Pomáhat České filharmonii znamená podporovat českou hudbu

Pavel Kysilka, člen správní rady Nadace pro rozvoj České filharmonie, měl k hudbě vždycky blízko. Většina lidí ho sice zná jako ekonoma, který 13 let vedl Českou spořitelnu a několik let byl i výkonným guvernérem České národní banky, hudba ale byla od malička jeho koníčkem. Vyrostl v prostředí, kde hrála prim.

„My jsme byli vždy hudební rodina. Otec působil padesát let v Pěveckém sdružení moravských učitelů. Zažil ty nejslavnější časy – od profesora Jana Šoupala po profesora Lubomíra Mátla,“ vypraví finančník, který sám hraje od pěti let na housle. „Pravidelně jsme sledovali také koncerty v televizi včetně Pražského jara.“

Už tehdy se Kysilka seznámil s Českou filharmonií, dnes nekupuje jen její desky, ale pravidelně také chodí na její koncerty. „Jsem po desetiletí abonentem České filharmonie, ale velmi rád sáhnu i po starších nahrávkách. Například to, co se s Českou filharmonií povedlo dirigentovi Karlu Ančerlovi, to je neuvěřitelné.“

Pavel Kysilka

Zdroj: Česká filharmonie

Je prezidentem festivalu Smetanova Litomyšl, předsedou Českého spolku pro komorní hudbu, místopředsedou Nadace Leoše Janáčka a rady Filharmonie Brno. Je zakladatelem Galerie na Milovské huti, která prezentuje sbírku a příběh sklářství na Českomoravské vysočině. V minulosti působil mimo jiné jako proděkan pro vědu na Národohospodářské fakultě VŠE, byl členem vládního týmu pro transformaci československé ekonomiky, viceguvernérem a výkonným guvernérem České národní banky, prezidentem České společnosti ekonomické a generálním ředitelem České spořitelny.

Podporovat krásné věci

Ještě do bližšího kontaktu s prvním českým orchestrem přišel Kysilka v České spořitelně, která byla za jeho vedení generálním partnerem filharmoniků. „Finančníci či bankéři jsou lidé, kteří nemají většinou nějaký specifický talent. Neumíme navrhnout letadlo nebo třeba lokomotivu ani složit hudební skladbu nebo ji výtečně zahrát. Umíme ale takovým krásným věcem pomáhat na světlo světa.“

I to je důvod, proč Pavel Kysilka dnes působí v Českém spolku pro komorní hudbu nebo jako šéf správní rady či rovnou prezident hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Nápad založit Nadaci pro rozvoj České filharmonie tedy nepřišel jen tak, byl spíše výsledkem dlouholeté snahy pomáhat české hudbě, hráčům a orchestrům, k níž se připojili i jeho přátelé mecenáši, vědci a podnikatelé.

„Pro mě je podpora českého hudebního dědictví a výkonných umělců a těles propojena. Český orchestr vlastně dává ve světě vědět o naší hudbě, o našich skladatelích. Těší mě, že mohu pomáhat větší popularizaci Janáčka, kterého mám hodně rád a který není doma stále prorokem. Nebo Martinů, kterého skvěle, mimo jiné i svými nahrávkami, prosazoval šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek,“ říká Kysilka.

Současně je prý rád, že na Bělohlávkovu práci v tomto směru navazuje světoznámý dirigent Jakub Hrůša a další čeští umělci, kteří na zahraniční jeviště dostávají třeba i skladby Miloslava Kabeláče.

Až na světovou špičku

„Chceme pomoci především tomu, aby první český orchestr naplnil svou ambici a probojoval se do absolutní světové špičky. I dnes je velmi dobrý, ale k tomu, aby tuto pozici posílil, mu zvenčí ještě něco chybí,“ vysvětluje Kysilka, co je hlavním cílem Nadace pro rozvoj České filharmonie.

Otázka peněz je přitom na prvním místě. „Když porovnáme rozpočet České filharmonie s tím, kolik peněz mají k dispozici podobná tělesa v první světové čtyřicítce, vyjde nám, že finance, která dostává Česká filharmonie, jsou nedostatečné.“

Ekonom však nevidí chybu v přístupu státu. „Státní příspěvek je velký, ale v dnešní konkurenci stačí jen na to, aby se filharmonie udržovala na úrovni, na které je, ne aby svými výkony a dosahem předčila nejvyšší konkurenci.“

Nadace má proto fungovat skoro jako rozvojová agentura, tedy jako zdroj peněz pro realizaci mnoha důležitých kroků, které pomůžou naplnit vize a ambice filharmoniků. „Dnes je obrovská konkurence mezi hráči. Koncertují po celém světě, přičemž do špičkových orchestrů jsou přijímáni jen ti nejlepší z nejlepších. Samozřejmě, že přitom hraje velkou roli otázka finančního zabezpečení.“

Nadace chce tedy posílit spolupráci s předními hráči a také se světovými dirigenty, což je samozřejmě i finančně náročné. Česká filharmonie si ty nejlepší dnes nemůže dovolit tak často, jak by si vedení orchestru a jeho členové přáli.

„Aby se filharmonikové dostali do světové špičky a udrželi se tam, musí spolupracovat s nejlepšími světovými dirigenty,“ popisuje situaci v hudebním světě Kysilka. „To je věc, kterou je potřeba plánovat dlouhé roky dopředu, protože tito lidé jsou skutečně velmi vytížení, a musíte je dobře zaplatit. Jejich působení u orchestru přitom filharmonii neuvěřitelně obohacuje. Nejde jen o jejich zkušenosti ze světa hudby, ale i soukromé názory. Jde vesměs o velmi zajímavé osobnosti.“

Zdroj: Česká filharmonie

Turné se sponzory

K nadačním aktivitám podle Pavla Kysilky patří i podpora nahrávek České filharmonie, které otevírají dveře do světa a pomáhají propagaci orchestru. Náklady spojené s novou kvalitní nahrávkou a její distribucí také nemusí být hrazeny ze státního rozpočtu. „Myslím, že je to i standard ve světě, že se o to stará privátní kapitál. A i my už to dokážeme naplnit,“ dodává.

Podle něho mezi tyto „položky“ patří i finanční zajišťování velkých turné, která už dnes – s výjimkou Asie – nevydělávají, a proto je musí dotovat sponzoři. „Bylo by na pováženou, kdyby si nejlepší orchestr v Česku musel platit své referenční koncertní cesty – tedy ty, které přinesou zásadní recenze, na nichž se staví jeho pověst – sám z rozpočtu,“ soudí ekonom.

„Jsme přece už v České republice natolik bohatí, aby takové věci zajistily privátní peníze. Naše Nadace má strategii, dobrý ohlas mezi mecenáši i veřejností, rozběhli jsme se dobře, vidím to optimisticky.“

Vůbec nejlepší ovšem je, když orchestr nahrává se špičkovým dirigentem. „Při takové kombinaci se celý svět hned dozví, kdo s oním slavným jménem hraje, a není proto potřeba orchestr speciálně zviditelňovat. Dobré jméno pracuje samo. Chtěli bychom podporovat takové projekty, jaké se povedly například při nahrávání kompletu Čajkovského symfonií nebo Mahlerových symfonií se současným šéfem filharmonie Semjonem Byčkovem.“

Jako pyramida

Nadace pro rozvoj České filharmonie se tedy stará o pověstné rodinné stříbro, nabízí se však otázka, proč vlivní milovníci hudby – ekonom Pavel Kysilka i jeho přátelé – spoluzakladatelé vědkyně a podnikatelka Hana Dvořáková a Jiří Hašek, obchodní ředitel GZ Media – raději nepodpoří ty, kteří v nižších patrech uměleckého provozu shánějí každou korunu?

Pavel Kysilka si myslí, že hudební svět by se měl budovat jako pyramida. To znamená, že široký základ tvoří všichni hráči ze základních uměleckých škol, následují regionální tělesa, která potřebují pomoc místní samosprávy a soukromých dárců z dané oblasti. A na samém konci je starost o nejvyšší umělecká patra a mezinárodní věhlas, řečeno sportovní terminologií, o českou národní reprezentaci.

„My jsme se rozhodli působit v tomto patře, protože si myslíme, že máme potenciál oslovit i zahraničí, kde je hodně podporovatelů filharmonie, a pomoci v tom, aby náš nejlepší orchestr byl ve světové konkurenci nepřehlédnutelný.“

Obraz organické pyramidy, v níž energie umění ze samého vrcholu prostupuje i do nižších pater, připomíná takzvanou americkou teorii prokapávání. Podle ní bohatství těch nejbohatších nakonec prosákne celou společenskou strukturou. Z úspěchů České filharmonie a silnějšího prolnutí české hudby se světovou špičkou, jež se právě snaží podpořit Nadace, bude mít prospěch nakonec celé české hudební prostředí.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nový sál v Praze přiláká fanoušky z celé Evropy, věří šéf filharmonie Mareček

• „Dosáhneme na hvězdy i díky mecenášům.“ Česká filharmonie vděčí za rozvoj i firmám

• Táhnout za jeden provaz. Jak funguje organizovaná kolektivní filantropie?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag