Vláda na nic, liknavé soudy a vysoká korupce. „Blbá nálada“ v Česku nekončí

Pavel Kohout
Pavel Kohout
12. 9. 2023
 8 597
názor

Česko je podle Indexu prosperity a finančního zdraví na 12. místě v Evropské unii. Příliš nedůvěřujeme vládě a soudům a korupci vnímáme jako vysokou. Proč tomu tak je a jak by to šlo zlepšit? Odemykáme pro vás komentář ekonoma Pavla Kohouta z tištěného Finmagu.

Vláda na nic, liknavé soudy a vysoká korupce. „Blbá nálada“ v Česku nekončí
Dotáhne se někdy Česko na úroveň Švýcarska? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Tisková zpráva Indexu prosperity a finančního zdraví poskytla zajímavé statistiky. Pokud jde o ekonomickou prosperitu, Česko je na 12. místě z 27 zemí. Což je místo, které bychom asi intuitivně čekali: v centru, mezi západní a východní Evropou (do níž počítáme i Řecko a Kypr), mezi Itálií a Estonskem.

Zároveň však Češi vykazují poměrně nízkou důvěru vládě, korupci vnímají jako vysokou a nevěří soudům. To všechno jsou faktory, které podle názorů institucionální ekonomické školy rozhodují o růstu a prosperitě v dlouhém období. Proč tomu tak je?

Česká politika je zkrátka stále ještě ve stadiu „mladé demokracie“, i když nám toto označení může připadat ponižující.

Jako kus syrového masa

Nepředstírané nadšení z vlády Češi projevovali naposledy v roce 1990. Ovšem už během pěti let se vytratilo a ve druhé polovině „devadesátek“ nastoupila pověstná „blbá nálada“. A ta už s námi zůstala. Důvodem je historie nestabilních koalic, politického handlování, korupce, porušování volebních slibů.

Jak si stojí ekonomika Česka z pohledu Evropy

Jinými slovy, nedůvěra vládě a voleným institucím je dána především samou podstatou poměrného volebního systému, který se bez koalic, handlování a porušených slibů zkrátka neobejde.

Můžeme namítnout, že poměrný systém má například i Švédsko. To má ovšem dlouhou historii svobodného života bez okupace cizí mocností. V průběhu času se politické poměry postupně kultivovaly. Česká politika je zkrátka stále ještě ve stadiu „mladé demokracie“, i když nám toto označení může připadat ponižující.

Ale ani tradiční demokratické státy jako Británie, Francie nebo Švýcarsko neměly snadné začátky. V prvních dvou zemích popravili hlavu státu (to se v Česku nikdy nestalo), ze švýcarské němčiny pak pochází slovo „puč“. Nikdo zkrátka není dokonalý hned ze začátku.

O indexu prosperity

Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů.

Něco podobného lze tvrdit o korupci. Rozdělování či správa velkého státního majetku, daní a dotací přitahuje korupci stejně jako kus syrového masa ponechaný na slunci během horkého letního dne vábí masařky. Obecně lze tvrdit, že čím víc moci stát má, tím větší pokušení vzniká. Zároveň roste nedůvěra veřejnosti.

Příklad z Twitteru (či, chcete-li, platformy X): „Dotace pro solárníky, které se 20 let údajně nelze zbavit, a arbitráž s Diag Human (protože stát překazil dohodnutý monopolní obchod) jsou dvě strany téže mince. Vydělávání na cizí (nás všech) úkor zaručené státem. Nejhorší znak toho systému, který tady panuje.“

Judikatura je nezávazná, nálezy Ústavního soudu jsou pro soudce na nižších instancích zřejmě cosi jako humoristická literatura.

Nedotaženo

A co soudy? Pokud se vrátíme zpět do 90. let, soudy nikdy nedokázaly dotáhnout do konce ani jednu opravdu velkou kauzu. Z politických případů to byla kauza Davida Ratha, která navíc trvala neúměrně dlouho. Nedávná kauza Dozimetr se ještě k soudu nestačila dostat. Celkem vzato, naprostou většinou korupčních kauz se soudy nikdy nezabývaly. Pokud ano, nebyl nikdo odsouzen. A pokud výjimečně byl, šlo (až na výjimky) o malé ryby.

Pociťujete stále blbou náladu?

Běžný člověk nemá důvod věřit soudům ani na základě svých vlastních zkušeností. Příklad: soud na Praze 3 přiznal ve sporu o výživné nárok na částku 60 tisíc korun měsíčně. Soud v Mělníku pak ve velmi podobné kauze určil výživné ve výši zhruba jedné dvacetiny této částky. Judikatura je nezávazná, nálezy Ústavního soudu jsou pro soudce na nižších instancích zřejmě cosi jako humoristická literatura.

Ale nezoufejme. Všechno chce svůj čas. Za několik dalších generací bude Česko na úrovni Švýcarska. Možná.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV.

Kam dál? Ekonom Pavel Kohout na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

Českodemokracieekonomikakorupcenázorprůzkumyrůstsoudyvolební systém

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo