Zadlužení USA nebezpečně kyne. Jsou snad cla jen symptomem něčeho vážnějšího?

Cla, obchodní války a hrozba recese USA jsou dnes nejpalčivějšími tématy debat, ovšem tato pozornost se neupírá směrem, který by vysvětlil původ všeho současného chaotického dění. Je celní válka důsledkem iracionálního rozhodování Trumpovy administrativy, nebo je to důsledek podstatné transformace světového řádu pod povrchem, o které se nemluví?

Dosavadní politický a ekonomický řád, který byl nastaven po druhé světové válce (v čele s USA), a zajišťoval stabilitu a předvídatelnost, se nyní zásadním způsobem mění. Pandemie covid-19, vysoká inflace, extrémní politická polarizace a chaotická celní válka – to vše je pouze symptomem této probíhající transformace.

Cla jako symptom, nikoli příčina

Americký prezident Trump uvalil cla na mnohé státy s cílem podpořit domácí průmysl a rozpočet, vytvořit pracovní místa, a především omezit závislost na Číně a Evropě v oblasti strategické výroby. Záměr je tak z hlediska amerického elektorátu a měnícího se světového řádu pochopitelný, ale provedení bylo velmi chaotické a přineslo více otázek než odpovědí.

Centrální bankéř odhadl dopady celní války na Česko. Prohrají v ní všichni, varuje

Nutnost celní politiky tkví v tom, že se Čína formuje do velmi pozoruhodné ekonomické, politické a vojenské velmoci, která významně ohrožuje americkou hegemonii. Skutečným cílem Donalda Trumpa zřejmě nikdy nebylo přesunout veškerou výrobu do USA, ale celní válka je převážně hrou k dosažení politických a finančních cílů.

Neméně důležitá je v tomto ohledu dluhová situace, která se po pandemii covid-19 vymyká Spojeným státům z rukou. Proto je nyní v zájmu USA co nejrychleji ukončit drahý konflikt na Ukrajině a soustředit se pouze na Čínu a vlastní dluhovou situaci.

Pokud bych měl obrazně vylíčit stav amerického dluhu a země samotné, popsal bych ho jako vysoce obézního jedince na jednotce intenzivní péče, kterému se rapidně zhoršuje zdraví. A bez okamžitého zásahu mu hrozí v horším případě i smrt.

Počátek rozpadu světového řádu

Současná celní válka prezidenta Trumpa tak nemusí být izolovaným rozhodnutím „jednoho šílence“, ale symptomem hlubokých politických a finančních nerovnováh, které už dlouho bobtnají pod povrchem. A jejichž příchod byl ještě urychlen Bidenovou měnově expanzivní politikou.

„Jsme v počátku rozpadu stávajícího peněžního, politického i mezinárodního řádu. To se v historii opakuje jen zřídka, ale vždy za podobných okolností: příliš mnoho dluhu, příliš málo důvěry a narůstající rozkoly uvnitř států i mezi nimi,“ řekl v nedávném rozhovoru slavný makroekonom Ray Dalio. Dnešní doba tak podle Dalia připomíná 30. léta minulého století.

Byla to doba, kdy nárůst dluhů, obchodní války a rostoucí extrémy vedly ke kolapsu starého světového řádu a vzniku nového, což celé kulminovalo druhou světovou válkou. A pokud současní politici nenajdou způsob, jak vést odpovědnou fiskální a měnovou politiku, může být výsledkem v horším případě kolaps důvěry v samotnou hodnotu peněz.

Období globalizace přispělo k nerovnosti v příjmech a bohatství obyvatelstva, což vytváří sociální tlak, který se přelévá do politické radikalizace. Tím se mechanicky zvyšuje náchylnost k populismu, protekcionismu a konfliktům uvnitř států, ale i mezi nimi. To pramení z rostoucí nespokojenosti převážené části obyvatelstva daných zemí.

Dolar ztrácí status bezpečného přístavu

Ještě donedávna byl americký dolar považován za nedotknutelný základ globálního finančního systému. Dnes to ale přestává pomalu platit. Důvod? Dolar se stal geopolitickým nástrojem, a mnoho států už nechce držet svá aktiva v měně, kterou lze ze dne na den zmrazit nebo zablokovat.

Je český autoprůmysl v ohrožení? Americká cla na dovoz automobilů očima expertů

Příkladem je Rusko, které po západních sankcích převedlo značnou část svých rezerv ze státních dluhopisů USA do zlata a jiných měn. Stejným směrem se ubírá i Čína. Tento proces, známý jako dedolarizace, by mohl vést k zásadní změně toho, v čem obchodujeme, jak investujeme a co vlastně považujeme za „bezpečné“ aktivum.

Obavy z toho, co přijde po dolaru, sílí i mezi institucionálními investory. Pokud bude americká politika pokračovat v současném duchu „moderního merkantilismu“, může to odradit globální investory a urychlit odliv kapitálu z USA ve prospěch Evropy, jiných rozvojových zemí nebo alternativních aktiv. Proto je zlato či bitcoin v posledních letech vysoce úspěšným aktivem.

A je to na úkor slábnoucí pozice amerického dolaru. Trumpova administrativa se netají tím, že chce slabší dolar, který by ve spoustě věcech zjednodušil plavbu USA v těchto „nových vodách“. 

Státní dluh USA jako slon v místnosti

Spojené státy dnes hospodaří s ročním státním deficitem přes 7,0 procent HDP. Jen na úrocích z celkového dluhu platí přes bilion dolarů (asi 22 bilionů Kč) ročně. Pro představu, stejnou částkou financují celou svoji armádu. A pokud nebude rozpočet USA rychle umenšen, ideálně směrem ke 3,0 procentům HDP, jak se to podařilo v 90. letech, hrozí pak ztráta důvěry v americké finance.

To může vést k tomu, že trh začne požadovat vyšší výnosy za držení amerických dluhopisů, což zhorší celou situaci a ještě více zvedne náklady na splátky a emisi nového dluhu. Tím vzniká nebezpečná dluhová spirála: vyšší dluh vede k vyšším úrokům, což zvyšuje výdaje na obsluhu dluhu, a to ve výsledku vytváří ještě vyšší dluh.

Ve chvíli, kdy se do mixu přidá geopolitické napětí a slábnoucí ekonomika, jsou USA na nejlepší cestě k nové finanční krizi. A to nikoli kvůli jedné bance nebo realitní bublině, ale kvůli nedůvěře v samotný finanční systém. To by vedlo ke slabé poptávce po americkém dluhu, což by mohlo – v extrémním případě – de facto znamenat bankrot Spojených států (Jak bankrotují státy? Čtěte zde).

Trumpova cla připraví české firmy o desítky miliard. Riziko recese roste, varují ekonomové

Existují nástroje, jak se tomuto scénáři dočasně bránit. Žádný z nich ale s sebou nepřinese blahobyt. Ba naopak.

Úkol zní jasně

Snížit státní schodky je tedy nyní jedním z nejdůležitějších úkolů Trumpovy administrativy. Snížení obchodního deficitu zavedením cel, propouštěním státních zaměstnanců, ukončením války na Ukrajině a snižováním výnosů dluhopisů USA se Trumpova administrativa snaží tento úkol splnit.

Zatím se ale zdá, že to nezvládá na jedničku: konflikt na Ukrajině se táhne i nadále a americký dluh v posledních týdnech výrazně zdražil. Jsem přitom přesvědčen, že v absenci dluhových problémů USA by podpora Ukrajině i nadále pokračovala a celní války by nebyly potřeba.

Na finančních trzích stále převládá víra, že se svět vrátí do starého režimu nízké inflace, nízkých výnosů a přívětivého prostředí pro finanční aktiva. Ovšem podle zkušeností i současné praxe velkých institucionálních investorů je mnohem pravděpodobnější, že nás čeká období vyšší inflace, zvýšené volatility a proměnlivého růstu. Staré přístupy ke správě financí tedy již nemusí fungovat.

Existuje snad nějaké ponaučení z historie? Když se podíváme zpět, podobná kombinace problémů – nadměrný dluh, protekcionismus, technologické změny a rozpad spolupráce mezi velmocemi – vedla v minulosti k velkým krizím: Velké depresi ve 30. letech, druhé světové válce, nebo k rozpadu systému Bretton Woods v roce 1971. Každá taková změna ale zároveň vedla k vytvoření nového řádu, jiných pravidel peněz, moci i obchodu.

Stejně jako tehdy, i dnes bude záležet na tom, jak rychle a chytře dokážeme na změny reagovat. V současné situaci je to tak méně o clech a více o strukturálním přeuspořádání světa. Pro běžné lidi to znamená větší důraz na finanční rezervy, diverzifikaci a informovanost. Pro investory je nutností přehodnotit strategie, které fungovaly posledních deset let.

A pro státy? To největší riziko není inflace ani růst Číny, ale vlastní nečinnost.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Pavel Kohout: Bankrot se zbytečně démonizuje. A platí to i pro Itálii!

• Proč je státní bankrot nutnou podmínkou rozumného vládnutí

• Německo sípe, bankrotů přibývá. Evropská velmoc nám ukazuje, kudy se (ne)vydat

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag