Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění 2025. OSVČ zaplatí skoro osm tisíc měsíčně

Z návrhu nařízení vlády, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, jsme pro vás vypočítali výši minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2025. Zvyšují se podobným tempem, jako se zvyšovaly letos. Tedy pořádně.

Minimální zálohy na sociální pojištění budou pravděpodobně 4 786 korun a na zdravotní pojištění 3 161 korun. Dohromady tedy 7 947 korun za měsíc. Proti letošku, kdy součet minimálních měsíčních odvodů na povinná pojištění dělá 6820 korun, je to měsíčně o 1 127 korun víc, za rok 13 524 korun navíc.

Minimální zálohy platí asi 60 procent všech osob samostatně výdělečně činných. Kromě toho výše minimálních záloh na povinná pojištění ovlivní taky výši paušální daně v nejnižším pásmu. Její měsíční částku zvedne na 8 765 korun.

Proč minimální zálohy 2025 porostou tak rychle?

Letoškem začal prudký růst minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní výdělečnou činnost. V roce 2023 byl vyměřovací základ, ze kterého se zálohy počítaly, 25 procent průměrné mzdy. Letos to je 30 procent a v roce 2025 to bude 35 procent.

Cílové úrovně, kterou vláda vytyčila v takzvaném konsolidačním balíčku, dosáhneme v roce 2026, kdy bude vyměřovací základ 40 procent průměrné mzdy.

Kromě toho samozřejmě každý rok roste i průměrná mzda, tedy částka, ze které se vychází při stanovení minimálního vyměřovacího základu.

Jak se minimální zálohy na sociální pojištění počítají?

Při určování vyměřovacího základu se nepoužívá aktuální průměrná mzda. Stanovuje se fiktivní průměrná mzda pro příští rok. Postupuje se při tom tak, že se průměrná mzda za rok přechozí vynásobí přepočítacím koeficientem. Ten by měl odrážet, jak mzdy rostly v roce letošním.

A právě tahle čísla – tedy průměrnou hrubou mzdu za rok 2023 a přepočítací koeficient – už předběžně známe. Obsahuje je návrh nařízení vlády od ministerstva práce a sociálních věcí, který právě prochází připomínkovým řízením.

Čísla se ještě můžou mírně změnit, ale už teď se dá s dostatečnou přesností vypočítat, jaká bude minimální výše záloh na sociální pojištění OSVČ příští rok. Od konečného čísla, které budeme znát, až vláda návrh schválí a na konci září vydá, se případně bude lišit nejvýš o pár korun.

Z průměrné mzdy se pak stanoví minimální vyměřovací základ – v roce 2025 už to bude 35 procent průměrné mzdy. 

A z vyměřovacího základu už můžeme počítat minimální zálohy na povinné sociální pojištění. Ty jsou stejně jako loni 29,2 procenta z vyměřovacího základu – 28 procent na důchodové pojištění a 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění: jak vypadá výpočet minimálních záloh 2025?

Podle navrženého nařízení bude

• všeobecný vyměřovací základ, tedy průměrná mzda za minulý rok: 43 682 koruny.
• přepočítací koeficient pro jeho úpravu: 1,072

Průměrná mzda pro rok 2025 pak bude 43 682 korun × 1,072 = 46 828 korun (po zaokrouhlení).

Z této mzdy je pak minimální vyměřovací základ 35 procent. Procentní kalkulačka nám prozradí, že minimální vyměřovací základ pro rok 2025 je 16 390 korun.

Minimální měsíční záloha pro OSVČ, které mají podnikání jako činnost hlavní, je 29,2 procenta z minimálního vyměřovacího základu. Použijeme opět kalkulačku pro výpočet procent, která nám poví, že minimální záloha na sociální pojištění 2025 bude 4 786 korun (po zaokrouhlení)

Jaké budou minimální zálohy na zdravotní pojištění 2025?

Při výpočtu zdravotního pojištění pro osoby samostatně výdělečné činné se minimální vyměřovací základ počítá jako 13,5 procenta z průměrné mzdy.

Podle nyní dostupných čísel by tedy měsíční minimální záloha na zdravotní pojištění měla být 3 161 korun.

OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zálohy na zdravotní pojištění platit nemusí. Pojistné můžou zaplatit v celku podle reálných příjmů po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.

Jak rostou minimální zálohy na povinná pojištění po letech?

Jak zálohy na pojištění zvýší paušální daň 2025?

Paušální daň je báječný vynález, který dovoluje v jedné platbě uhradit daň z příjmů a obě povinná pojištění, tedy zdravotní pojištění a sociální pojištění.

Částka paušální daně závisí na výši ročních příjmů. Podle ní se plátci rozdělují do tří pásem:

• 1. pásmo – příjmy do 1 milionu korun
• 2. pásmo – příjmy do 1,5 milionu korun
• 3. pásmo – příjmy do 2 milionů korun

Výše minimálních záloh ovlivní jen plátce v prvním pásmu, ostatní platí na obou pojištěních víc. V prvním pásmu je měsíční paušální daň složená z

• 1,15násobku minimální zálohy na sociální pojištění
• minimální zálohy na zdravotní pojištění
• vlastní daně z příjmu ve výši 100 Kč

Paušální daň pro lidi v prvním pásmu by tedy v příštím roce měla být (4786 × 1,15 =) 5 504 korun + 3 161 + 100 = 8 765 korun.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Na plný úvazek, nebo na dohodu? Jak zaměstnávat a nezbláznit se

• Jurečkova novinka: seznam hanby firem. Bude to fungovat?

• Podnikatelský balíček na vládě. Co změní a jak vám to usnadní život?