Generační obměna ve vedení českých firem zařídila fondům private equity žně
Na rozdíl od zahraničních fondů jsou české private equity fondy otevřené a snáz dostupné. Mimořádně levné byly díky generační obměně i změnám v daních firmy na prodej. A přestože osvobození od daně z příjmů má od letoška nový limit, boom fondů private equity může pokračovat.

Označením „private equity“ (doslova přeloženo jako privátní akcie) se obecně myslí investice do soukromých firem, zpravidla akciových společností, s jejichž akciemi se neobchoduje na burze.
Klasické private equity fondy (někdy se říká fondy soukromého kapitálu) většinou kupují celé podniky nebo majoritní podíly na nich. Specifickou kategorií jsou venture fondy, kde investoři vstupují do firem ve fázi rozvoje (start-upů) jako minoritní akcionáři.
Levnější než akcie na burze
Kouzlo private equity investic spočívá v tom, že koupě firmy nebo podílu na ní vyjde mnohem levněji než koupě prostřednictvím akcií firem na burze. Na druhou stranu jsou ale privátní firmy velmi nelikvidní aktivum. Firmu neprodáte ze dne na den, standardně to trvá minimálně půl roku až rok, ale jednání se můžou táhnout i několik let. Akcie velkých veřejně obchodovaných společností proti tomu prodáte na burze za pár sekund. Ovšem za tuhle likviditu si investor hodně připlácí.
Kupříkladu akcie firem z indexu S&P 500 dnes kupují investoři v průměru za 30násobek jejich ročních zisků za posledních 12 měsíců a s průměrným dividendovým výnosem pouhých 1,21 procenta ročně.
Velké private equity fondy ve světě standardně nakupují firmy za 8–10násobek ročních zisků. A malé české firmy se aktuálně v průměru prodávají za 5–6násobek ročních zisků. Z toho pak jednoduchou matematikou vychází výrazně větší očekávané zhodnocení investice. V průměru se dlouhodobě výnosy private equity fondů pohybují kolem 10–15 procent ročně.
Rok 2024 byl z pohledu fúzí a akvizic rekordní. Velká nabídka tlačila kupní cenu firem dolů a fondy private equity doslova nestíhaly nakupovat.
Kromě zmíněné malé likvidity je takový výnos obecně vykoupený taky vyšším rizikem. Asi se shodneme, že u malé české firmy s obratem ve stovkách milionů korun je větší riziko úpadku než třeba u takového Microsoftu s ročními tržbami přes 200 miliard dolarů.
A zase vracíme zpátky k ceně. Zrovna akcie společnosti Microsoft se aktuálně na burze obchodují za 36násobek ročních zisků firmy. Z toho vychází výnos pro akcionáře při konstantní ziskovosti firmy pod 3 procenta ročně. Smysluplnost takové investice je postavená zejména na očekávaném růstu tržeb a zisků firmy, což je dost spekulativní.
Naproti tomu, když private equity fond koupí malou českou výrobní firmu za šestinásobek jejích ročních zisků, stačí když ji zvládne udržet v chodu, a dostane se na zhodnocení 15 procent ročně. Pokud firmě rostou tržby a zisky, jsou výnosy ještě zajímavější.
Je ale potřeba k tomu dodat i B. Koupit firmu není složité. Dobře ji pak řídit a rozvíjet už je náročnější. Proces změny majitele a vedení s sebou vždy přináší spoustu komplikací, personálních změn, nových způsobů a většinou pár let trvá, než si všechno sedne. Rozhodně to není jednoduché. A proto je ne každý private equity fond vždycky úspěšný.
Generační obměna majitelů firem
V České republice už několik let probíhá významná generační obměna podnikatelů. Většina lidí, kteří od devadesátých let budovali firmu, je dnes v důchodovém věku a řeší nástupnictví. Často nemají, komu v rodině byznys předat, a tak jsou nuceni firmu prodat.
Proto tu také vzniklo několik private equity fondů zaměřených na relativně menší české firmy a jejich nástupnictví. Na rozdíl od velkých zahraničních private equity fondů, které bývají zpravidla uzavřené, české private equity fondy často fungují v otevřené struktuře, to znamená, že do fondu lze kdykoliv investovat a také z něj v zásadě kdykoliv vystoupit. Jen výstup v prvních 3–5 letech bývá omezen výstupním poplatkem.
Nová pravidla zdanění od roku 2025
Od roku 2025 platí limit omezující osvobození od daně z příjmů při prodeji cenných papírů a firem do 40 milionů korun za rok. Nová pravidla vytvořila výrazný tlak na majitele firem, kteří uvažovali o prodeji podílu ve firmě, aby tak učinili do konce roku 2024, než začne limit platit.
Rok 2024 proto bude určitě ve zpětném zrcátku v Česku z pohledu fúzí a akvizic rekordní. Velká nabídka firem na prodej stlačila kupní cenu často hodně nízko a private equity fondy měly žně a doslova „nestíhaly nakupovat“ firmy.
Levné ocenění díky vysokým úrokovým sazbám
Specifikem private equity fondů je také účetní oceňování firem v majetku fondu. Podobně jako u nemovitostí se vychází z dosavadních výnosů firem, dělají se jejich projekce do budoucna a ty se diskontují do dnešních cen. Přitom se používá různá diskontní míra, která se odvíjí od výše úrokových sazeb.
Díky vysokým úrokovým sazbám vykazovaly private equity fondy uplynulé dva roky horší výsledky, neboť ocenění firem bylo sráženo vysokou diskontní mírou. Dá se tedy říct, že ocenění firem v majetku private equity fondů je hodně stlačeno dolů. S poklesem úrokových sazeb se tenhle papiňák bude uvolňovat, ocenění by mělo růst díky nižší diskontní míře.
Private equity tvoří třetinu majetku bohatých
Private equity investice se těší velké oblibě zejména u velmi bohatých lidí, v průměru tvoří 30–35 % jejich investičního portfolia. Je to dáno asi hlavně tím, že velmi bohatí lidé jsou zvyklí uvažovat o investicích v dlouhodobém horizontu a nepotřebují řešit likviditu, nevadí jim vázanost investice třeba na deset let, což bývá u zahraničních private equity fondů takový standard.
I český investor má dnes možnost investovat do renomovaných zahraničních private equity fondů. Do amerických a evropských private equity fondů je možné investovat prostřednictvím fondu Ernest Global PuPEq, který kombinuje uzavřené zahraniční private equity fondy s veřejně obchodovanými akciemi, díky čemuž je schopen zajišťovat investorům likviditu. Fond Ernest cílí na výnos 8–12 procent ročně.
Velmi perspektivní jsou i některé české private equity fondy, kde je výnosový potenciál ještě o něco vyšší. Dobře našlápnuto má například ADAX Fond firemního nástupnictví, který vznikl na půdě Regionální hospodářské komory Brno, chce postupně vytvořit portfolio až 30 firem a cílí na roční výnos 12–15 procent
Svým způsobem se do kategorie private equity řadí také největší český fond J&T Arch Investments s majetkem pod správou přes 100 miliard korun a dosavadním zhodnocením 12,8 procenta za rok. Nebo nový fond Penta Equity, prostřednictvím kterého se investor může stát akcionářem holdingu Penta Investments a který cílí na výnos 13–15 procent ročně.
Celkem dnes evidujeme v kategorii private equity v Česku přes 20 fondů. Jedná se vždy o fondy kvalifikovaných investorů, neboť do privátního kapitálu standardní fondy kolektivního investování nemůžou investovat. Minimální požadovaná investice začíná zpravidla na jednom milionu korun a doporučený časový horizont je minimálně pět let a víc.
Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Data uvedená v článku pocházíej z odborného portálu FKI-fondy.cz a jsou platná k 30. 9. 2024, není-li uvedeno jinak.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Komu to mám předat? Rodinné firmy v Česku se učí, jak přežít generace
Velmi křehké vztahy. Jak na předání a převzetí (nejen) rodinné firmy?
Kdo převezme slavnou značku? Jak řeší nástupnictví v čele firmy Prada či Louis Vuitton
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu