Řekni, kde ty prachy jsou

Jirkov nedaleko Chomutova. Severní Čechy. Dvoupokojový byt v posledním patře bytovky obývá Štefan Varadi s parnterkou a dvěma dětmi.

Jistý nepořádek je prý příznakem blížícího se stěhování.

Říká se, že stěhovat se je horší než vyhořet. A na pořekadlo si vzpomene i pan Varadi – i když má s požárem poměrně nedávnou zkušenost. Hořelo v sousedním bytě a voda z hašení navštívila i jeho kuchyň.

Branická desítka, krabice s tabákem vydroleným ze špačků, slevové akce v letácích, studené topení a nepříliš povzbudivé výhledy.

Autor článku (vpravo) na chodbě téhož domu s Miroslavem Rozsypalem. Ten dělá správce několika společenstvím vlastníků jednotek v Jirkově. Je podle něj jen otázkou času, kdy po topení a teplé vodě vypnou dodavatelé i vodu studenou. Viník? Spekulanti, kteří skoupí byty, inkasují nepřiměřený nájem (stát to platí), ale na energie a vodu peníze neposílají.

Týž dům zvenčí.

A jeho společné prostory.

Paměť společenství vepsaná na zdi.

I hmotné dědictví zanechané příštím generacím.

Miroslav Pácal bydlí v jednom chomutovském paneláku.

Funguje v něm jako správce, hlídač i četník v jedné osobě.

Pan Miroslav Pácal ve své „správcovské místnosti“ ve sklepě paneláku. 

Na telefonu předvádí autorovi sprosté vzkazy na dveřích svého bytu, jichž se za svou práci dočkal. 

Pořádek! Musí být.

Dveře paneláku, kde pan Pácal bydlí se opravují co čtrnáct dní. Pokaždé je někdo rozkopne.

Chomutovský panelák, před kterým stojí Hana Strolená, místopředsedkyně místního SVJ, měl štěstí. Nájezd spekulantů ustál.

Z místních se ale kvůli tomu museli stát odborníci na právo i vymáhání pohledávek.