Ta doba hojnosti by tedy nejspíš byla dobou hojnosti jen pro někoho. Prohloubilo by se asi rozštěpení společnosti, už ne na bohaté a chudé, ale na superbohaté a superchudé. Majitelé akcií firem spojených s novou umělou inteligencí a zaměstnavatelé robotů a umělých mozků by nebývale zbohatli, ostatní zchudli. Nebo by to celé bylo ještě úplně jinak. Každopádně pro plánování byznysu, pokud zrovna nemáte továrnu na čipy, si z toho moc nevezmete.

Můžeme se tedy těšit na jízdu na horské dráze. Nový rok pravděpodobně bude ve znamení neustálých a těžko předvídatelných změn. Asi před stoletím a půl vznikla v Anglii jedna „stará čínská kletba“: Ať žijete v zajímavých časech. Tak ty nás čekají. Budeme ještě vzpomínat na časy, kdy vládla nuda a aspoň něco se dalo naplánovat.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Budou startupy motorem české ekonomiky?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Ohodnoťte článek

-
-1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Marek Hudema

Marek Hudema

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval jako novinář například v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách nebo Lidovkách. Zajímá se o Blízký východ a Asii,... Více

Související témata

byrokracieceny energiícladotaceekonomikaelektřinaEvropská uniekomentářmezinárodní obchodNěmeckoplánovánípodnikánístátní rozpočetumělá inteligencevládaživnostníci

Zimní příběh

Síla bez hranic

Síla bez hranic

5000 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo