Třem prasátkům nevěřte. Budoucnost stavebnictví je ve dřevě, tvrdí stavař
Tři výrobní haly, které produkují stovky střech a dřevěných domů ročně, jsou energeticky soběstačné. Zbytky z výroby se ztopí v sušárně, zboží se rozváží sdílenou dopravou. „Udržitelně pro nás znamená výhodně. Nejsme žádní sluníčkáři, ale stavaři,“ říká Tomáš Nemrava, majitel firmy Nema. Otevíráme pro vás text z březnového Finmagu.

Je až s podivem, že Tomáš Nemrava četl o životě Tomáše Bati teprve nedávno. Dříve o jeho podnikání zas tak moc nevěděl. Ti dva toho mají přitom hodně společného. Oba pojí odhodlání jít mimo vyšlapané cesty, nadstandardní přístup k zaměstnancům i důraz na inovace. Byť jeden šil boty a druhý staví domy ze dřeva, nelze se srovnání s obuvnickým impériem při návštěvě výrobních hal společnosti Nema vyhnout.
Podle Tomáše Nemravy, který společnost Nema vede od roku 2004, vždy byli a jsou základem jihočeského podniku lidé. To platilo už v době, kdy ji řídil jeho otec se společníkem. „Mašiny si dnes koupí každý, ale vybudovat tým, který se zajede a ví, co má dělat, to je na dvacet let.“
Když v Nemě hledají nové pracovníky, rozlišují mezi nimi dva typy lidí: rutinéry a pionýry. „Například technik-projektant musí být absolutní rutinér. Jsou to lidé, kterým když přendáte hrníček s kávou z pravého rohu stolu do levého, tak jim to rozhodí celý den. Současně ale víte, že je na ně absolutní spoleh. Nevadí jim projektovat stovky podobných vazníků nebo krovů ročně.“
Naopak stavbyvedoucí musí být pionýr. „Ten přiletí do kanceláře, odpoví na dva maily a už ho začne pálit židle a potřebuje do terénu. Sestavit tým je umění. Každý člověk je jiný, ale každý se vám hodí. Za ta léta už myslím poznáme, kdo kam patří.“
Kdyby prý Nemrava začal podnikat dnes, tak první věc, které by se věnoval, by byla personalistika.


Majitel třech výrobních hal, které se nacházejí pár kilometrů od Nových Hradů, se velmi snaží o to, aby si zaměstnance udržel. A využívá k tomu i netradiční metody: v halách jsou například umístěny velké monitory, na kterých se promítají snímky z realizací Nemy. Ta ročně zhotoví více než 700 střech, 150 dřevostaveb a 60 roubenek.
„Jde mi o to, aby lidé na směnách nevyráběli jen prkna, ale také viděli, že celý ten podnik má smysl. Když si řeknou ‚na tenhle barák jsem řezal přířezy‘, tak to pro ně má úplně jinou hodnotu.“
Na monitorech vidí zaměstnanci i statistiky z výroby, ale slouží také jako „elektronické nástěnky“, prostřednictvím kterých je personalisté informují o aktuálních zaměstnaneckých bonusech, jako jsou třeba lístky na hokej.
Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.
„Zavedli jsme nový odměňovací systém, kdy každý dostane peníze přesně za to, co udělá. Strojník obráběcí linky tak má možnost si měsíčně vydělat i kolem 40 tisíc korun. Záleží, jak mu to jde od ruky.“ Tohle je jeden z mnoha momentů, kdy se Nema přibližuje baťovským principům a vzdaluje tomu, jak dnes fungují fabriky podobného druhu.
„Až po tom, co jsem si tím vším prošel sám, chápu, jak to Tomáš Baťa dělal. On nebudoval firmu. On budoval člověka jako takového. My máme pocit, kdovíjak jsme pokrokoví tím, že neplatíme od hodiny, ale od úkolu. Ale Baťa šel ještě dál. Kdybychom to převedli na naši firmu, tak on by svým lidem na začátku prodal dřevěné hranoly a na konci výroby od nich koupil hotový krov nebo celou dřevostavbu. Nechal své lidi doslova hospodařit i s materiálem. Tady si kup kůži, na konci od tebe koupím boty.“
Futuristické vize
Tomáš Nemrava se dnes snaží provoz také co nejvíc automatizovat. V případě továrny na výrobu dřevěných prvků to znamená mít od všech výrobků takzvané digitální dvojče. „Jakmile máte jednou všechno v digitální podobě, tak už si se stroji a roboty jen hrajete. Je to otázka vývoje softwaru. Lidé budou už brzy jen hlídači strojů, nebudou na stavbě tahat pytle cementu.“
Nema jako Nemrava
Nemu, původně jako pilu, založil v roce 1993 Josef Nemrava, otec Tomáše (ten podniku šéfuje od roku 2004) společně se svým kolegou Jiřím Matuškou. Tomáš Nemrava nepoznal jinou práci než tu se dřevem.
Po studiích na stavební fakultě VUT v Brně se vrátil na plný úvazek do firmy a rozjel zde výrobu krovů, vazníků, montovaných dřevostaveb a roubenek. Dnes má Nema tři výrobní areály: v Olešnici, v Nových Hradech – Jakuli a Jílovicích. Asi 20 procent produkce míří do Rakouska.
V roce 2023 Nema zvítězila v jihočeském kole Firmy roku. Stánky, které firma vyrobila pro budějovické adventní trhy, označil britský magazín The Times za nejkrásnější v Evropě. V areálu obnovené pily v Jakuli chtějí vybudovat muzeum dřeva.
Díky digitálnímu dvojčeti bude do budoucna možné třeba také propojit naživo klienta, projektanta a výrobu. „Architekt se zákazníkem budou malovat dům v 3D prostoru a umělá inteligence jim bude doplňovat technické detaily z výroby. Klient rovnou uvidí také cenový odhad a průběžně třeba i údaje, které budou demonstrovat ekologickou zátěž stavby. Pak to projektant dvěma kliky převede do výroby a roboti vše pro zákazníka připraví.“
Ve firmě také zvažují využití virtuálních brýlí, které by nosili lidé u strojů a díky nimž by mohli srovnávat třeba prkna s chirurgickou přesností. Ani futuristické vize se ale neobejdou bez lidí. Naopak. Jen budou vzhledem k celkovému nedostatku kvalifikované síly na našem trhu profesionálové ještě vzácnější. Proto si chce majitel Nemy talenty odchytit a sám vychovat.
„Podařilo se nám dojednat otevření učebního oboru tesař na střední škole v Trhových Svinech. V našich provozovnách budeme zajišťovat odbornou výuku, ve Svinech se studenti naučí matematiku a češtinu. Tento rok nás čeká nábor, do září musíme sehnat osm učňů. Motivovat chceme příslibem trvalé práce.“
Do fabriky chce mladé řemeslníky začleňovat postupně, podle toho, jak jim to půjde. „Když to bude pionýr, půjde na post montážníka na stavbě, když rutinér, půjde na dílnu. Chceme vychovat produktivní kvalifikované pracovníky pro celý trh – i pro naše subdodavatele a naše spolupracující montážníky.“
Tam, kde to jen trochu jde, se Nema snaží být soběstačná. Ale ne proto, že je udržitelnost zrovna společensky žádaná – pro podnik je to hlavně ekonomicky výhodné. „Krize se nás skoro nedotkla, protože výrobu uživíme solárními panely. Takže já osobně projedu v autě víc, než firma utratí za elektřinu.“
Využívají také výhod sdílené nákladní dopravy. „Zjednodušeně se dá říct, že když jede kolem kamion a má místo, tak mu ho vyplníme naším zbožím.“ Samozřejmostí pro celou výrobu je i recyklace. „Všechny zbytky, které jsou ze dřeva, jsme schopni využít. Palety, na kterých přivezeme materiál, dřevovláknité desky, odřezky hodíme do štěpkovače a pak tím vytápíme sušárnu na dřevo. Vše se vrátí zpátky do hry.“
Ekologie musí být podle něj ekonomická. „Až to začne pociťovat koncový zákazník, nebude přemýšlet ani vteřinu. Už se to i děje. Banky dnes začínají zohledňovat ekologickou stopu projektů. A když vám pak nabídnou hypotéku za tři, nebo šest procent, tak je to sakra velký rozdíl. U běžného domu třeba 20 tisíc korun měsíčně. Pak nebudete vůbec přemýšlet, jestli je to beton, nebo dřevostavba. Bude to dřevostavba.“
Musíme ještě změnit myšlení
Právě ve dřevě vidí Nemrava budoucnost stavebnictví. Hodně energie věnuje dnes modulárním dřevostavbám. To jsou domy, které se vyrobí v továrně (z jednotlivých modulů), a pak je na připravený pozemek snese jeřáb. Kompletně zařízené, klidně i s umyvadlem a záchodem. Hlavní výhodu těchto staveb spatřuje majitel Nemy v tom, že řeší nedostatek řemeslníků na stavbách.
„Vidím obrovský rozdíl v tom, když něco děláte v dílně, anebo na stavbě. Hlavně v produktivitě. Dokážeme mraky práce přenést na dílnu, zefektivnit ji, dělat ji chytře.“
A také rychle. Třeba stavba školky jako modulární dřevostavby zabere od kopnutí do země po předání klíčů měsíc včetně výroby. Pokud jde o cenu, tak domek o sto metrech čtverečních vyjde asi na čtyři miliony korun. Ale plán je jít s cenou ještě níž.
„Náš cíl je vymyslet prefabrikovanou bytovku, do 12 metrů výšky, což povolují současné normy. Tím se dostaneme i na lepší cenu než v klasické výstavbě, asi o čtvrtinu. A byt o 60 metrech čtverečních si už někdo za 1,8 milionu korun koupí.“

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Pak nám věnujte pár sekund vaší pozornosti. Podobné skvosty pravidelně najdete v našem tištěném magazínu Finmag. A i když jsme ten dnešní odemkli speciálně pro vás, budeme moc rádi, když si náš magazín příště sami koupíte. Je tam toho mnohem víc... Hlavním tématem nového čísla je propojení sportu a byznysu.
Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!
Zatím v Nemě převažuje výroba zakázkových montovaných dřevostaveb. Mají certifikovaných asi 120 různých typů skladeb materiálů, takže jsou pružní v tom přizpůsobit se různým druhům zakázek. V roce 2023 utržila Nema asi 320 milionů korun, letos plánuje tržby zvýšit ještě o pětinu – hlavně s rozjetím výroby modulárních domů.
Češi však nejsou na dřevostavby ještě pořád zvyklí. „To je jediná věc, se kterou bojujeme. Když tu bude sedět zákazník a vyjmenuje mi deset mýtů o dřevostavbách, tak mu je postupně vyvrátím. Dostaneme se ale k poslednímu, a to je pocit. Ten se vyvrací nejhůř. Jsme národ odkojený pohádkou o třech prasátkách, ve které dřevěný dům, na rozdíl od cihlového, spadne.“
K lepší situaci nepřispívá podle Nemravy ani to, že i velké stavební firmy vidí na dřevostavbách hlavně negativa. „Nemají nikoho, kdo by jim to uměl naprojektovat, kdo by jim to uměl postavit. Tyto stavby mají přitom hlavně výhody. Jediné riziko je vlhkost, ale s tím lze pracovat už při projektu. Musíte se jen vycvaknout ze standardního myšlení stavařiny. Třeba v Rakousku nebo v Německu se to už dávno povedlo a ze dřeva se tu staví zcela běžně.“
Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
První nápoj skončil v kanálu, teď je Kitl hit. Na růstu je nejtěžší změnit sám sebe, říká majitel
Řezat, řezat, řezat, jinak to nejde. Jak český brašnář-samouk porazil i mazáky z USA
Když řemeslo umíte, musíte předávat. Mladí ale nejsou zvyklí na fyzickou činnost, říká parketář
Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2
V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.
BYZNYS JE UMĚNÍ
Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.
BYZNYS JE TAKY VĚDA
Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2