Dobrý sluha, špatný pán. Jak na granty a dotace v podnikání

Granty na začátku podnikání

Pro mnoho začínajících podnikatelů je představa získání dotace na rozjezd firmy velmi lákavá. Jde o možnost, jak pokrýt počáteční náklady na vybavení, prostory, marketing nebo třeba na mzdy. Má ale i svá rizika a úskalí.

Prvním rizikem je takzvané cyklické využívání dotací – podnikatel si zvykne fungovat „z grantu na grant“, místo aby budoval udržitelný byznys model a vedl své podnikání k samofinancování. Jak začnou peníze docházet, hledají podnikatelé místo zákazníků, možností optimalizace a cest rozvoje jen další projekt. Dotace se pak stává hlavním cílem, nikoli prostředkem. Funguje tak trochu jako droga.

Dále je tu povinnost dodržet podmínky grantu. Ty bývají většinou poměrně přísné – podnikatel musí například zajistit určité tržby, vytvořit pracovní místa, používat prostředky jen na specifické účely nebo projekt realizovat v konkrétním čase. Jakákoli odchylka může znamenat vrácení peněz, neproplacení dotace nebo vyměření sankcí.

K tomu se přidává i výrazné administrativní zatížení – žádosti, rozpočty, zprávy, kontroly. Pro nového podnikatele bez zkušeností to často znamená nutnost najmout poradce nebo obětovat čas, který by jinak mohl věnovat rozvoji firmy. Část grantu tak obvykle paradoxně míří mimo podnik – někomu, kdo to s projektovým papírováním umí.

A nakonec nesmíme zapomenout na spolufinancování. Většina grantů nehradí 100 % nákladů – část investice musíte zaplatit sami nebo z jiných zdrojů. A i když je dotace proplacená zpětně, je nutné mít peníze předem. Bez vlastního kapitálu, úvěru nebo investora tak může být grant nedostupný.

Granty a dotace během podnikání

Vynecháme teď zemědělství, které je z hlediska dotací velice specifické a vydalo by na samostatný článek. Řada dotačních titulů ale míří i do jiných oblastí a cílí hlavně na malé a střední podniky. Tady je potřeba dávat pozor i na celkovou výši poskytnuté podpory z veřejných zdrojů, aby nešlo o nezákonnou podporu.

V pozdějších fázích podnikání mohou granty přinést firmě příležitost k růstu – třeba v podobě podpory inovací, expanze na nové trhy, zavedení digitálních technologií nebo instalace ekologicky šetrnějších zařízení. Ale i zde je třeba počítat s nástrahami.

Jedním z problémů může být neférová výhoda. Firma, která získá dotaci, může nabídnout nižší ceny nebo investovat do věcí, na které by bez podpory neměla. To může narušit rovné podnikatelské prostředí a vyvolat napětí mezi konkurenty – zvlášť pokud se dotace přidělují netransparentně. Někteří podnikatelé tak považují za profesní čest fungovat bez dotací, jiní v nich vidí snadno dostupnou konkurenční výhodu.

Další omezení představuje nízká flexibilita při využití prostředků. Většina dotací je pevně svázána s konkrétním účelem a jakékoli odchýlení od plánu znamená problém. Podnikatel s využitím dotace ztrácí možnost pružně reagovat na vývoj trhu nebo přizpůsobit projekt aktuální situaci. Peníze určené na fotovoltaiku není možné použít na nové servery a už vůbec ne na mzdy.

Zásadní je i povinnost udržitelnosti – podnikatel musí výsledky projektu udržet po určitou dobu (často tři až pět let). To může být problematické, pokud se podnikatelské prostředí dramaticky změní. Například firmě může být zakázáno propustit zaměstnance přijaté z dotace (jinak musí dotaci vrátit) nebo nesmí prodat technologii, na kterou dostala podporu.

Jak využívat granty a dotace smysluplně

Dotace může být užitečným nástrojem, pokud k ní přistupujete s rozmyslem. Klíčové je mít jasný cíl a strategii. Než se do žádosti pustíte, odpovězte si na otázku: Co tím sleduji? Kam mě má dotace posunout? Jak mi konkrétně pomůže v růstu nebo inovaci mé firmy? Kde budu po jejím vyčerpání?

Pokud na tyto otázky nemáte odpověď a chcete dotaci jen proto, že jsou peníze k dispozici, je lepší zvolit jinou cestu. Naopak pokud dotace řeší problém, který je jednorázový a aktuální, například pokrývá náklady na ochranu duševního vlastnictví nebo prototypování nové technologie, má smysl žádost zvážit.

Dále je nutné být připravený na všechny podmínky – právní, administrativní i finanční. Čtěte důkladně výzvy, sledujte termíny, kontrolujte způsobilé výdaje a nezapomínejte na udržitelnost. V případě potřeby se vyplatí konzultovat projekt s odborníky nebo využít poradenské služby.

Před podáním žádosti je také dobré pečlivě zvážit přínosy a náklady. Získaná dotace je jen jednou stranou rovnice – na druhé straně je čas, energie, dokumentace, možné kontroly, závazky i riziko sankcí. Pokud náklady převyšují přínosy, pak i „peníze zdarma“ mohou být drahé. Po skutečně důkladné analýze možná zjistíte, že se dotace prostě nevyplatí a je lepší se obejít bez ní.

Granty a dotace by měly být nástrojem růstu, ne náhradou podnikatelského myšlení. Pokud do podnikání vnášíte vizi, chuť zlepšovat se a schopnost nést odpovědnost, pak vám mohou rozvoji vašeho byznysu pomoct a zrychlit růst. Ale pouze tehdy, když je využíváte účelně a s vědomím všech důsledků.

Kdy (ne)sáhnout po grantu

Granty a dotace tedy nejsou samospásné. Mohou být užitečným nástrojem pro rozjezd i rozvoj podnikání, ale zároveň přinášejí celou řadu rizik. Pro začínající podnikatele je důležité si uvědomit, že dotace není dar, ale závazek. Vyžaduje nejen administrativní zručnost, ale také schopnost plánovat a nést odpovědnost.

Než se tedy do jakékoli dotace pustíte, zvažte, zda ji opravdu potřebujete, zda ji zvládnete administrativně a finančně pokrýt a zda vám skutečně pomůže ve vašem podnikání.

V mnoha případech může být rozumnější stavět byznys na vlastních nohách – i když je to zpočátku náročnější, může to přinést větší nezávislost, flexibilitu a dlouhodobou stabilitu.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Finanční ukazatele a jak s nimi pracovat. Odhalte problém dřív, než bude pozdě

• Rozjezd byznysu s už zavedenou značkou: jak na franšízing a co o něm vědět

• Kam s tím? Jak si na začátku podnikání vybrat sídlo a provozovnu