„Dárky“ od státu kazí podnikatelům Vánoce. Měli by si živnostníci příští rok přát lepší vládu?

Jsou dárky, které o Vánocích radost neudělají. Letos je dostali podnikatelé nebo někteří akcionáři. Stát je obdaroval tím, že jim ztížil byznys a snížil zisky.

Tyto „dárky“ jsou zejména důsledkem vládní neschopnosti omezit výdaje a redukovat erár, který rok co rok kyne. A kynout bude i v příštím roce. Spotřebuje tak víc peněz, které stát musí někomu vzít.

Živnostníci první na ráně

Nad vánočním dárkem od státu spláčou mnozí živnostníci, přesněji OSVČ. Příští rok se jim výrazně zvýší odvody. Minimální vyměřovací základ pro jejich sociální pojištění poskočí z letošních 30 na 35 procent průměrné mzdy. Už letos se přitom zvýšil o pět procentních bodů.

Potvrzeno, podnikat v Česku je za trest. Máme šesté nejhorší podmínky v EU

Za tímhle dárečkem přitom paradoxně stojí koalice, která do svého programového prohlášení vepsala slib: Snížíme zátěž živnostníků. Udělala ale pravý opak.

Vyšší odvody vysvětlila argumentem, že je nezbytné zajistit víc peněz do schodkového důchodového systému a srovnávat daňové i odvodové podmínky OSVČ a zaměstnanců. Jenže už dříve ODS, hlavní strana koalice, rukou nedílnou s ANO a SPD zrušila superhrubou mzdu. Nižším zdaněním získali zaměstnanci vyšší příjmy. Živnostníkům však vláda pouze nakládá, příjmy jim sráží.

Výpočty, které provedla poradenská agentura Freedom, přitom ukazují, že vyšší odvody mohou státní penzi zvednout mnohým živnostníkům jen mizivě, některým vůbec.

Daňová nakládačka pro firmy

Vánoční nadílka se snesla také na firmy, byť i těm, stejně jako OSVČ, slibovala vláda na svém startu nižší zátěž. V původním programovém prohlášení se zavázala snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body. Slib ale odpískala.

Na firmy se naopak brzy snese další zátěž – vyšší daň z příjmu. Vláda prosadila, aby vzrostla z 19 na 21 procent. Firmy ji poprvé zaplatí pro zdaňovací období po 1. lednu 2024 na jaře nebo v červenci příštího roku.

Vyšší daň firmy ustojí. Zhorší ale jejich konkurenční postavení.

Správce státní kasy Zbyněk Stanjura ji hájil tím, že vyšším zdaněním vrátí firmy pomoc, kterou jim stát poskytl během pandemie covidu. Pomoc za covidu však byla dočasná, zatímco vyšší daň zavedl stát bez časového omezení.

Na hliněných nohou stojí také argument, podle něhož měly české firmy jedny z nejnižších sazeb korporátní daně v Evropě a teď se přiblížil k evropskému průměru. Sazby korporátní daně nejsou jediným měřítkem, kterým bychom měli posuzovat daňové zatížení firem.

Z dat OECD vyplývá, že celkové zdanění českých firem patří k nejvyšším v Evropě. Podniky v této zemi odvedou v daních částku, která odpovídá zhruba 3,5 procenta HDP.

Oškubaní akcionáři

O tom, že dělat byznys se státem nemusí být žádný med, se letos přesvědčili minoritní akcionáři ČEZu. Stát, většinový vlastník energetického molochu zastoupený Zbyňkem Stanjurou, nastavil pravidla daně z neočekávaných zisků (windfall tax) tak, aby z ní vyždímal co nejvíc peněz. Dílo se podařilo a na menšinové akcionáře ČEZu zbyly jen drobty.

Šťastné a veselé přeje český stát. Pravidla se mění rychleji, než je stačíte přečíst

Stanjura na ně ušil boudu. Zvěstoval, že mimořádné výdaje státu za energetické krize loni jeho příjmy nepokryly. Do příjmů však nezapočítal loňskou tučnou dividendu od ČEZu, která tam bezpochyby patřila.

Ministrovo vysvětlení bylo jen zástěrkou skrývající hlavní účel pokračující daně: Dostat příjmy státního rozpočtu na plánovanou výši. Bez pokračující windfall tax by to bylo svízelné, ne-li nereálné.

Opět se tedy prokázalo, že i pravicový politik se může řídit poučkou sociálního demokrata Vladimíra Špidly Zdroje jsou.

Buďme ale k vládě shovívavější. Patří se jí přičíst k dobru určitou snahu zlepšit podnikatelské prostředí. Některé její opatření v antibyrokratických balíčcích odbourávají administrativu, kterou stát na podnikatele dříve navalil.

Příval regulací z Bruselu však přínos z balíčků vygumoval a administrativní zátěž firem přijímaná ve jménu uhlíkové neutrality i sociálního pokroku vzrostla. Odpovědnost za ni nesou vlády unijních států, včetně kabinetů Andreje Babiše a Petra Fialy, které nechaly Green Dealu volný průběh.

A jaké dárky si přát napřesrok?

K příštím Vánocům by si podnikatelé mohli od vlády přát aspoň splněné sliby z letoška. Třeba digitální jednotný formulář namísto 25 současných povinných formulářů, předvyplněné daňové přiznání na základě uděleného souhlasu, databázi informačních povinností, aby se v mumraji předpisů vyznali, nebo portál podnikatele, který by jim usnadnil komunikaci s veřejnou správou.

A co si přát pro byznys ze všeho nejvíc? Na to je jednoduchá odpověď: Takovou vládu, která se dokáže prosadit v Bruselu, zařídí efektivní, úsporný stát a nebude lehkovážně utrácet peníze. Právě tak se před třemi lety představoval kabinet Petra Fialy.

Utrácení vlád doporučoval sledovat i nobelista Milton Friedman. „Sledujte jednu věc a jedinou věc: Kolik vláda utrácí, protože to je skutečná daň... Pokud za to neplatíte ve formě daní, platíte za to nepřímo v podobě inflace nebo půjček (potažmo státních dluhů, které se změní ve vyšší daně),“ pravil americký ekonom.

Za nynější Fialovy vlády jsme se efektivního a úsporného státu nedočkali. Deficit se snížil jen o fous a erár pořád kyne, byť pomalejším tempem než za předchozích dvou vlád. V příštím roce se počet státních zaměstnanců zvýší zhruba o 1200 na 488 788 a výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun.

Že by nám efektivní a úsporný stát doručila jiná vláda? Taková, která vznikne po sněmovních volbách v říjnu 2025? Jejich favoritem je Andrej Babiš s ANO, jehož koaliční kabinet s ČSSD bezstarostně zvyšoval výdaje a šiky státních zaměstnanců rozšiřoval nevídaným tempem. Stěží se dá věřit, že politik s touto vizitkou zařídí štíhlý stát a finance vykurýruje.

Koho si tedy přát? Tohle je otázka za víc než za milion.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Pět set změn zákona o DPH. Přehled nejdůležitějšího, co se mění v roce 2025

• Zadlužil nás víc Babiš, nebo Fiala? Absurdní hra má překvapivého vítěze

• Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag