Ochrana duševního vlastnictví: zbytečnost, nebo nezbytnost? Proč si hlídat své know-how

Základní pravidla

Vždycky je dobré začít u interních procesů, protože naprostá většina know-how uniká kvůli neopatrným nebo nepoučeným zaměstnancům. Včasným nastavením základních pravidel je možné předejít řadě budoucích problémů:

• kyberbezpečnost – podnik je dobře chráněný z hlediska kyberbezpečnosti – používají se pouze legálně zakoupené licence, data se zálohují, na všech zařízeních je antivirová ochrana, zaměstnanci mají vlastní hesla a práva do systémů atd.,
• aktualizace – všechny chránitelné prvky byznysu jsou identifikované a pravidelně aktualizované, včetně rozsahu působnosti (lokální, evropská, globální),
• opatrnost – podrobné technické informace o inovacích, které by umožnily jejich kopírování, mají k dispozici jen lidé, kteří je skutečně potřebují ke své práci,
• vzdělávání – všichni zaměstnanci jsou proškolení, co dělat, když se jich někdo začne vyptávat na interní procesy, konkrétní zákazníky, projekty nebo technologie,
• monitoring – pravidelně dochází k monitorování, jestli není některý z ochráněných prvků IP zneužitý konkurencí,
• obrana – pokud k jakémukoliv zneužití dojde, podnik se okamžitě brání,
• smlouvy – pravidla využívání duševního vlastnictví podniku jsou součástí všech relevantních smluv a dohod.

Kdy uvažovat o ochraně IP

Jednoduše – hned teď, nejpozději včera a někdy dokonce už před vznikem podniku. Jakmile vzniká jakákoliv inovace, je dobré uvažovat o tom, jak ji chránit. Obecně se dá říct, že na ochranu IP je vhodné se zaměřit v následujících situacích:

• Při vývoji nového produktu nebo služby – pokud jste vyvinuli něco nového a originálního, měli byste zvážit ochranu patentem, užitným vzorem nebo průmyslovým vzorem.
• Při budování značky – ochranná známka vám pomůže chránit vaše logo, název a další prvky vaší značky.
• Při tvorbě softwaru nebo jiného autorského díla – autorské právo chrání nejen literární nebo umělecká díla, ale i software.

Co chránit

V podnikání byste měli chránit všechno, co tvoří konkurenční výhodu. Nejčastěji se jedná o

• vynálezy, samotná inovativní řešení nebo návody či popisy těchto řešení),
• nová průmyslově využitelná technická řešení,
• vzhled výrobku nebo jeho části,
• značky, loga, ochranné známky a označení původu/zeměpisná označení,
• obchodní informace (databáze kontaktů, obsah zakázek, ceníky, strategie a další).

Nástroje ochrany IP

Zjednodušeně můžeme říct, že čím složitější a unikátnější IP má podnik k dispozici, tím větší pozornost, čas i náklady je vhodné ochraně věnovat. Mezi základní nástroje ochrany duševního vlastnictví patří:

Smlouva o mlčenlivosti (non-disclosure agreement, NDA)

Jedná se o relativně nejjednodušší nástroj, ale je potřeba velmi precizně definovat, které znalosti NDA pokrývá, přičemž se týká pouze informací, které nejsou veřejně dostupné a na jejichž ochraně má podnik má objektivní zájem. NDA se často uzavírá se zaměstnanci, obchodními partnery a při jednání s investory. Obsahuje zpravidla sankce za porušení, ale také způsob nakládání s důvěrnými informacemi nebo délku trvání mlčenlivosti. S ohledem na budoucí vymahatelnost se rozhodně vyplatí spolupracovat na znění NDA se zkušeným právníkem.

Ochranné známky

Ochranná známka slouží k ochraně názvu, loga nebo jiného označení, které identifikuje produkty nebo služby firmy. Ochranné známky mají různý regionální dosah, záleží tedy na trhu, kde podnik působí, ale také na budoucích plánech. Jejich cílem je zamezit parazitování na známé značce podniku nebo produktu. Vlastnictví ochranné známky ukazuje známé písmeno ®. K vyhledání zaregistrovaných známek slouží databáze dostupná na webu Úřadu průmyslového vlastnictví.

Průmyslové (užitné) vzory

Chrání podnik před napodobováním jeho produktů, nicméně v době čínských tržišť je tato problematika velice citlivá. Ukazuje se, že ochrana je sice moc hezká věc, ale vymahatelnost práv, zejména v případě malých a středních podniků, je především přes hranice velmi omezená. Velké podniky ale samozřejmě svůj unikátní design chrání a svá práva globálně vymáhají. Své o tom ví například český výrobce minibiků Blata.

Patenty

Patenty jsou určené k ochraně vynálezů, které jsou potenciálně průmyslově využitelné. Jejich získání je administrativně nejsložitější, nejnákladnější a trvá nejdelší dobu, ale současně přináší nejširší a nejdelší ochranu, která může dosahovat až 20 let. I patenty mají různé teritoriální dosahy a je potřeba předem zvážit potenciál vynálezu. Nahlédnout můžete do jedné z nejobsáhlejších celosvětových databází patentů Espacenet.

Investoři a ochrana IP

Máte inovativní technologii, ale potřebujete na její rozvoj investora? Pak je ochrana IP často prvním bodem jednání. U investorů platí, že pokud je unikátní know-how chráněné, je podnik pro investici mnohem atraktivnější, než když ochrana chybí.

Chráněné duševní vlastnictví je navíc možné zpeněžit například prodejem nebo poskytováním licence, což investoři vždy rádi slyší. Před sdílením citlivých informací s externími subjekty (tedy i s investory) je ale v každém případě vhodné uzavřít smlouvu o mlčenlivosti, takže neformální rozhovory na konferenci nebo veletrhu o novém unikátním vynálezu rozhodně doporučit nemůžeme.

Náklady a financování

Především malé a střední podniky často odrazuje administrativní náročnost ochrany IP a také náklady, které jsou s těmito nástroji spojené. Někdy si existenci chránitelného duševního vlastnictví dokonce ani neuvědomují.

Kupodivu se ale jedná o menší problém, než jak to na první pohled vypadá. Pro tuto cílovou skupinu existuje řada podpůrných programů, od služby IP Scan, která za symbolických 90 eur (2 200 korun) umožňuje zmapovat všechny zdroje duševního vlastnictví v podniku (jednotná cena 900 eur s 90% dotací z SME Fund), až po inovační vouchery, které je na pokrytí nákladů možné využít.

Každý podnik by si měl chránit to nejdůležitější – své unikátní znalosti a know-how. Investicí do vhodného nástroje ochrany IP můžete výrazně zvýšit potenciál rozvoje i atraktivitu pro investory a snížit riziko, že vaše duševní vlastnictví zneužije konkurence.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Rozjezd byznysu s už zavedenou značkou: jak na franšízing a co o něm vědět

• Dotazníkové šetření v marketingovém výzkumu: Ptejte se správně

• OSVČ vs. zaměstnanec. Co se vyplatí víc? Velká analýza výhod a nevýhod

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag