Hořký důchod živnostníka: podívejte se, kolik jednou dostanete

Důchody osob samostatně výdělečně činných začaly být velké téma, když se do penze začali dostávat první lidé, co celý život v malém podnikali. Najednou zjišťovali, že když platili celý život jen minimální zálohy z minimálního vyměřovacího základu, jejich důchod je almužna.

Za všechno se platí. Jak ukazuje naše srovnání OSVČ a zaměstnanců, jednou z výhod OSVČ je právě to, že pokud můžou uplatňovat paušální výdaje (a výdaje přitom ve skutečnosti moc nemají) nebo platí paušální daň, zůstane jim v kapse víc peněz mimo jiné díky menším odvodům na důchody. Ale to se samozřejmě musí někde projevit. Všichni to víme. Jen málokdo si ale dokáže představit, jak se to projeví. Tedy jak vysoký – nebo nízký – bude jednou starobní důchod, který nám spočtou. Přitom se už pár let můžeme podívat.

Kdy může jít OSVČ do důchodu?

Pro všechny lidi v Česku platí to samé. Pro nárok na řádný starobní důchod musí splnit tytéž podmínky. Jsou dvě. Je potřeba

• Dosáhnout důchodového věku
• Splnit potřebnou dobu sociálního pojištění

S důchodovým věkem je to relativně jednoduché: někdy jste se narodili, kouknete do tabulky – a vidíte, kolik vám ještě do důchodového věku zbývá. Do určitého roku narození je důležité i pohlaví, případně počet vychovaných dětí, který některým ženám důchodový věk snižuje. 

Můžete svoje údaje svěřit i naší kalkulačce věku odchodu do důchodu:

Slabá místa jsou dvě: že už pár let před důchodovým věkem nebudete práci zvládat a že nějaká další důchodová reforma věk odchodu do důchodu změní.

To se naposledy stalo loni, kdy padla hranice 65 let, takže od ročníku 1966 dál se bude moct do řádné penze odejít až po 65. narozeninách.

Nicméně určení důchodového věku je a asi zůstane jednoduché.

Mnohem horší je to s dobami sociálního pojištění.

Co se mi počítá jako doba pojištění?

Abyste získali nárok na řádný starobní důchod, musíte mít 35 nebo 30 let důchodového pojištění.

Proč uvádíme dvě čísla?

Protože doby pojištění jsou dvojí. Jednak doba pojištění bez přívlastku a pak náhradní doba pojištění. 

• Doba pojištění je doba, kdy člověk sám platí důchodové pojištění
• Náhradní doba pojištění je doba, kdy člověk sice důchodové pojištění neplatí, ale hledí se na ni, jako by platil. Počítá se do let potřebných pro nárok na důchod 

Co všechno jsou náhradní doby pojištění:

• Šest let studia po 18. roce věku – ale jen do roku 2010
• Péče o dítě do čtyř let věku
• Péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby
• Evidence na úřadu práce (někdy se započítává úplně, někdy částečně a někdy vůbec)
• Vojenská/civilní služba
• Doba v invalidním důchodu III. stupně

Ten výčet je velmi zjednodušený, zejména u pečování se podmínky několikrát měnily, takže je potřeba se podívat, v jakém období se co počítalo jak – a to je jaksi nad rámec tohoto článku. Podrobnější přehled najdete na webu MPSV.

A teď konečně ke dvěma číslům: pro nárok na starobní důchod musíte mít buď 35 roků doby pojištění, nebo 30 roků pojištění, ale bez náhradních dob, tedy 30 roků, kdy jste vydělávali a platili pojištění.

Doby pojištění lze doplatit i zpětně, celkem až deset let.

Jak zjistím, kolik mám roků pojištění?

A teď je čas na otázku a na praktickou radu.

Co myslíte, jak často se stává, že člověk chce jít do důchodu a až nad jeho výměrem zjistí, že zřejmě na sociálce chybějí nějaké dokumenty? Že chybí doklady o jeho studiu? Že vypadlo některé zaměstnání nebo dokonce, že některý zaměstnavatel neplatil?

Není to úplně zřídkavý jev, i když je pravda, že s postupnou digitalizací všeho úřadování těch případů ubývá. Ale riskujte, že to budete vy, kdo po pár desetiletích bude shánět doklady z x roků neexistující firmy.

Vždycky se radívalo, že než člověk zažádá o důchod, má si na sociálce říct o papír, kde je to všecko vypsané. Jmenuje se informativní osobní list důchodového pojištění.

Zaplaťpámbu pro všecky zúčastněné, tedy jak pro občany, tak pro úředníky, dneska je to mnohem jednodušší a věci se dají řešit operativněji a online. Ovšem platí samozřejmě, že čím dřív, tím líp.

Tím zázrakem, který vřele doporučujeme využít, je součást ePortálu ČSSZ, která se jmenuje Informativní důchodová aplikace.

K přihlášení potřebujete některou z uznávaných elektronických identit (BankID stačí) nebo datovou schránku.

Odsouhlasíte, že si ČSSZ může pohrát s vašimi osobními údaji (vzhledem k tomu, co všechno o vás ví, to zní skoro zbytečně, ale jeden klik nikoho nezabije), zadáte počet vychovaných dětí (pokud nechcete rovnou počítat i důchod, kde by se zohlednilo výchovné, je úplně fuk, co zadáte) a aplikace vám to pěkně vyčíslí.

Nejdřív uvidíte datum možného odchodu do důchodu, odhad důchodu, celkovou dobu pojištění, kolik z toho je doba placená a kolik náhradní.

A pak si to konečně můžete celé rozkliknout – a během pár řádků nebo desítek řádků vám proběhne před očima celý dospělý život.

Dostanete přehled zhodnocených dob pojištění a pak kompletní přehled evidovaných dob pojištění.

Ničemu se nedivte, když si zkusíte provést součet a zjistíte, že celková doba pojištění a evidované doby pojištění nesouhlasí. V evidovaných dobách pojištění můžou být některá období dublovaná – například doba, kdy člověk zároveň studuje a pracuje a podobně. Podstatné pro vás je, aby tam žádná důležitá doba nechyběla. Abyste tam měli každý job, každou dobu na pracáku, každičký rok podnikání, všechny roky doma s dětmi.

Zjistil jsem, že některou dobu pojištění ČSSZ neeviduje, co dělat?

Kontaktujte Českou správu sociálního zabezpečení. Můžete samozřejmě datovkou, ale tentokrát nemusíte – od letoška je povinné s ní komunikovat elektronicky, ale ne ve všech případech.

Pokud byl flink některý z bývalých zaměstnavatelů, bude ho nejdřív zkoušet kontaktovat sociálka sama. Pokud nebude existovat, bude to horší: dobré by bylo zkusit dohledat pracovní smlouvy, případně výplatní pásky, zápočtové smlouvy, pomoct může potvrzení od zdravotní pojišťovny – pokud nebyl zaměstnavatel flink i tam.

V nejhorším případě může stačit i vaše čestné prohlášení a prohlášení dvou vašich kolegů z někdejšího zaměstnání.

Podrobnější informace najdete na webu ČSSZ.

Jak vysoký bude můj důchod?

Ale jednu věc jsme v minulých odstavcích trošku upozadili.

Totiž to, že vám Informativní důchodová aplikace taky odhadne výši budoucího důchodu. 

Jasně, jde o odhad. Velmi orientační. Nebo i docela přesný: pokud už to máte do důchodu za pár. Vyhází totiž ze skutečných dat, takže jde jen o to, kolik z budoucnosti ještě musí odhadovat.

Ale i ten orientační odhad pro mladší ročníky je potřeba brát vážně. Nástroj je nastavený tak, že počítá s tím, že se u vás nic moc nezmění, že tedy budete dál platit odvody ve zhruba stejné výši, že valorizovat se bude plus minus jako se v posledních letech valorizovalo a tak dál.

Takže jestli jste celý život platili jenom minimální zálohy a kalkulačka vám teď ukáže, že dostanete důchod patnáct nebo osmnáct tisíc… on jistě rozdíl tří tisíc není zanedbatelný, ale otázka je, jestli obojí není zatraceně málo. Zvlášť pokud nebydlíte ve svém.

Jak se starobní důchod počítá?

Starobní důchod má dvě složky

• Základní výměru. To je částka, kterou dostanou všichni stejnou. V roce 2025 je to 4 660 korun měsíčně. Mění se jen při valorizaci.
• Procentní výměru. Ta je zásluhová a závisí na tom, kolik roků má člověk odpracováno a kolik odvedl. Čím déle je člověk pojištěný a čím víc vydělával (respektive čím větší pojistné na důchodové pojištění odváděl), tím vyšší bude.

U OSVČ je velmi často procentní výměra hodně nízká. Větší část jich totiž odvádí jen minimální pojistné. A z minima maximum nevytěžíš.

Zjednodušený výpočet:

ČSSZ vezme vaše vyměřovací základy za všechny roky, kdy jste si platili pojistné, a přepočítá je na dnešní ceny. Spočítá z nich průměr, tzv. osobní vyměřovací základ (OVZ). Za každý rok pojištění pak dostanete 1,5 % z tohoto průměru.

Za některou dobu se průměr nepočítá vůbec – říká se jim vyloučené doby (např. nemocenská, péče o dítě, evidence na úřadu práce). Jde o období, která by vám jinak snižovala průměr, i když se počítají do nároku na důchod.

Takhle je to ještě hodně zjednodušené, zatajili jsme třeba, že z vyšších příjmů se počítává míň, protože se redukují. Ale řekněme, že pro náš účel to asi stačí.

Takže když jste měli třeba 30 let pojištění (dřív to bylo možné, dneska je potřeba aspoň 35 let) a osobní vyměřovací základ 20 000 Kč:

• 30 × 1,5 % = 45 %
• 45 % z 20 000 = 9 000 Kč
• Celkový důchod = 4 660 Kč základní výměra + 9 000 Kč procentní výměra = 13 660 Kč měsíčně

Můžu si důchod zvýšit?

Ano, výměru starobního důchodu si zvýšit můžete. Můžete odvádět vyšší pojistné na důchodové pojištění. Otázka ale je, jestli je to dobrá cesta. Jestli nedokážete peníze vydělat jinak a spolehlivěji, s větším výnosem proti vloženým prostředkům.

A asi každý poradce vám řekne, že investováním nebo podnikáním byste toho měli být schopni. Jen je potřeba na tom začít makat dřív než pět let před důchodem. Radši i dřív než deset. Nebo dřív než patnáct. Vlastně co nejdřív.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Důchody v ČR jsou časovaná bomba. Pozor na stát, ať s vámi moc nezamete

• Do důchodu ve čtyřiceti? Proč to není zas taková výhra, jak se může zdát

• Koalice vypustila džina z lahve. Budou si lidé kvůli důchodu dobrovolně huntovat zdraví?