Zlevní firmám elektřina a plyn? Úřad řekl ceny za distribuci

Energetický regulační úřad ve zprávě, kterou rámoval zveřejnění cen za distribuci elektřiny v síti nízkého napětí a plynu, mluví o zlevňování. To se skutečně děje – nicméně vliv na celkový předpokládaný pokles cen energií mají poplatky za distribuci nevelký, v případě plynu dokonce záporný – tam porostou o víc než osm procent.

Jestli tedy někdo opravdu ušetří, záleží spíš na jeho aktivitě a schopnosti vyjednávání s dodavateli. A to ještě víc než u domácností, protože u nich je podíl regulované složky na celkové ceně o dost vyšší.

Distribuce elektřiny velmi mírně zlevní

„Pro průmysl klesá regulovaná i neregulovaná složka, u celkových cen počítáme s poklesem o sedm až osm procent,“ říká k aktuálnímu cenovému rozhodnutí Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ. Jaký je ale podíl distribučních poplatků na poklesu? U vysokého napětí klesnou o 0,8 procenta a u velmi vysokého napětí o 3,6 procenta.

Podíl regulované složky na celkové ceně elektřiny je u vysokého napětí v průměru 36 procent, u velmi vysokého napětí 25 procent. Změna poplatků tedy velký vliv na firemní účty mít rozhodně nebude.

„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav,“ říká Trávníček. Dodává ale, že zároveň jsou tu i silné důvody pro to, aby poplatky neklesaly. Jednak je dražší údržba sítě, jednak se do ní musí investovat – aby se zvládlo řídit množství malých výrobců, kteří nově do sítě dodávají elektřinu, a vyrovnávat to, jak nerovnoměrně – s ohledem na počasí – ji dodávají.

A pak taky: klesla spotřeba. Jinými slovy, čím víc šetříme, tím víc na jednotku spotřebované energie musíme zaplatit na údržbu a rozvoj sítí. To pravděpodobně povede víc a víc podniků k nějaké formě samovýroby – a o to víc budou mít ostatní zase energii ze sítě dražší.

Distribuce plynu podraží

I u plynu počítá regulační úřad s celkovým zlevňováním. Sám ale poplatky zdražuje.

Regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele (domácnosti a drobné podnikatele) příští rok vzroste v průměru o 8,6 procenta a u středních a velkých odběratelů půjde meziročně nahoru v průměru o 8,2 procenta. Hřát nás místo levného plynu může, že to je sice slušné zdražení, ale proti loňsku vlastně žádná divočina.

U plynu stejně jako u elektřiny funguje takzvaný vodárenský efekt. Protože jde o jev prvně popsaný právě u vodovodů, použijeme je jako příklad: náklady na pokládání nových trubek, na výměnu starých, na udržování tlaku a na čištění vody se v čase příliš nemění nebo rostou. A je jedno, kolik potrubím proteče vody. Když tedy začnou lidi ve velkém šetřit, brzy zjistí, že čím víc šetří, tím je voda dražší: protože se stejná nebo větší suma peněz na provoz vodovodu rozpočítává na míň litrů.

U plynu je to úplně stejné. A od poloviny roku 2021 se tuzemská spotřeba plynu snížila téměř o 30 (!) procent. I to je tedy spolu s inflací jeden z důvodů, proč za plynové trubky zaplatíme víc.

Dalším je pak pokles zahraničního tranzitu. Přes Česko teď neteče plyn z Ukrajiny jako dřív, naše kapacity slouží hlavně nám – takže je sami musíme zaplatit.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Elektřinu zdraží distribuční poplatky. Jak se bránit vyšším cenám očima expertů

• Sdílení energií, fotovoltaika, baterie. Jak ušetřit a vydělat na energiích

• Největší energetický experiment světa. Co přinese Německu definitivní odklon od jádra?