Za reklamní letáky se bude platit. Zničí to seniory a tiskárny?

V nejbližších dnech dorazí na legislativní radu vlády (a posléze na jednání kabinetu) návrh novely zákona o obalech. Mnozí podnikatelé už přemýšlejí, jak se s ním vyrovnají. Jde zejména o provozovatele obchodů, které pravděpodobně čeká povinnost vykupovat nápojové petlahve a hliníkové plechovky.

Povinnost platit za likvidaci reklamních letáků podobně jako se dnes platí za obaly všeho druhu, kterou novela taky obsahuje, zůstávala poněkud stranou zájmu. Do minulého týdne, kdy řada organizací odeslala ministru životního prostředí otevřený dopis, ve kterém se proti zamýšlené novince staví velmi vehementně.

Povinné zálohování PET lahví a plechovek. Vyplatí se to?

Podle dokumentu je to nápad nekoncepční a nesystémový. A asociální – namířený proti starým lidem a taky proti lidem s postiženým. Právě těch zaměstnává největší distributor letáků a iniciátor sepsání dopisu, společnost Česká distribuční, na hlavní poměr půl druhého tisíce. Navíc prý poplatek za letáky ohrozí jedno z tradičních a v posledních letech zle zkoušených průmyslových odvětví – tiskárny a polygrafii.

Kromě zmíněné České distribuční dopis podepsali jednak zástupci organizací, které zastupují dotčené podnikatele – Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Asociace českého tradičního obchodu za obchodníky, Svazu polygrafických podnikatelů za tiskaře, České asociace odpadového hospodářství, Sdružení komunálních služeb a Spolku veřejně prospěšných služeb za firmy z oboru odpadových služeb, jednak zástupci organizací, které hájí zájmy starších lidí a lidí se zdravotním postižením, konkrétně Rady seniorů České republiky a Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR.

Jde prý o důchodce

Za „legislativní nesmysl“ označil začlenění letáků do obalového zákona manažer komunikace České distribuční Jaromír Staněk – leták prostě není obal. Ministerstvo životního prostředí ale svou myšlenku hájí argumentem, že modré kontejnery, ve kterých ročně končí 20 tun letáků, jsou sběrná síť právě pro odpady z obalů a že tvoří až 14 procent jejich obsahu.

Právní fikce, kdy se leták prohlásí „pro účely zákona“ za obal, je podle ministerstva jednoduché a efektivní řešení. Jiné možnosti, jak donutit producenty letáků, aby přispívali na likvidaci odpadu, který se z letáků rychle stává, a kterou dneska platí obce, považuje za administrativně a finančně náročné.

Samo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu konstatuje, že obchodní řetězce sice distribuci letáků omezují, ale pořád jde o široce užívaný způsob propagace. Zavedení recyklačního poplatku má podle něj vést k jejich dalšímu omezení a k přechodu na online propagaci.

To je věc, která se samozřejmě děje, obchodní řetězce se snaží co nejvíc zákazníků zejména přivést k používání svých aplikací. Jenže – a to je další výtka signatářů otevřeného dopisu – digitalizovaní a smartphonizovaní ještě nejsme všichni. Zejména nejstarší generace.

„Více než polovina seniorských domácností v České republice nemá přístup k výpočetní technice. Tištěný leták je často jejich jediným zdrojem informací o akčních nabídkách,“ říká předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. „Alternativa v podobě online letáků či mobilních aplikací pro ně nepřichází v úvahu.“

Řetězce: digitalizujeme, ale leták je leták

Co na to říkají nejčastější zadavatelé letáků, kterých se v Česku podle údajů České distribuční roznese ročně 2,2 miliardy (ještě před několika lety to byly skoro 4 miliardy)?

„Abychom minimalizovali ekologický dopad, distribucí papírových letáků jsme zredukovali a tištěné letáky jsou navíc k dispozici pouze ve zkrácené verzi,“ říká Iva Pavlousková z obchodního řetězce Tesco s tím, že plné verze jsou na webu a v mobilní aplikaci. Papírové letáky se sice snaží řetězec omezovat, ale pokud o ně bude zájem, tisknout se budou.

Lidl se podle slov mluvčí Elišky Froschové Stehlíkové rovněž snaží omezovat svá tištěná média, ke kterým nabízí alternativu v podobě aplikací, digitálního letáku a webovek. Svoje letáky aspoň před dvěma roky zmenšil, ročně tak prý ušetří 2,5 tuny papíru.

Ne všechny řetězce ale sdílejí nadšení z úspěchů digitálních technologií. „Pro řadu zákazníků představují tištěné letáky stále nejdůležitější kanál, z něhož čerpají informace o produktech v akci,“ konstatuje Tomáš Kubík, mluvčí Penny Marketu. „V posledních dvou letech zájem o tištěné letáky mezi zákazníky ještě dokonce vzrostl,“ dodává Kubík s tím, že žádný ústup od letáků jeho společnost neplánuje.

Pro Globus jsou letáky pořád jedním z hlavních nástrojů marketingu, zejména s ohledem na seniory. „Obáváme se, že případné snížení množství výtisků například z důvodu zvýšení nákladů vlivem nové legislativy, by negativně ovlivnilo právě seniory. Ti by tímto krokem přišli o možnost srovnání cenové nabídky různých řetězců,“ říká mluvčí řetězce Aneta Turnovská. Právě snížení množství výtisků je podle ní věc, kterou řetězec bude muset zvážit, pokud novela zákona projde.

I řetězec družstevních obchodů COOP sice vidí budoucnost v technologiích a přichází s aplikacemi a věrnostními programy, ale podle ředitele rozvoje a marketingu sítě COOP Lukáše Němčíka platí, že lidé mají letáky rádi, rádi si v nich listují, část zákazníků motivují a inspirují; spíš než o ústupu od letáků v případě jejich zdražení mluví tedy Němčík o hledání lepšího způsobu jejich distribuce.

To je mimochodem cíl, ke kterému se vlastně hlásí i ministerstvo, když ústy mluvčí Veroniky Krejčí říká, že do začátku příštího roku (kdy zákon – pokud projde vládou a parlamentem – začne platit) „mají producenti letáků dostatek času na kreativní a hlavně adresné řešení zvláště pro seniory, kteří nevyužívají online prostředí ve svém počítači nebo telefonu“.

Které firmy novela ohrozí

Senioři možná nakonec na případném omezení letáků biti nebudou. Nejspíš se to ale nedá říct o některých zainteresovaných firmách a oborech. Jednak jsou to různí poštovní operátoři, tedy roznašeči neadresných zásilek, a pak tiskaři. Firmy v polygrafii se prý potýkají s meziročním poklesem zakázek o desítky procent.

„Existuje nemalé množství tiskáren, jejichž produkci z velké většiny tvoří právě tisk letáků. Poplatkem způsobené navýšení produkčních nákladů negativně ovlivní rozhodování zadavatelů těchto zakázek. Pro menší a některé střední tiskárny může jít o existenční záležitost.“ říká prezident Svazu polygrafických podnikatelů Zdeněk Sobota.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Směrnice větší než GDPR se odsouvá. Legislativci nestíhají NIS2 zpracovat

• Absurdita roku? Registrace dohod o provedení práce, shodli se podnikatelé

• Míň papírování, víc podnikání. Komora představila antibyrokratický zákon

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag