Lepší směnné kurzy pro všechny. Usilujeme o transparentní trh, hlásí šéf českého fintechu

Nedávno jste uvedl, že vám současná situace na devizovém trhu připomíná devadesátá léta. Není to přehnané? 

Člověk by řekl, že v dnešní době je možné všechny transakce provádět přes web nebo aplikace a že je velmi transparentní zjistit, jaký kurz od jednotlivých institucí dostane. Přitom to, co vidíme, je pravý opak. Klienti často volají do bank na dealing, a tam velmi záleží na tom, kdo telefon zvedne. A jestli je před obědem, či po obědě a do jaké se probudil nálady. Podle toho vám přihazuje desetinky nahoru nebo dolů. Některé banky drží klienty na kurzovním lístku, který je zcela nevýhodný. Nebankovní instituce zase dělají to, že získají klienta za nízkou kurzovou přirážku a postupně mu ji na pozadí zvedají. Jak se kurz hýbe nahoru a dolů, klienti si neumí dopočítávat marži a pak se nestíhají divit. Zkrátka míra transparence je jedna velká džungle, proto jsem to přirovnal k devadesátým letům. 

Platí to podle vašich zkušeností ve více oblastech, nebo jen pro směnné transakce? 

Když si vezmete příbuzné oblasti, kde se vše vede online, třeba pojišťovnictví, tak tam je situace mnohem přehlednější. Různé srovnávače a podobné aplikace jsou většinou transparentní a přehledné. Znám jasně cenu i mantinely, ve kterých se pohybuje.

Petr Herzmann

Zdroj: Direct Fidoo

Je zkušeným lídrem, jehož odbornost spočívá v oblasti efektivního řízení obchodu, projektového řízení a optimalizace procesů. V průběhu své kariéry zastával klíčové pozice ve společnostech jako Unipetrol, Spolchemie, Johnson & Johnson, Factory Pro a Česká pojišťovna. Ve společnosti Direct Fidoo působí jako CEO. Je také členem dozorčí rady Direct pojišťovny a místopředsedou představenstva Direct Fidoo.

Proč myslíte, že se banky chovají tak, jak říkáte? Co by z toho měly, vždyť by mohly těmihle nepřehlednými podmínkami přijít o klienty, nemyslíte? 

Je třeba si uvědomit především to, že banky a nebankovní instituce mají 95 procent trhu. Klienty, především ty menší, řekněme SME (malé a střední firmy, pozn. red.), drží na kurzovním lístku, protože to bývá většinou součástí nějakého balíčku. A když klient sám neotevře téma výhodnějšího kurzu, tak mu ho nenabídnou. U větších firem situace bývá o trochu lepší. Naším cílem proto je vnést mnohem větší míru transparence pro všechny klienty. 

Co tedy děláte jinak?

Klient u nás především ví, za kolik směňuje. V konkrétní den a konkrétní čas vidí konkrétní částku. A zároveň ví, že čím víc u nás bude směňovat, tím míň za směnu zaplatí. Naše FX sazby se totiž odvíjejí od celkového objemu směněných peněz za posledních devadesát dní.

Z pohledu klienta – dostane u vás ve výsledku výhodnější kurz než v bance nebo nebankovní instituci? 

K nám často chodí klienti se zkušeností z bank a nebankovek. A z našeho průzkumu mezi nimi nám vyšlo, že mohou uspořit až 500 tisíc korun ročně, což je pro středně velkou firmu už zajímavé číslo. 

Jak jste na takové číslo přišli? 

Jsou to jednoduché počty. Když směníte například 100 tisíc eur týdně a my vám přineseme úsporu deset haléřů, tak to dělá půl milionu korun za rok.

Stačí vám tedy nižší provize, než mají banky?  

Zjednodušeně ano, náš provoz je mnohem efektivnější. Banka má historicky přirážky nastavené vysoko a počítá s vyššími výnosy. To je dáno i tím, že na to mají poměrně velký aparát spojený s administrativní náročností. My máme výrazně nižší náklady na provozování celého systému směny a placení do zahraničí.

V propagačních materiálech píšete, že máte až třicet tisíc uživatelů a 1 100 firem. Kdo je váš typický klient? 

My se orientujeme pouze na firemní zákazníky, nikoli na retailové. Ta čísla, o kterých mluvíte, se nevztahují k FX a zahraničním platbám, ale k celému Fidoo. Tedy především k první službě, kterou nabízíme už deset let, Expense management neboli automatizaci zaměstnaneckých výdajů. FX a zahraniční platby nabízíme od letošního jara. Dnes máme zasmluvněných přes osmdesát zákazníků.

Co vás dnes živí především? 

Stále je to hlavně Expense management – naše klíčová služba. Generujeme výnos prostřednictvím poplatků za uživatele, drobných procent z karetních transakcí a přirážek na směnném kurzu u zahraničních transakcí. Tyto příjmy nás už dostaly do plusu, přičemž za loňský rok jsme dosáhli výnosů ve výši zhruba 102 milionů korun. 

Co si myslíte o přijetí eura jako oficiální měny pro Česko? Nešlo by to proti vašemu byznysu provizí z kurzových směn? 

Musíme počítat s tím, že dřív nebo později euro přijde. To je hlavně otázka politiky. Tím, že chceme jít především do zahraničí a udělat expanzi po Evropě, systém už teď nastavujeme na to, abychom byli schopni obchodovat jakoukoliv měnu a systém nebyl závislý jen na euru. V současnosti obchodujeme se 24 měnami. Neboli i zákazníci třeba v Německu potřebují směňovat eura za dolary, jeny a další zahraniční měny. Náš trh mimo eurozónu bereme v současnosti jen jako testovací. 

Nyní tedy operujete jen na našem trhu, kam plánujete expandovat? 

Příští rok bychom rádi udělali pilot na Slovensko, uvidíme, jestli stihneme ještě něco dalšího. Další evropské trhy si vytipováváme s celou skupinou Direct, pod kterou patříme. Může to být jak západní Evropa, kde už je vyspělý fintechový trh, tak střední Evropa, kde může být výhoda naše zkušenost z tohoto regionu. Vyhodnocujeme jak strategie směrem na západ, tak na východ. Záleží také na tom, jak moc aktivně do dané země vstoupíme. 

Jak tomu rozumět? 

Můžeme do země vstoupit jen digitálně, s velmi nízkými náklady, a testovat, jakou máme šanci se uchytit. To je ideální model hlavně pro menší a střední firmy, které nemají složitou řídící strukturu a schvalování. Anebo plnohodnotně, s velkým marketingem, obchodním zastoupením, s obchodníky pro větší zákazníky a podobně. To je naopak výhodná varianta pro větší firmy, které už z pocitu důvěry chtějí na druhé straně vidět nějakého živého člověka, obchodníka. S tím vším si můžeme hrát, ideální je mix obojího. 

Kolik máte obchodních zástupců v Česku? 

Pět lidí na prodejním call centru, osm lidí v zákaznické podpoře a čtrnáct lidí v terénu. 

Kdo je pro vás na českém trhu největší konkurencí, když budeme počítat fintechové platformy? 

Působí u nás spousta zahraničních platforem, jako je třeba Revolut for business, Wise nebo Amnis. Ty mají relativně malý podíl na trhu, určitě pro ně platí ale větší míra transparentnosti a digitální obsluhy klienta. Na druhou stranu mají nevýhodu v tom, že nemívají zákaznický servis v zemích, kde působí. Zpravidla se dovoláte do Londýna, kde vám telefon zvedne někdo s lámanou angličtinou a snaží se vyřešit váš požadavek. To je pro některé firmy nepředstavitelná věc. V tom myslím, že jsme v rámci celé skupiny výjimeční, že dáváme velkou váhu klientskému servisu. Je pro nás extrémně důležitý kontakt s živými lidmi.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vláda chce dostat Česko mezi top deset zemí Evropy, pomoci má nově schválená strategie

• Nedostupné finance pro malé a střední firmy? Private credit to změní, věří zakladatel Rogeru

• Další možnost financování pro české firmy. Slovenská spořitelna vstupuje do Crowdberry

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag