Vyplatí se živnost, nebo rovnou firma? Jak se rozhodnout, když začínáte podnikat

Právní forma podnikání: Kde začít?

Volba právní formy podnikání by měla začít ujasněním si odpovědí na hned několik klíčových otázek. Čím upřímnější v nich budete, tím jednoznačněji vyplyne, zda se vám vyplatí živnost, nebo třeba založení s. r. o. (máme návod: Jak založit s. r. o.? Postup založení firmy krok za krokem).

Klíčové otázky pro správnou volbu právní formy podnikání jsou:

• Potřebuji oddělit soukromý majetek od podnikatelského?
• Je s oborem spojené velké riziko?
• Kolik společníků se bude na podnikání podílet?
• Můžu chtít v budoucnu svůj byznys předat nebo prodat?
• Chci mít možnost předat řízení podniku?
• Chci udržet hospodářské výsledky utajené?
• Jak velký by měl podnik být za pět let?
• Chci ušetřit na daních?
• Záleží mi na administrativních nákladech?
• Je v mém oboru spojené s právnickou osobou „dobré jméno“?

Pokud už odpovědi znáte, můžete začít vybírat. Výhody a nevýhody jednotlivých právních forem podnikání naleznete v dalších bodech. Ještě před tím si je ale třeba ujasnit, zda (a jak) si založit živnost.

Kdy lze podnikat bez živnostenského oprávnění

Obecně se má za to, že podnikání a živnost jsou totéž. Synonyma. Ne tak docela. Český právní řád dovoluje podnikat i lidem, kteří živnostenské oprávnění nemají. Patří sem zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, činnosti autorů, nejrůznější nezávislá povolání (třeba herci, hudebníci, spisovatelé), ale řadí se sem i činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů. V takovém případě se o dohled starají komory nebo jiné organizace a týká se to například advokátů, lékařů, soudních exekutorů, znalců a dalších specifických profesí.

Jeden by si řekl, proč si živnostenské oprávnění vůbec zřizovat, když to jde i bez něj? V první řadě je třeba si uvědomit, že tato možnost se týká jen omezeného okruhu činností. Když chcete podnikat v jiné oblasti, bez živnosti se už neobejdete. Někdy má podnikání bez živnostenského oprávnění také nesporné nevýhody, například v nižších výdajových paušálech oproti plnohodnotné živnosti. Tím, že nemáte identifikační číslo osoby (IČO), se také vystavujete reputačnímu riziku; zákazníci se na vás mohou dívat trochu nedůvěřivě.

Administrativně je podnikání bez živnostenského oprávnění prakticky stejně náročné jako běžná živnost. Až na výjimky (a především specifické případy) se tedy ani nevyplatí o něm přemýšlet, pro úplnost přehledu forem podnikání v Česku je ale třeba tuto možnost zmínit.

Co je to živnost (typy živností) a jak si ji založit

Pokud se svým podnikáním nespadáte do okruhu činností, pro která není potřeba živnostenského oprávnění, je nutné si živnost založit vždy. Platí to bez ohledu na to, jakou právní formu podnikání ve výsledku zvolíte. Živnost získá podnikatel sám, nebo má někoho, kdo oprávněním k dané podnikatelské činnosti disponuje (odpovědný zástupce).

Pokud do toho jdete sami, pro založení živnosti je třeba absolvovat několik základních kroků. Tím hlavním je vyplnění jednotného registračního formuláře, což je dnes možné i online přes Portál živnostenského podnikání. A než se do toho pustíte, ujasněte si, do jaké kategorie se svým podnikáním spadáte.

První kategorií živností jsou živnosti ohlašovací, u kterých stačí splnit podmínky a žadatel je získává automaticky. Ohlásit můžeme živnosti řemeslné, pro které je obvykle požadováno vzdělání v oboru a patří sem typická řemesla (například řeznictví a uzenářství, pekařství, cukrářství, zednictví...). Dalším typem ohlašovacích živností jsou živnosti vázané, ke kterým je třeba doložit vzdělání, praxi, osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o získaných znalostech. Sem patří třeba výroba nebezpečných chemických látek, oční optika, projektové činnosti ve výstavbě a provádění staveb, činnost účetních poradců a mnoho dalších. Nakonec můžeme ohlásit i živnosti volné, pro které není potřeba dokládat žádnou kvalifikaci.

Druhou skupinou jsou koncesované živnosti, které podléhají schvalování a žadatel je získává až na základě koncese udělené stanoveným státním orgánem. Typicky sem spadají činnosti, nad kterými chce mít stát kontrolu, jako je výroba lihu, manipulace s výbušninami, zbraněmi a střelivem, výroba a distribuce pohonných hmot nebo třeba činnosti související s pohřebnictvím.

Přehled živností je v příloze Živnostenského zákona (Zák. č. 455/1991 Sb.). Platí, že čím konkrétnější při volbě předmětu podnikání budete, tím lépe; v minulosti velmi oblíběný neurčitý předmět „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ dnes aktivně řeší rejstříkové soudy.

Výhody a nevýhody osobního podnikání - OSVČ

Máte vše výše popsané ujasněné? Výborně! Teď se podívejme na ony právní formy podnikání. Tou první je OSVČ, neboli osoby samostatně výdělečně činné. OSVČ provozují podnikání jako fyzické osoby, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Podnikají na základě živnosti nebo bez ní (viz výše), ale důležité je, že mezi jejich soukromým a podnikatelským majetkem není žádná hranice. To má své výhody především v odváděných daních, protože OSVČ daní své příjmy pouze jednou, na rozdíl od příjmů z právnických osob, které se daní nejprve korporátní daní a pak teprve daní z příjmu fyzických osob.

Na druhou stranu hlavní nevýhodou je ručení celým majetkem. Pokud v podnikání vzniknou jakékoliv dluhy nebo škody, podnikatel je musí uhradit svým (třeba i soukromým a rodinným) majetkem.

Specifickou formou osobního podnikání je veřejná obchodní společnost (v.o.s., a spol.). Zakládají ji nejméně dvě fyzické či právnické osoby, které za podnikání ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. To znamená, že svým majetkem ručíte i za chyby společníka, takže je potřeba si dobře rozmyslet, s kým v. o. s. zakládáte. Někdy se veřejné obchodní společnosti využívají i k daňové optimalizaci v rámci velkých koncernů, protože se příjmy opět daní pouze jednou.

Hlavní plusy a minusy OSVČ:

+ podnikateli nebo společníkům v. o. s. patří celý zisk
+ údaje o hospodaření se nezveřejňují
+ řízení není spojeno s velkými administrativními náklady

- podnik není možné převádět nebo prodávat
- společníci ručí celým svým majetkem a musí si tedy navzájem důvěřovat
- vedení není možné kvůli velkému riziku svěřit externím manažerům

Výhody a nevýhody kapitálového podnikání - firmy

Kapitálové společnosti slouží k oddělení soukromého majetku od majetku určeného k podnikání formou vkladu. Společníci tak do společnosti vkládají část svého majetku a chrání tím svůj zbývající soukromý majetek před riziky a dopady případného neúspěchu. Při krachu tedy až na výjimky přichází pouze o vklad, ale ne třeba o střechu nad hlavou.

Nejčastější kapitálovou společností je společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Založit ji může jednotlivec nebo více fyzických či právnických osob. Navíc už není stanovená minimální výše vkladu jednotlivých společníků, takže je to velmi flexibilní a oblíbená forma podnikání.

Společnost s ručením omezeným vzniká zápisem do obchodního rejstříku na základě notářsky ověřené společenské smlouvy. Společníci ručí společně a nerozdílně pouze do výše nesplaceného vkladu, proto je potřeba si splacení vkladů u společníků pohlídat.

Pro začínající podnikatele může ještě přicházet v úvahu akciová společnost (a. s.), ale její založení je mnohem složitější. Za závazky v tomto případě ručí pouze společnost jako taková, nikoliv akcionáři. Ti vydělávají nebo prodělávají na základě pohybu ceny akcií a mohou získávat podíly na zisku v podobě dividend. Základní kapitál je zákonem stanoven na minimálně 2 000 000 Kč nebo 80 000 eur.

Plusy a minusy kapitálového podnikání:

+ je možné prodávat či převádět podíly nebo celou společnost
+ soukromý majetek společníků je chráněný před podnikatelským rizikem
+ k rozhodování není potřeba jednomyslnost, hlasuje se podle podílů

- vedení společnosti je spojené s vyššími administrativními náklady
- údaje o hospodaření jsou veřejné, vkládají se do Sbírky listin
- zisk se daní dvakrát – daní z příjmu právnických a následně i fyzických osob

Co jsou to smíšené formy podnikání

Zvláštní variantou na pomezí mezi osobní a kapitálovou společností je komanditní společnost (k. s.). Společníci jsou v tomto případě dvojího druhu.

• Komanditisté vkládají do společnosti vklad ve výši minimálně 5 000 Kč, ručí pouze do výše tohoto vkladu a jejich zisk se daní nejprve daní z příjmu právnických osob a poté ještě fyzických.
• Komplementáři, kteří zpravidla společnost vedou, ručí za její závazky celým svým majetkem a jejich podíl na zisku se daní pouze daní z příjmu fyzických osob.

I tento typ společnosti se někdy používá k daňové optimalizaci v korporátech. Své využití ale najde i u začínajících společností, zejména pak takových, které potřebují investora.

Další (méně rozšířené) formy podnikání

Uvedený výčet rozhodně není kompletní, ale shrnuje nejčastější v Česku využívané formy podnikání. Ve specifických situacích však může zajímavou volbu představovat třeba i družstvo, zapsaný spolek, evropská společnost nebo nadace. Tyto formy podnikání si pro jejich specifičnost blíže rozebereme v některém z následujících textů.

Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Cíle, úkoly a deadliny. Jak vytvořit myšlenkovou mapu a k čemu je dobrá?

• Podnikatelský plán přehledně. Jak na něj a kterých chyb se vyvarovat?

• Z prodejního stánku k miliardové firmě. Musíte pochopit, co děláte, radí zakladatel Ovečkárny