Tisíce firem začnou reportovat o udržitelnosti. Banky radí, jak na to

Za jakým účelem vznikla poradenská odnož ČSOB, kterou řídíte?

Fungujeme pro klienty skupiny jako externí poradci. Naše činnost je založena na úzké kooperaci s bankou a jejími klienty, kterým přinášíme něco navíc, nad rámec standardních bankovních produktů a služeb.

Jakých témat se poradenství dotýká?

Řešíme ekonomicko-finanční poradenství, restrukturalizace podniků a v neposlední řadě energetiku. K tomu se přirozeně přidalo i ESG a udržitelnost, tedy témata, která začala hrát u firem napříč obory čím dál větší roli. Provádíme základní ESG analýzu klienta, aby pochopil, o čem ESG je a jaké věci v této oblasti už dělá, jen si je zatím nepojmenoval. Dále poskytujeme kompletní služby ve výpočtu uhlíkové stopy, pomáháme nastavovat základní ESG strategii, cíle a plány, zajišťujeme komplexní přípravu na nefinanční reporting (CSRD) a posuzování udržitelnosti dle EU Taxonomie. V neposlední řadě nabízíme i technickou expertízu – poskytování energetických auditů a posudků.

Jak vnímáte specifickou pozici bank v tahu na větší udržitelnost?

Banky jsou hybateli změn. Jsou institucemi, které mají možnost a v podstatě i povinnost posouvat změny a pomáhat je realizovat. Děje se tak přes toky peněz, které distribuují do podniků a ekonomiky obecně. Záleží na tom, jakou investici a jakého klienta externím financováním podpoří, nebo ne. Takže ta role bank je zásadní, dokonce jedna z nejvýznamnějších. Banka dělá něco podobného jako velcí institucionální investoři. Jen neinvestuje do vlastnických podílů nebo akcií, ale právě přes externí financování. Význam je podobný, jen dopad v českém prostředí je v případě bank větší. S bankami kooperuje 80 procent českých firem, což neplatí pro externí financování investory.

Štěpán Černohorský

Zdroj: ČSOB

Osmým rokem působí jako výkonný ředitel ČSOB Advisory, kde pod jeho taktovkou vyrostl sedmnáctičlenný poradenský tým. Dlouhodobě se zajímá o téma energetiky a udržitelnosti podnikání. Nyní se zaměřuje také na oblast strategického řízení společností včetně corporate governance a restrukturalizace společností nebo řízení rodinných aktiv.

V praxi to tedy znamená, že můžete na firmu klást různé požadavky. Stává se, že jsou třeba v rozporu s tím, co chce koncový zákazník? 

Tlak odběratelského řetězce je ten největší a nejzásadnější pro úspěšnost klientů. Zákazník do velké míry ovlivňuje chování firem a stejně jako banky je hybatelem změn. Setkáváme se v praxi s tím, že právě odběratelé požadují různá ESG data po svých dodavatelích a upřednostňují pak ty, kteří jim taková data dokáží dodat. V kontextu ESG a udržitelnosti byla ČSOB například jednou z prvních bank na českém trhu, která přestala financovat uhelný sektor. Ostatní banky se postupně přidaly. Ke kolizím tedy může docházet. Podmínky pro projekty, které jsou brané jako méně udržitelné a nepřispívají k dekarbonizaci, se zpřísňují. 

Uhelný sektor je známým příkladem. Můžete uvést další oblasti, kde se podmínky zpřísňují?

Dalším příkladem jsou nemovitosti určené k pronájmu. Banky mají stále větší problém profinancovat budovy, které mají třídu energetické náročnosti dle PENB horší než D. Banka si uvědomuje, že taková budova získá do budoucna nájemníky obtížněji než jiné budovy, které budou energeticky méně náročné. Tím pádem nastává riziko při refinancování. Řešením sice může být nižší nájem, aby se vykompenzovaly dražší energie nájemcům, ale již to nabourá cash flow daného projektu. Našim zájmem tedy není pouze dekarbonizace jako taková, není to primárně o energetické náročnosti a uhlíkové stopě, to vše je součástí většího celku.

Občas je sporné, co je a co není udržitelné. Jak to banka určuje? 

To je téma, které by se dalo diskutovat dlouho v rámci greenwashingu, ať už záměrného, nebo neúmyslného. Existují však nástroje, které finanční sektor používá, aby byl schopen definovat, co je považováno za udržitelné. My v tomto ohledu používáme institut EU Taxonomie, která pro vybrané činnosti definuje konkrétní parametry, za kterých je možné tyto aktivity považovat za udržitelné.

Evropská Unie přijala směrnici, která výrazně rozšiřuje okruh společností, jež budou muset dodržovat standardy ESG reportingu. Chce tak navýšit tlak na transparentnost a udržitelné podnikání. Koho se povinnost týká?

Velké firmy, které jsou na burze, musí mít report již za rok 2024, což je jen relativně malý počet firem. Pro rok 2025 se balík rozšíří o další velké podniky, které mají více než 250 zaměstnanců, obrat přes 50 milionů eur či aktiva nad 25 milionů eur. Stačí, když splní alespoň dvě z těchto podmínek.

Co to prakticky pro firmy znamená?

Ta povinnost bude v některých ohledech podobná finančnímu reportingu. Reporty budou auditované a budou součástí výroční zprávy. V rámci nefinančního reportingu ESG má výstup mít definovanou podobu, což však neznamená, že všechny firmy budou reportovat stejně. Každá firma reportuje jen to, co je pro ni a její klienty důležité v jejím prostředí a unikátní pozici v dodavatelsko-odběratelském řetězci.

Pokud finální podoba reportu záleží na individuálním kontextu a posouzení důležitosti ze strany firmy, nebude se stávat, že podniky něco záměrně neuvedou a naopak budou vyzdvihovat v reportu něco méně důležitého?

To by měl odhalit auditor, čímž se riziko trochu eliminuje. Auditoři se budou primárně dívat právě na to, jestli firmy reportují to významné. Není to slepé reportování všeho možného, co si někdo vymyslel – reporting probíhá na základě definovaných standardů. Část reportu je navíc kvantifikovatelná. Mnoho datových bodů bude měřitelných jako například uhlíková stopa společnosti. Vedle údajů o emisích pak firma volněji reportuje cíl, ambici, dekarbonizační strategii, konkrétní opatření či investice, které povedou ke snižování uhlíkové stopy.

Jak firmám může pomoct vaše poradenství?

Zorientovat se v problematice pro firmy znamená nastudovat dokumenty o stu a více stranách. Pro nás je to denní chleba i ve vztahu k regulacím. Každá firma z pohledu udržitelnosti již něco koná, jen si to často nepojmenuje. Neví, že to, co dělají, je podoba ESG. Příprava a tvorba nefinanční výroční zprávy bude složitější proces zejména v prvních letech. Firmy zatím většinou nevědí, jak na to. Od toho jsme tu my.

Kdo bude mít v rámci firemní struktury reporty na starost?

Ne všichni mají ESG manažera. Ani to není bezpodmínečně nutné. Co se týče nefinančního reportingu, často vidíme, že agendu si bere na starost finanční ředitel, controllingový nebo ekonomický útvar, protože principiálně se podobá finančnímu reportu a dá se na něj provázat.  Může to být také pracovník zodpovědný za provoz, případně manažer kvality. Je to individuální.

Je jasné, že výdaje firmy na ESG report budou rovněž individuální. Lze je alespoň řádově odhadnout?

Pokud se rozhodnou pro naplnění požadavků reportingu jít vlastní cestou, půjde primárně o částky odpovídající personálním nákladům na daného zaměstnance. V případě, že se rozhodnou pro pomoc od externího subjektu, záleží na míře asistence. Úvodní konzultace je třeba u nás pro klienty banky zdarma. Komplexní přípravy zvenčí vyjdou firmy na vyšší statisíce korun. V případě skupin s větším počtem zapojených společností to bude i více.

Komu bude firma reporty posílat?

Zveřejní je jako součást výroční zprávy na svých stránkách a dále pak na webu justice ve sbírce listin. Měla by vzniknout i samostatná databáze, do které budou nahrávány. Čekáme na novelu zákona o účetnictví, kde by se toto mělo více definovat a zakotvit. Jedním ze skupiny příjemců těchto zpráv budou také banky, které je využijí k tomu, aby mohly lépe posoudit klienty a rizikovost.

Půjde o velké usnadnění procesu rozhodování pro banky?

Určitě. Již teď mají banky povinnost zjišťovat tyto informace od klientů a promítat je do úvěrového procesu. Zatím však banky neměly moc nástrojů, jak se k těmto informacím dostat. Tak jako banky využívají standardně finanční reporty, budou stejně tak rády využívat zprávy v ESG oblasti, aniž by musely klienta nějak individuálně zatěžovat. 

Proč se vyplatí přistupovat k vyplnění ESG reportu svědomitě?

Pro mnoho firem jsou tato tři písmena zatím jako červený hadr před obličejem. Sběr nefinančních dat a následné reporty přitom představují příležitost dál se informacemi detailněji zabývat, analyzovat a hledat oblasti pro zefektivnění. Firma si třeba může všimnout, že má vysokou uhlíkovou stopu oproti konkurenci a ptát se, proč tomu tak je. Může tak hledat opatření, jak uhlíkovou stopu snížit a tím snížit spotřebu i náklad. Šetření energie je pro firmy přirozené. Teď se budou moct opřít o data, díky kterým mohou zlepšit nejen svou energetickou efektivitu.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Udržitelnost, nebo greenwashing? Odpovědné firmy mohou získat konkurenční výhodu

• ESG skepticky: Proč měříme dobro skrze tuny amorfního textu?

• HR, DR, CEO, ESG. Otestujte si, jak se vyznáte v byznysových zkratkách

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag