Vláda zvýší platy a naseká další dluhy. Jak jinak, volby jsou za rohem

Vláda se chystá od ledna 2026 přidat svým zaměstnancům i pracovníkům veřejného sektoru. Zatím není jasné, o kolik si polepší a kolik to bude stát. Daňový poplatník, který do zmíněných kategorií nepatří, by nicméně měl zavětřit. Zpozornět by měli také podnikatelé.

Zkušenosti ukazují, že s blížícím se datem voleb do Sněmovny bývají politické reprezentace náchylné k utrácení, což platí také pro vlády, které se ohánějí rozpočtovou odpovědností jako současný kabinet.

Rozhodnutí o zvýšení platů naplánovala vláda Petra Fialy na září, na dobu těsně před sněmovními volbami, kdy bude pokušení k populistickým krokům nejvyšší. Už nyní přitom ministr práce Marian Jurečka naznačuje, že rozsah platových změn bude významný. Upozorňuje, že se zvýší platové tarify napříč všemi profesemi.

Co na tom, že stát na takové plošné zvyšování platů nemá peníze. Každý rok dělá dluhy převyšující 200 miliard korun a hospodaří bez vyhlídky na to, že své dluhy dokáže splácet.

Soukromá firma by si tohle zadlužování dovolit nemohla. Nevyhnutelně by zkrachovala. Stát je však v komfortnějším postavení. Snáz si půjčuje peníze.

Nezadlužuje přitom sebe, ale nás všechny. Dluhy, které naseká, budou naše dluhy a my, případně naše děti, je také splatíme.

Štíhlý stát? Spíš vypasený Otesánek

Platy některých zaměstnanců státní a veřejné sféry jsou skutečně nízké a měly by se zvýšit. Má to však být za cenu dalších dluhů?

Je na pováženou, když vláda nedává najevo, že by chystané vyšší platy chtěla spojit s redukcí zaměstnanců státu. Neavizovala ani, že plánuje zrušit nebo omezit některé z jejich výsad, které vrtají díry do chronicky mínusového rozpočtu, zvyšují tlak na daňové příjmy a přibližují nás k dalšímu konsolidačnímu balíčku.

Zaměstnanců státu – těch, kteří pro stát pracují ve služebním, nebo pracovním poměru a jsou placení ze státního rozpočtu – setrvale přibývá. Z údajů, které obsahuje státní rozpočet na rok 2025, vyplývá, že jejich počet se má tento rok zvýšit o 1 200 na 488 788. Výdaje na jejich platy mají poskočit o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun.

Změny v zákoníku práce jsou tady. Velký přehled novinek od června 2025

Když před jedenácti lety začala koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců sektor státních zaměstnanců vykrmovat, zahrnoval 417 000 jedinců, tedy téměř o 72 000 míň, než je plánováno pro letošek.

Státní sektor je přitom jen výsečí sektoru veřejného, do něhož spadají například pracovníci samospráv nebo některých nemocnic a vysokých škol. Také ti jsou placeni převážně z daní nebo poplatků.

Loni dosáhl počet zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů 983 000. To je o 101 000 víc než v roce 2019.

Jak necelých 4,5 milionu podnikatelů a zaměstnanců v soukromém sektoru může takového Otesánka uživit?

Vláda přitom na svém rozjezdu slibovala malý efektivní stát, kde menší počet kvalifikovaných státních zaměstnanců zastane stejnou práci. Narýsovala vizi státu, který daňové poplatníky a podnikatele zatíží co nejméně.

Na konci jejího mandátu jsme této vizi na hony vzdáleni. Dál sypeme peníze do rozbujelého a neefektivního eráru a dál si půjčujeme na jeho provoz.

Jak dolovat rentu od státu

Debatu o zvyšování platů letos odpálila ministryně obrany Jana Černochová požadavkem na deseti- až patnáctiprocentní zvýšení platových tarifů vojáků, což v korunách obnáší osm tisíc a víc. Nato se přirozeně ozvali policisté, hasiči, celníci, vězeňští dozorci i příslušníci tajných služeb, že chtějí také přidat. Zatímco vojáci mají výsluhový příspěvek po odsloužení 15 let v základní výši pět procent z průměrného měsíčního hrubého platu, třeba u policistů to je za stejnou službu dvacet procent.

Tyto skupiny zaměstnanců ve služebním poměru mají společné to, že jim náleží výsluhový příspěvek za roky odkroucené u státu, což je v soukromé sféře stěží myslitelný bonus.

Praha nebo Kotěhůlky, chceme stejné peníze! Nová směrnice vyvolá v Česku pracovní spory

Představte si, že by zaměstnavatel všem zaměstnancům, kteří podají výpověď ve firmě, kde pracovali aspoň 15 let, vyměřil odstupné ve výši šesti měsíčních platů a k tomu jim vyplácel rentu dosahující 20 až 50 procent jejich příjmu.

Vláda s tím problém nemá. Je přitom zřejmé, že s vyššími platovými tarify budou muset růst také výsluhy, na které už dnes stát vydává téměř 13 miliard.

Výsluhy jsou obhajovány jako motivace ke vstupu do policie, armády nebo dalších institucí státu zajišťujících bezpečnost. Poté, co si vojáci nebo policisté odslouží 15 let, mohou se však stávat motivací k odchodu.

Nenaznačuje to snad podezřele vysoký počet lidí, kteří odcházejí od policie nebo armády na vrcholu sil s neocenitelnými zkušenostmi a dolují státní rentu?

Výsluhy se nedají přejít ani argumentem, že je dostávají vojáci a policisté v mnoha dalších evropských zemích. To je sice pravda, jenže výsluhy většinou pobírají až od důchodového věku, kdy jsou jim snižovány o výši starobního důchodu. Na Slovensku je dostanou dřív, ještě před penzí. Jenže až po 25 letech služby.

Český stát je u výsluh, a nejen u nich, velkorysý. Může si to ale dovolit?

Chystané zvýšení výdělků vojáků, policistů a hasičů, je příležitostí, jak výsluhy zrušit anebo aspoň výrazně omezit. Nabízí se například možnost podmínit je delší dobou služby a zúžit na ty, kteří při ní nasazují život.

Stát, kde platí Murphyho zákony

V Murphyho zákonech popisujících chybovost a selhání stojí, že „stát utratí daňové příjmy v jakékoli výši“. A také to, že „stát utratí víc, než činí jeho daňové příjmy“.

Česká vláda, přesnější české vlády dokazují jejich platnost. A nejsou v tom samy. Fialův kabinet sestup z kopce zpomalil, budiž mu to přičteno k dobru. Pohříchu však hlavně tím, že vytáhl peníze z účtů daňových poplatníků a firem.

Dá se snad očekávat, že po volbách se dočkáme rozpočtově odpovědné vlády, která bude důsledně šetřit ve výdajích? Sondy zatím dávají větší šance vzniku vlády opačného ražení – takové, která fiskální politiku ještě víc rozvolní a sešup do dluhových hlubin urychlí.

Zbývá proto dodat: Pán Bůh námi a zlý pryč.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Firmy jsou stále štědřejší. Třináctý plat dává zaměstnancům přes 40 procent podniků

• Pozitivní dopad přílivu Ukrajinců. Tvrdá data ukazují, jak uprchlíci vyplňují pracovní trh

• Záhada chybějících inženýrů a řemeslníků. Má to vůbec řešení?

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag