Energie zdražují kvůli poplatkům, daním a regulaci

Češi platí za energie více než většina Evropy. A není to jen kvůli cenám elektřiny či plynu samotného. Přes 40 % z finální částky tvoří daně, poplatky a regulované složky, které spotřebitel neovlivní. Právě ty v posledních měsících výrazně rostou a společně s inflací dopadají citelně na rozpočty domácností i firem.

Největší roli hraje regulovaná složka, do které spadají náklady na přenos a distribuci, systémové služby nebo podpora obnovitelných zdrojů. Tyto položky určují státní instituce a Energetický regulační úřad, a i když je spotřeba energií stejná nebo nižší, účty rostou.

Své přidávají také daně – především DPH, která činí 21 %, ale i specifické energetické daně. Tyto částky jsou pevně dané a nejsou závislé na aktuální situaci na trhu. Výsledkem je, že i v době, kdy silová cena elektřiny či plynu klesá, konečná cena pro zákazníka zůstává vysoká, nebo dokonce dále roste.

Vedle toho má vliv i loajalita zákazníků ke stávajícím dodavatelům. Podle expertky Kristýny Bajer ze společnosti encall zde mají domácnosti výrazné rezervy. „Domácnosti jsou bohužel věrné svým stávajícím dodavatelům, u kterých ve velké většině za energie přeplácí. Změnou dodavatele nebo otevřením diskuze se stávajícím však mohou výrazně ušetřit. Rozdíly mezi jednotlivými nabídkami jsou v řádech stovek až tisíců korun ročně.“

Podle odborníků není vývoj cen energií do budoucna příliš optimistický. Regulované poplatky mají nadále růst kvůli investicím do přenosových sítí a ekologických projektů. Také náklady na výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů budou i nadále přenášeny na spotřebitele – byť nepřímo, prostřednictvím příspěvků a příplatků.

„Domácnosti si přitom často neuvědomují, že si mohou upravit zálohy, přejít na výhodnější tarif nebo si nechat poradit od nezávislých energetických poradců. V praxi tak mnoho lidí zůstává v nevýhodných smlouvách, aniž by věděli, že mají možnost volby,“ dodává Kristýna Bajer z encall.

Významným tématem je také nízká míra energetické gramotnosti. Mnoho spotřebitelů přesně neví, co všechno tvoří jejich fakturu za elektřinu, co je silová složka, co regulovaná část a co jsou daně. Tento informační deficit pak přispívá k pasivitě a nízké ochotě změnit dodavatele.

Spotřebitelé si tak mohou výrazně pomoci sami – ať už změnou dodavatele, srovnáváním aktuálních nabídek, nebo sledováním vývoje cen na trhu. Přesto zůstává klíčové, jak se k celé problematice postaví stát a regulační orgány. Jejich rozhodnutí o výši poplatků či daní mají zásadní dopad na rodinné i firemní rozpočty.

Jednou z možností do budoucna by mohlo být oddělení podpory ekologických investic od běžné ceny energií – například formou přímého zdanění zisků velkých producentů nebo specifických dotačních fondů. To by mohlo přinést větší spravedlnost a zároveň vyšší transparentnost v tom, co vlastně platíme a proč.

V každém případě je jisté, že i malý krok – jako je kontrola smlouvy nebo výměna dodavatele – může mít výrazný dopad. A jak říká Kristýna Bajer z encall: spotřebitelé by měli přestat být pasivními plátci a začít se chovat jako aktivní zákazníci.

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag