Český stát funguje jako dojná kráva. Až ji vydojíme, zaplatíme vyšší daně

Vláda pro státní rozpočet na rok 2025 stanovila deficit 235 miliard korun. Je obrovský a měl by být dost velký na to, aby se do něj vládní výdaje vměstnaly. Z toho, že nástřel (první návrh) rozpočtu dosud ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou drží pod pokličkou, je však patrné, že s tím bude mít pětikoalice potíž.

Problém spočívá v tom, že český stát funguje jako dojná kráva. A státní dojnici jsme si zvykli nezřízeně dojit.

Příliš úzkostlivé škrty

Osvědčeným způsobem, jak podojit stát, jsou dotace. Kabinet v konsolidačním balíčku škrtl dotace za desítky miliard, mezi nimi také transfery byznysu. Nebyl to však dostatečně důkladný řez.

Vláda vysává peníze z byznysu a pumpuje je do eráru. Má snad takhle fungovat stát?

Celková suma škrtů dosáhla 84 miliard (odkaz na tabulku „Úsporná opatření – dotace 2024“ najdete na webu ministerstva financí). Taková cifra může leckomu připadat velkolepě. Jenže podstatná část škrtů jde na vrub obnovitelných zdrojů energie. Vláda jejich dotace po odeznění energetické krize jednoduše přesunula na spotřebitele, na jejich účty za elektřinu. Dotovaní si dál přijdou na své.

Vláda škrtala příliš úzkostlivě a domácí dotační byznys neutnula. Po konsolidačním balíčku navíc ve škrtech nepokračovala. Naopak, s blížícími se volbami začala zavádět nové dotace, které stát ještě víc zadluží a které se v budoucnu promění ve vyšší daně. Do této skupiny patří třeba dotace na obecní a státní byty, se kterými jsou spojeny nové regulace.

Že se bez dotací a regulací neobejdeme? Jsou snad klíčem k prosperitě a všeobecnému blahu?

Mnohdy by vláda firmám a podnikatelům pomohla víc tím, že by jim ubrala z administrativních povinností, zjednodušila legislativu a liberalizovala zákoník práce, který jim svazuje ruce.

Firmy dotované i přidušené

Z průzkumu Stepping Up Survey vyplynulo, že zakladatelé českých startupů by spíš než dotace uvítali příznivější daňové podmínky, stabilní právní prostředí, lepší legislativu pro zaměstnanecké akcie a jednodušší digitalizovanou administrativu.

Výsledek, který nemohl překvapit. Na to, aby splnily vládou uložené povinnosti, dnes vynakládají firmy hromady neproduktivních hodin a peněz. Hospodářská komora odhaduje, že snížení administrativní zátěže o pouhou čtvrtinu by jim ušetřilo ročně 18 miliard korun, které by mohly investovat do podstaty svého podnikání. A stát by pomohl i sobě – získal by víc na daních.

Pravda, kabinet Petra Fialy vydal už tři antibyrokratické balíčky. Ruší celkem sedm desítek povinností vůči úřadům. Tvoří však jen příslovečný vrchol ledovce.

Postupně rušené povinnosti kromě toho přebíjí úkoly pocházející z nových regulací. Některé vyplývají z evropských směrnic, jiné si vymýšlíme sami. Jedno ale mají společné – komplikují byznys. Za exemplární příklad škodlivé regulace se dá pokládat nový systém dohod o provedení práce, který ztížil zaměstnávání dohodářů.

Pomáhat se dá i levněji

Někdy je nicméně potřebná a žádoucí finanční pomoc. Copak ale musí být její jedinou formou dotace?

Místo dotace přece může vláda poskytnout firmám vratnou pomoc – záruky na úvěr anebo třeba půjčky podmíněné příjmem (income contingent loans) s výhodným úrokem. Firma-dlužník je splácí až poté, co jeho obchodní výnosy přesáhnou určitou hranici. 

Stát je nevyužívá. Přitom by ušetřil. Mohl by získat část vydaných peněz zpátky do rozpočtu a z nich poskytovat další příjmem podmíněné půjčky. Případně vrátit korporátní daň na 19 procent, a tím zvýšit konkurenceschopnost firem, nebo peníze použít na splácení státního dluhu.

Půjčky podmíněné příjmem jsou v mnoha vyspělých zemích rozšířeny také k platbě školného na univerzitách. Co kdybychom tuto formu (odloženého) školného zavedli v Česku, a tak omezili rostoucí dotace na terciální školství? Ze školného by káply peníze, které by pomohly podfinancovaným a v mezinárodním srovnání vesměs podprůměrným českým univerzitám.

Stačí natáhnout ruku

V Česku však vítězí dotace a s nimi nároková mentalita. Je patrná nejen v ekonomice, ale také v sociální politice, která je obdobně neefektivní jako podpora firem a rozpočet táhne do ještě vyšších červených čísel.

Dokládají to nejrůznější sociální dávky, které by měly pomáhat těm nejslabším. Zvykli si na ně už i Češi se slušnými příjmy, kteří žádnou nouzí netrpí. Ukázkovým příkladem je příspěvek na bydlení. Letos na jaře ho čerpalo víc než 275 tisíc domácností. Zaměstnanec v Praze s hrubou mzdou 50 000 korun může dosáhnout na příspěvek téměř pět tisíc korun, na který se mu skládají daňoví poplatníci – a to i ti, kteří mají mnohem nižší příjem. Copak to dává smysl?

Nárokovou mentalitu vydatně přiživují odbory. Téměř bez povšimnutí letos v březnu zůstala slova Josefa Středuly. Odborový předák je pronesl poté, co uhradil svůj dluh vůči organizaci, kterou vede, doplatil členské příspěvky a byl znovu zvolen předsedou ČMKOS. „Vláda by měla věřit ekonomice, měla by věřit lidem a měla by také lidem dát peníze,“ pravil.

Mysleli jste si snad, že peníze můžete získat pouze tvrdou prací? Pak vás Středula mohl vyvést z omylu. Slušný životní standard vám přece musí zaručit vláda. Stačí natáhnout ruku… a zabušit na vrata Strakovky.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Jak kurýrovat finance? Fialova vláda zkouší recepty ČSSD

• Český bizár: Vládě rostou dluhy, samosprávám vklady v bankách

• Míň papírování, víc podnikání. Komora představila antibyrokratický zákon

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag