Proč je Česko zase v loji? Best in covid nekončí

Covid nabývá na síle. Jeho varianta delta je výrazně nakažlivější. Počet nákaz rychle stoupá a co je podstatné – covidovými pacienty se plní nemocnice a přibývá obětí nákazy. Pravda, situace v nemocnicích není kritická, avšak nevíme, v jakém místě epidemické vlny se vlastně nacházíme.

Zase se vracíme do popředí evropských covidových statistik. Proč? Odpověď na tuto otázku se dá najít ve stanoviscích Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).

Z říjnového stanoviska expertů k začínající podzimní vlně vybírám několik bodů, ke kterým jsem připojil doplňující komentáře.

Senioři v ohrožení

(4) „V Česku je míra proočkovanosti v porovnání s obdobnými státy relativně nízká. V populaci jsou přibližně tři miliony lidí, kteří se mohou očkovat a dosud tak neučinili, z toho přibližně 500 tisíc ve věkové skupině 60+, kterou lze považovat z hlediska vyšší pravděpodobnosti závažného průběhu onemocnění za rizikovou...,“ upozorňuje MeSES.

Nízkou proočkovanost dokládají vládní data. K jejímu porovnání dobře poslouží tyto webové stránky: Srovnání hospitalizací a úmrtí očkovaných a neočkovaných podle věkových skupin najdete na portálu OpenData. Aktuální přehled očkování jednotlivých věkových kategorií je na webu ministerstva zdravotnictví, srovnání proočkovanosti v Česku a dalších státech zase na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí.

Na neutuchající připomínky typu „očkování nefunguje, na covid umírá stejně očkovaných jako neočkovaných“, které neberou konce, odpovídá na Twitteru Jakub Maloy. Tohle by mělo být srozumitelné i pro ty největší ignoranty:

Nasnadě je ale otázka, zda se pro větší proočkovanost seniorů nedalo udělat víc. Samosebou, že dalo.

Riziková skupina starobních důchodců dostala loni pět tisíc za to, že seděla doma. Kdyby touto částkou byla odměněna za své naočkování, mohlo být líp – co do počtu úmrtí, zatíženosti nemocnic, a nakonec i finančních nákladů na léčbu.

Andrej Babiš přitom schopnost seniory „pozitivně motivovat“ prokázal. Ale jen před volbami a k tomu, aby nasypali hlasy ANO.

Očkování je a bude grunt

(3) „Očkování je stále velmi efektivní v prevenci závažného průběhu nemoci a následné hospitalizace a je cenově nejefektivnějším nástrojem pro redukci epidemie,“ připomíná zpráva MeSES.

Můžete se sami přesvědčit. Data o účinnosti vakcín jsou tady. A ekonomika (cenová efektivita) lékařské péče? O ní se málo píše. Přitom je důležitá. Ukazuje, o kolik je prevence (vakcinace) levnější.

Dvě dávky v Česku nejpoužívanější vakcíny od společenství Pfizer-BioNTech (Comirnaty) stojí kolem 800 korun, AstraZeneca si účtuje zhruba polovinu, obdobně jako Johnson & Johnson. Nejdražší je vakcinace je od Moderny, vyjde na víc než 1500 korun.

Je to ale pořád pakatel, za vakcinaci zaplatíte míň než za nádrž benzinu nebo nafty. Kromě toho klade očkování minimální nároky na úhradu zdravotních výkonů.

Spousta neočkovaných je však dnes léčena monoklonálními protilátkami, byť se většina z nich takové proceduře mohla očkováním jednoduše vyhnout. Monoklonální protilátky přitom stojí téměř stonásobek toho, co vakcinace. A pokud se k tomu přičte pobyt v nemocnici (zejména na jipce), náklady ještě vystoupají.

Příští rok by léčba covidu už mohla být snazší, podobná léčbě obvyklých infekčních nemocí, jakou je sezonní chřipka – a tedy i levnější. Dá se předpokládat, že dorazí specializované a účinné pilulky na předpis. Vyvinuly je korporace Merck s biotechnologickou firmou Ridgeback Biotherapeutics (Molnupiravir) a Pfizer (Paxlovid). Zevrubně je popisuje vědecký magazín Nature a upozorňuje na ně také biochemik a imunolog Zdeněk Hel:

Američané už s firmou Merck uzavřeli kontrakt na 1,7 milionu balení. Zaplatí za ně 1,2 miliardy dolarů. To znamená, že jedno balení (jedna léčebná kúra) vychází na 705 dolarů, tedy zhruba 15 tisíc korun.

Vakcíny patrně budou zdražovat, což naznačují mimo jiné informace Zdravotnického deníku. Prevence vakcinací však bude nadále několikanásobně levnější a také racionálnější variantou.

Ti, kteří spoléhají až na léčbu, proto pouští žilou systému zdravotního pojištění. A bude to platit i v budoucnu.

Pořád chybí data

(5 až 8) „Kromě imunity získané očkováním omezuje šíření viru i imunita získaná po onemocnění. Ačkoli lze z epidemiologických modelů odhadnout podíl populace, který nemocí prošel, bez dalších výzkumů je obtížné odhadnout, do jaké míry se populace po nemoci a po očkování překrývají, a jaká je tedy celková míra imunity v populaci...,“ upozorňuje dále stanovisko MeSES a pokračuje:

„Z důvodu neznámého stavu odolnosti populace nelze s velkou spolehlivostí predikovat další vývoj epidemie. Rozsah možné další vlny epidemie na tomto faktoru významně závisí (…) Je přínosné investovat do studií, které by upřesnily míru vnímavosti populace.“

Studie ukazují, že nejvyšší ochranu před těžkým covidem mají ti, kteří nemoc prodělali a jsou očkováni. Avšak nevíme, kolik těchto lidí v populaci je. Budeme se tím aspoň příští rok zabývat? Anebo si necháme zase data uplavat?

Na tento vývoj naše skupina upozorňovala již od léta, ale odpovědné orgány se na něj nepřipravily...

Podzimní déjà vu

Protože není dostatečně známa odolnost populace vůči koronaviru, MeSES ve svém stanovisku načrtl tři scénáře – optimistický, mediánový a pesimistický. Ten třetí a nejhorší počítá s tím, že proočkovaná populace se víceméně shoduje s tou, která covid prodělala. V takovém případě velká část populace nemá proti viru ochranu a s virem se během podzimních a zimních měsíců potká.

„Na tento (k pesimistické variantě směřující) vývoj naše skupina upozorňovala ve stanoviscích již od léta, ale odpovědné orgány se na něj nepřipravily a nepodnikly nezbytné kroky k tomu, aby jej zpomalily či zastavily. Opět neexistuje plán s podklady pro opatření, která by se měla zavádět, pokud se situace bude zhoršovat," píše MeSES.

Takže dejà vu? Nemuselo být. „Existuje pro většinu populace možnost získat díky očkování efektivní ochranu proti závažnému průběhu onemocnění,“ podotýká MeSES.

Jednoduše řečeno: nebylo nutné čekat, k čemu začne vyzývat nebo nutit vláda. Měli jsme to (aspoň do značné míry) ve vlastních rukou.

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag