Nová povinnost – digitální pasy. Podnikatelé budou muset výrobkům vystavit průkazku
Vyrábíte, prodáváte, posíláte? Pak asi i balíte. A právě na obaly míří nová evropská legislativa. Ve jménu recyklace a nižších emisí zavádí nové povinnosti – digitální pasy výrobků, vyšší podíl recyklátu, plnou recyklovatelnost a větší transparentnost. Co to znamená a jak se připravit, vysvětluje expert na ekodesign a cirkulární ekonomiku Radek Přikryl z brněnského VUT.

Cesta Radka Přikryla k oblasti ekodesignu vedla přes výzkum a vývoj nových materiálů. „Vidíme, jak je důležité uvažovat o produktech komplexně. Ekodesign je právě takovým přístupem – systémovým, udržitelným. A cirkulární ekonomika? Ta je podle mě jedinou možnou cestou, jak dnes přistupovat ke zdrojům,“ popisuje odborný asistent z Ústavu chemie materiálů chemické fakulty VUT.
Přikryl je spoluřešitelem projektu „Ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje k předcházení vzniku odpadů a vyšší recyklaci plastů – metodická a osvětová podpora pro firmy a podnikatele v ČR“, jehož poskytovatelem je Technologická agentura ČR.
Projekt se zaměřuje na ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje pro vyšší cirkularitu a předcházení vzniku odpadů. Klade přitom důraz na jejich zavádění do praxe českých firem a hlavní pozornost věnuje plastům a plastovým obalům – oblasti, která je z hlediska recyklace dlouhodobě problematická a zároveň prioritní v evropské legislativě.
V Evropě pochází 80 procent plastů z fosilních zdrojů, podíl recyklovaných materiálů zůstává nízký, zejména u plastových obalů. Ty tvoří největší podíl plastového odpadu a zároveň mají nejnižší míru opětovného použití. Přitom mechanická recyklace má až pětkrát nižší uhlíkovou stopu než spalování, a právě zlepšení těchto toků je klíčové pro dosažení nízkouhlíkové cirkulární ekonomiky.
Projekt reaguje na rostoucí požadavky na udržitelnost produktů. „Pokud firmy chtějí mít udržitelné produkty, musí se na to připravit a respektovat pravidla. A cílem našeho projektu je, aby české firmy byly připraveny,“ vysvětluje Přikryl.
Jak s ekodesignem ve firmě začít? Základní doporučení je jasné: nejprve se seznámit s legislativou a dostupnými odbornými materiály. Nařízení o ekodesignu je obecnou střechou definující základní principy. K tomu existují studie k jedenácti kategoriím finálních produktů a sedmi meziproduktům, včetně plastů. Pak už je na každé firmě, jaký plán si vytvoří.
Jako příklad dobré praxe uvádí Přikryl společnost s ručením omezeným Plastia, která využívá nejen principy ekodesignu, ale také design thinking. „Projekt s názvem Otoč květináč je skvělým příkladem uzavření materiálového cyklu. Lidé mohou přinést vysloužilý plastový květináč nebo truhlík a tým firmy Plastia pro něj najde využití,“ přibližuje.
Digitální pasy výrobků: konec greenwashingu?
Zásadní změnu by pak měly přinést takzvané digitální pasy výrobků. Jedná se o elektronické dokumenty, které obsahují podrobné informace o daném výrobku.
„Zákazníci i firmy díky nim získají ověřené informace o složení, recyklovatelnosti nebo uhlíkové stopě produktů. To dnes často chybí. Digitální pasy mají zásadně přispět k potlačení greenwashingu – tedy falešných marketingových tvrzení o ekologičnosti výrobků. Budou poskytovat klíčové důkazy a fakta jak pro zákazníka, tak pro celý hodnotový řetězec,“ vysvětluje Přikryl.
Digitální pasy výrobků jsou celoevropský projekt, který se bude týkat značného množství produktů a jejich součástí. Firmy budou prostřednictvím poskytovatelů zadávat do pasů data a aktualizovat je. V případě plastových obalů budou data o jejich složení součástí pasů finálních produktů.

Zprávy z VUT
Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.
Výzvu představuje neexistence trasovatelných a ověřitelných vazeb mezi procesem třídění a recyklace plastů z obalů. „Jako Česko platíme miliardové pokuty za nerecyklaci plastových obalů, ale zároveň firmy, které chtějí nakupovat recykláty, uvádějí, že není nabídka. Tento začarovaný kruh nerozetneme bez transparentních dat,“ objasňuje Přikryl.
V Česku například zcela chybí informace o trasovatelnosti plastů ze žlutých popelnic. „Firmy často ani neznají své dodavatelské řetězce, nepočítají uhlíkové stopy nebo nejsou ochotny zveřejnit složení svých produktů – to se ale bude muset změnit,“ dodává.
Chemická recyklace i legislativní výzvy
Chemická recyklace podle Přikryla vyvolává velká očekávání a může se stát důležitým nástrojem, ale zatím má k dominantnímu postavení daleko. Musí být podle něj ekonomicky udržitelná a přinášet inovativní řešení problémů s plasty. Zatím jsou tyto technologie v počátcích fungování, na jejich vývoji se ale intenzivně pracuje.
Na firmy čekají i nové legislativní povinnosti spojené s balíčkem PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), tedy návrhem nařízení o obalech a obalových odpadech, který připravila EU. Jeho cílem je snížit množství obalového odpadu, podpořit opakované použití obalů (re-use), zvýšit podíl recyklovaných materiálů v obalech a zajistit, aby byly všechny obaly do roku 2030 recyklovatelné.
PPWR má potenciál výrazně proměnit obalový průmysl v celé EU – včetně Česka – a vybízí firmy přemýšlet víc udržitelně a transparentně. Mohou se na změny české firmy připravit?
„Firmy se připravit mohou, byť je v Česku národním sportem nechat vše na poslední chvíli. Ale pravidla jsou v tuto chvíli jasná a základní principy také. Problém pro české firmy je komplexnost, složitost a odbornost nové legislativy. Ta vznikala mnoho let, firmy se s ní seznamují nyní a je pro ně často šok, kolik změn nás čeká. Jsou to ale změny nezbytné pro to, abychom zpomalili materiálové toky a dokázali znovu využívat materiály,“ vysvětluje Přikryl.
Budoucnost plastů? Transparentní a opakovaně použitelné
Podle Přikryla by zásadně pomohl lepší přístup k transparentnosti a zveřejňování dat, která jsou všude jinde v EU k dispozici. „Bez informací o tom, kolik a jakého plastu se vytřídí a recykluje, se nedá plánovat – ani ve výzkumu, ani v byznysu. Přitom firmy čelí legislativním nárokům na povinný obsah recyklátu. Ten však často není k dispozici,“ upozorňuje.
Ideální budoucnost vidí v souladu s evropskou legislativou – monomateriály, známé složení, žádné nebezpečné látky, trasovatelné toky a digitální pasy výrobků s informacemi o všem potřebném pro recyklaci.
A co může každý z nás udělat hned teď? „Pokud to jde, nepoužívat jednorázové plasty. Přibližně 50 procent všech vyrobených plastů je jednorázových. A to je opravdu velké plýtvání. Takže místo jednorázového kelímku na nápoje opakovatelně použitelný, místo PET láhve s vodou opakovatelně použitelná láhev, místo jednorázového plastového sáčku opakovatelně použitý. Těchto jednoduchých změn můžeme udělat desítky. Mají ale zásadní dopad,“ uzavírá.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
První trička šil sám pro sebe. Pak si na oblečení pro vysoké založil byznys
Jdeme si pro tebe, igelite! Česká firma chce recyklovat desetinu evropského plastového odpadu
Od betonu k vlastní ekodrogerii. Tvoříme zisk, abychom sloužili světu, říká podnikatelka
Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu
Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.
FILANTROPIE JE UMĚNÍ
Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?
BYZNYS JE HRA
Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?
Často kladené otázky
Cirkulární ekonomika se říká takovému modelu hospodaření, kde se materiály co nejdéle využívají, opravují a vracejí zpátky do oběhu. Místo toho, aby výrobek po použití skončil na skládce nebo ve spalovně, dostane druhý (nebo třetí) život. Výsledek: méně odpadu, nižší spotřeba surovin, větší soběstačnost.
Digitální pas výrobku je soubor informací o tom, z čeho je výrobek vyroben, kdo ho vyrobil, jak se má používat, opravovat nebo recyklovat. A jaká je jeho uhlíková stopa. Údaje jsou uložené online a lze k nim snadno přistoupit přes QR kód nebo jiný odkaz na výrobku. Cílem je přehlednost, méně odpadu a konec nejasností ohledně složení a životnosti věcí, které používáme.
Digitální pasy výrobků se budou zavádět postupně od roku 2026. Nejdřív se dotknou vybraných skupin, jako je textil, elektronika, baterie a obaly. Přesné termíny závisí na tom, kdy budou schváleny podrobné předpisy pro jednotlivé typy výrobků. Už teď je ale jisté, že se digitálním pasům nevyhne téměř žádný výrobce – jen je otázkou času, kdy na něj dojde.
Zkratka pro evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Má přinést velkou změnu: méně obalů, větší možnost opětovného použití a hlavně – do roku 2030 musí být všechny obaly recyklovatelné. Firmy čeká tlak na vyšší podíl recyklátu, sledovatelnost materiálů a nové značení.
Související témata
Související články
Nejčtenější články