Miliardovou nabídku z Rakouska odmítli. V Sapeli předávali vedení firmy osm let

Práce se dřevem se dědí po generace, a tak i Dušan Vrtal se vyučil truhlařině. Tři roky ještě studoval na nábytkářské průmyslové škole v Bystřici pod Hostýnem. Když nastoupil do otcovy firmy Sapeli jako řadový zaměstnanec, absolvoval v ní „kolečko“ na různých pozicích. Prošel všechny výroby. Byl dělníkem, skladníkem, prodavačem dveřního kování, vedoucím skladu, výroby i marketingu.

„Postupně jsem se zapojil i do vedení firmy, nejdřív jako člen dozorčí rady, pak člen představenstva a nyní jsem předseda správní rady,“ říká šéf společnosti se stoletou tradicí, jež patří mezi 160 největších podniků v Česku. Firma Sapeli zaměstnává skoro čtyři stovky lidí, ročně vyrobí 165 tisíc dveří, které vyváží do 20 zemí světa, a její tržby za rok 2023 dosáhly 1,2 miliardy korun.

Shutterstock

Předávání firem v Česku

Mezi českými rodinnými firmami založenými těsně po pádu komunismu je to velké téma. Říká se mu nástupnictví. Generace, která začala podnikat v 90. letech, už dosáhla důchodového věku nebo se mu blíží, a tak řeší předání byznysu, nejlépe vlastním dětem. Z tištěného Finmagu vám přinášíme příběhy firem, které změny ve vedení ustály a dále prosperují.

Vedení společnosti Dušan Vrtal převzal v roce 2021. Předávání firmy trvalo zhruba osm let. Během té doby pracoval na různých pozicích a otec Jaroslav s ním „zalepil každou díru“, říká s úsměvem. Z myšlenky vést firmu prý původně nebyl nadšený. Viděl, jak otec chodí domů naštvaný a vynervovaný. A syn nechtěl skončit stejně. Jenže nikdo jiný, kdo by firmu převzal, nebyl k dispozici.

Nástupnictví doma začali řešit v roce 2015, kdy se u otce projevily vážné zdravotní problémy, které podle syna pramenily ze stresu a přepracování. „Neustále přicházejí nabídky na prodej firmy. Tenkrát jsme dostali miliardovou nabídku z Rakouska. A tak jsme si poprvé já, bratr a otec sedli a debatovali, jak dál. Možnosti byly jen dvě – prodej, nebo mezigenerační předání. S bratrem jsme se shodli na druhé variantě, ale on vedení firmy ihned odmítl. Takže jsem byl vybrán já,“ říká.

Inspirace v Rakousku

Otec se ve firmě už několik let neangažuje a synovi ani neradí. Na budoucnosti se prý spolu vždy shodli, naučili se vzájemně respektovat a doplňovali se. Spolupráce je bavila a nabíjela pozitivní energií.

Když to není komu předat. Jak na nerodinný management v rodinné firmě

Také Dušan Vrtal by byl rád, kdyby jeho děti pokračovaly v rodinné tradici. Ale nutit je nebude. „Chci, aby dělaly to, co je baví. Je na nich, jak se rozhodnou. Pouze se jim snažím vysvětlovat výhody a nevýhody, objasňuji jim možnosti, jak firmu vést. Inspiruji se u rodinných firem s dlouhou tradicí nepřerušenou marastem komunismu,“ říká.

Jde především o úspěšné rodinné holdingy v Rakousku. Diskutoval s jejich majiteli například o tom, proč neprodali své společnosti nadnárodním koncernům. Zjistil tak, že většina majitelů má vlastní práci – jsou třeba právníky či lékaři, ve svých firmách figurují ve statutárních orgánech a řeší jen strategické záležitosti, provozní vedení nechávají na profesionálním top managementu.

V Sapeli proto nejvyšším manažerům nabídli podíl ve firmě. „Musíte je motivovat k úspěchu a růstu firmy. Zisk tohoto benefitu ale není automatický a nestačí být jen členem top managementu. Musíte prokázat, že jste pro podnik opravdu přínosem, musí být za vámi vidět perfektní výsledky. Proto je tento benefit udělován průměrně až po pěti letech ve funkci,“ vysvětluje Dušan Vrtal.

Začít předávat včas a postupně

Rodinám, které nástupnictví ve svých firmách budou teprve řešit, by poradil, že důležité je dát dětem správné vychování. „Měly by být sebevědomé, ale ne arogantní. Měly by znát cenu peněz a třeba na brigádách si vyzkoušet, co to obnáší si peníze vydělat. Pokud dostanou automaticky vše, co chtějí, nenávratně je to poškozuje pro další život,“ míní.

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Pak nám věnujte chvíli své pozornosti. Podobné skvosty pravidelně najdete v tištěném magazínu Finmag. A i když jsme ten dnešní odemkli speciálně pro vás, budeme moc rádi, když si náš magazín příště sami koupíte. Hlavním tématem aktuálního čísla je propojení umění a byznysu. To další pro vás dokončujeme, na stáncích ho najdete už během dubna.

Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!

Začít předávat je třeba včas a postupně. V Sapeli k tomu podle něho došlo trochu pozdě a dost věcí nestihli vyřešit tak, jak si představovali.

„Důležité je umět světový jazyk na perfektní úrovni, umět vystupovat na veřejnosti, komunikovat, vyjednávat. Základem je obklopit se lidmi, kteří jsou ve svém oboru lepší než vy, a pokud to mezi vámi nefunguje, vyměnit je. A hlavně se nebát – nejhorší smrt je z vyděšení,“ vyjmenovává Dušan Vrtal, co je potřebné k úspěšnému řízení firmy.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Firmu odřídí profíci, děti tam netlačte. Jak na nástupnictví očima experta

• Velmi křehké vztahy. Jak na předání a převzetí (nejen) rodinné firmy?

• Kdo převezme slavnou značku? Jak řeší nástupnictví v čele firmy Prada či Louis Vuitton

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag