Předplatit časopis Finmag

Nová povinnost – digitální pasy. Podnikatelé budou muset výrobkům vystavit průkazku

Jana Otoupalíková
Jana Otoupalíková
25. 6. 2025
podnikání

Vyrábíte, prodáváte, posíláte? Pak asi i balíte. A právě na obaly míří nová evropská legislativa. Ve jménu recyklace a nižších emisí zavádí nové povinnosti – digitální pasy výrobků, vyšší podíl recyklátu, plnou recyklovatelnost a větší transparentnost. Co to znamená a jak se připravit, vysvětluje expert na ekodesign a cirkulární ekonomiku Radek Přikryl z brněnského VUT.

Nová povinnost – digitální pasy. Podnikatelé budou muset výrobkům vystavit průkazku
Firmy budou muset brzy řešit nové legislativní povinnosti spojené s balíčkem PPWR, tedy návrhem nařízení o obalech a obalových odpadech, který připravila EU. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Cesta Radka Přikryla k oblasti ekodesignu vedla přes výzkum a vývoj nových materiálů. „Vidíme, jak je důležité uvažovat o produktech komplexně. Ekodesign je právě takovým přístupem – systémovým, udržitelným. A cirkulární ekonomika? Ta je podle mě jedinou možnou cestou, jak dnes přistupovat ke zdrojům,“ popisuje odborný asistent z Ústavu chemie materiálů chemické fakulty VUT.

Přikryl je spoluřešitelem projektu „Ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje k předcházení vzniku odpadů a vyšší recyklaci plastů – metodická a osvětová podpora pro firmy a podnikatele v ČR“, jehož poskytovatelem je Technologická agentura ČR.

Projekt se zaměřuje na ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje pro vyšší cirkularitu a předcházení vzniku odpadů. Klade přitom důraz na jejich zavádění do praxe českých firem a hlavní pozornost věnuje plastům a plastovým obalům – oblasti, která je z hlediska recyklace dlouhodobě problematická a zároveň prioritní v evropské legislativě.

V Evropě pochází 80 procent plastů z fosilních zdrojů, podíl recyklovaných materiálů zůstává nízký, zejména u plastových obalů. Ty tvoří největší podíl plastového odpadu a zároveň mají nejnižší míru opětovného použití. Přitom mechanická recyklace má až pětkrát nižší uhlíkovou stopu než spalování, a právě zlepšení těchto toků je klíčové pro dosažení nízkouhlíkové cirkulární ekonomiky.

Projekt reaguje na rostoucí požadavky na udržitelnost produktů. „Pokud firmy chtějí mít udržitelné produkty, musí se na to připravit a respektovat pravidla. A cílem našeho projektu je, aby české firmy byly připraveny,“ vysvětluje Přikryl.

Jak s ekodesignem ve firmě začít? Základní doporučení je jasné: nejprve se seznámit s legislativou a dostupnými odbornými materiály. Nařízení o ekodesignu je obecnou střechou definující základní principy. K tomu existují studie k jedenácti kategoriím finálních produktů a sedmi meziproduktům, včetně plastů. Pak už je na každé firmě, jaký plán si vytvoří.

Radek PřikrylJan Prokopius

Tým Laboratoře bioplastů. Vedoucí laboratoře Radek Přikryl v popředí uprostřed.

Jako příklad dobré praxe uvádí Přikryl společnost s ručením omezeným Plastia, která využívá nejen principy ekodesignu, ale také design thinking. „Projekt s názvem Otoč květináč je skvělým příkladem uzavření materiálového cyklu. Lidé mohou přinést vysloužilý plastový květináč nebo truhlík a tým firmy Plastia pro něj najde využití,“ přibližuje.

Digitální pasy výrobků: konec greenwashingu?

Zásadní změnu by pak měly přinést takzvané digitální pasy výrobků. Jedná se o elektronické dokumenty, které obsahují podrobné informace o daném výrobku.

„Zákazníci i firmy díky nim získají ověřené informace o složení, recyklovatelnosti nebo uhlíkové stopě produktů. To dnes často chybí. Digitální pasy mají zásadně přispět k potlačení greenwashingu – tedy falešných marketingových tvrzení o ekologičnosti výrobků. Budou poskytovat klíčové důkazy a fakta jak pro zákazníka, tak pro celý hodnotový řetězec,“ vysvětluje Přikryl.

Digitální pasy výrobků jsou celoevropský projekt, který se bude týkat značného množství produktů a jejich součástí. Firmy budou prostřednictvím poskytovatelů zadávat do pasů data a aktualizovat je. V případě plastových obalů budou data o jejich složení součástí pasů finálních produktů.

Zvut.cz
VUT

Zprávy z VUT

Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.

Výzvu představuje neexistence trasovatelných a ověřitelných vazeb mezi procesem třídění a recyklace plastů z obalů. „Jako Česko platíme miliardové pokuty za nerecyklaci plastových obalů, ale zároveň firmy, které chtějí nakupovat recykláty, uvádějí, že není nabídka. Tento začarovaný kruh nerozetneme bez transparentních dat,“ objasňuje Přikryl.

V Česku například zcela chybí informace o trasovatelnosti plastů ze žlutých popelnic. „Firmy často ani neznají své dodavatelské řetězce, nepočítají uhlíkové stopy nebo nejsou ochotny zveřejnit složení svých produktů – to se ale bude muset změnit,“ dodává.

Chemická recyklace i legislativní výzvy

Chemická recyklace podle Přikryla vyvolává velká očekávání a může se stát důležitým nástrojem, ale zatím má k dominantnímu postavení daleko. Musí být podle něj ekonomicky udržitelná a přinášet inovativní řešení problémů s plasty. Zatím jsou tyto technologie v počátcích fungování, na jejich vývoji se ale intenzivně pracuje.

Na firmy čekají i nové legislativní povinnosti spojené s balíčkem PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), tedy návrhem nařízení o obalech a obalových odpadech, který připravila EU. Jeho cílem je snížit množství obalového odpadu, podpořit opakované použití obalů (re-use), zvýšit podíl recyklovaných materiálů v obalech a zajistit, aby byly všechny obaly do roku 2030 recyklovatelné.

PPWR má potenciál výrazně proměnit obalový průmysl v celé EU – včetně Česka – a vybízí firmy přemýšlet víc udržitelně a transparentně. Mohou se na změny české firmy připravit?

„Firmy se připravit mohou, byť je v Česku národním sportem nechat vše na poslední chvíli. Ale pravidla jsou v tuto chvíli jasná a základní principy také. Problém pro české firmy je komplexnost, složitost a odbornost nové legislativy. Ta vznikala mnoho let, firmy se s ní seznamují nyní a je pro ně často šok, kolik změn nás čeká. Jsou to ale změny nezbytné pro to, abychom zpomalili materiálové toky a dokázali znovu využívat materiály,“ vysvětluje Přikryl.

Budoucnost plastů? Transparentní a opakovaně použitelné

Podle Přikryla by zásadně pomohl lepší přístup k transparentnosti a zveřejňování dat, která jsou všude jinde v EU k dispozici. „Bez informací o tom, kolik a jakého plastu se vytřídí a recykluje, se nedá plánovat – ani ve výzkumu, ani v byznysu. Přitom firmy čelí legislativním nárokům na povinný obsah recyklátu. Ten však často není k dispozici,“ upozorňuje.

Ideální budoucnost vidí v souladu s evropskou legislativou – monomateriály, známé složení, žádné nebezpečné látky, trasovatelné toky a digitální pasy výrobků s informacemi o všem potřebném pro recyklaci.

A co může každý z nás udělat hned teď? „Pokud to jde, nepoužívat jednorázové plasty. Přibližně 50 procent všech vyrobených plastů je jednorázových. A to je opravdu velké plýtvání. Takže místo jednorázového kelímku na nápoje opakovatelně použitelný, místo PET láhve s vodou opakovatelně použitelná láhev, místo jednorázového plastového sáčku opakovatelně použitý. Těchto jednoduchých změn můžeme udělat desítky. Mají ale zásadní dopad,“ uzavírá.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Často kladené otázky

  • Cirkulární ekonomika se říká takovému modelu hospodaření, kde se materiály co nejdéle využívají, opravují a vracejí zpátky do oběhu. Místo toho, aby výrobek po použití skončil na skládce nebo ve spalovně, dostane druhý (nebo třetí) život. Výsledek: méně odpadu, nižší spotřeba surovin, větší soběstačnost.

  • Digitální pas výrobku je soubor informací o tom, z čeho je výrobek vyroben, kdo ho vyrobil, jak se má používat, opravovat nebo recyklovat. A jaká je jeho uhlíková stopa. Údaje jsou uložené online a lze k nim snadno přistoupit přes QR kód nebo jiný odkaz na výrobku. Cílem je přehlednost, méně odpadu a konec nejasností ohledně složení a životnosti věcí, které používáme.

  • Digitální pasy výrobků se budou zavádět postupně od roku 2026. Nejdřív se dotknou vybraných skupin, jako je textil, elektronika, baterie a obaly. Přesné termíny závisí na tom, kdy budou schváleny podrobné předpisy pro jednotlivé typy výrobků. Už teď je ale jisté, že se digitálním pasům nevyhne téměř žádný výrobce – jen je otázkou času, kdy na něj dojde.

  • Zkratka pro evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Má přinést velkou změnu: méně obalů, větší možnost opětovného použití a hlavně – do roku 2030 musí být všechny obaly recyklovatelné. Firmy čeká tlak na vyšší podíl recyklátu, sledovatelnost materiálů a nové značení.

Ohodnoťte článek

-
-2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jana Otoupalíková

Jana Otoupalíková

Redaktorka webu zVUT.cz. Působí na Fakultě chemické VUT.

Související témata

byrokraciebyznysekologieEvropská uniefirmygreenwashinglegislativaplastypodnikánírecyklace

Letní příběh

DSQUARED2 ICON

DSQUARED2 ICON

1870 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo