Obří zakázka pro obchodní dům Máj byla zlom. Digitální truhláři z Rousínova míří za hranice
Na nové podobě pražského obchodního domu Máj má rousínovská firma Dřevodílo velký podíl. Dodala čtyři patra atypického nábytku. „Půl roku jsme nedělali nic jiného. Byla to nejnáročnější zakázka za deset let,“ říká majitel a CEO Michal Navrátil. Dynamický projekt pomohl firmě získat zkušenosti, díky kterým má šanci prorazit za hranice.
Už při vjezdu do Rousínova, šestitisícového městečka nedaleko Vyškova, člověk pochopí, že tady to patří nábytkářům. Na jedné budově plachta s inzerátem, že Dřevodílo shání zaměstnance, naproti má jiná nábytkářská firma reklamu na svoje produkty a pak následuje obchod, který patří další. V křesle ředitele a majitele Dřevodíla, největší z nich, Michal Navrátil sedí (ale ne zas tak moc často, dělá firmě zčásti i obchodníka) přesně deset let. Nebýt jeho, tradiční výrobce nábytku by už nebyl.
„Koncem roku 2014 jsem odkupoval od členů družstva první podíly. Měli jsme tehdy devět zaměstnanců, ročně asi devět milionů obratu a jednoho jediného stálého odběratele, který pak rychle skončil,“ vzpomíná muž, který Dřevodílo vytáhl k dnešnímu asi 120milionovému obratu. Kromě toho má taky interiérové studio Mooden, podporuje vzdělávání mladých truhlářů na spřátelených školách a letos spustil e-shop s vlastním typovým nábytkem pod názvem Woodever.
Dřevodílo
Dřevodílo vzniklo jako nákupní a prodejní družstvo rousínovských stolařů 28. srpna 1945. Společnosti se podařilo navázat na bohatou nábytkářskou tradici Rousínovska a postupně se stala jedním z významných výrobců nábytku v Československu i střední Evropě. Závody měla ve Slavkově u Brna, Bučovicích, Vyškově i Rousínově. Prostory pro rousínovský závod, ve kterých sídlí dnes, se jí povedlo získat roku 1971. V té době byla po nábytku z Dřevodíla taková poptávka, že se v pořadníku na dodání mohlo čekat až tři roky. Po roce 1989 došlo k odprodeji části majetku a odštěpení několika subjektů, které se na dlouhou řemeslnou tradici Dřevodíla dodnes odkazují.
Nová etapa firmy je spjata s příchodem Michala Navrátila, který před deseti lety odkoupil podíly bývalých členů družstva. Dřevodílo kontinuálně roste – digitalizuje, rozšiřuje výrobní kapacity, investuje do vlastního rozvoje a začíná pronikat na zahraniční trhy.
Překonaná krize
Se dřevem přitom Michal Navrátil neměl nic společného. Původně působil u velkých značek e-commerce byznysu, hlavně na Slovensku, kde řešil marketing, strategie a obchod. Pak mu ale došlo, že z jeho posledního zaměstnavatele se stal ryzí korporát, což mu nijak nesedělo, do toho založil rodinu a chtěl se vrátit do Česka.
„Chtěl jsem uplatnit svoje zkušenosti, a tak jsem dělal byznysové konzultace pro asi deset firem včetně Dřevodíla. A tady mě to chytlo, měl jsem pocit, že to na mě skoro až křičí, abych zůstal,“ směje se, ale je vidět, že to myslí úplně vážně.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Situace přitom nevypadala lákavě: firma byla těsně před insolvencí a neměla na výplaty. Z obřího závodu bývalí majitelé vždycky odprodali kus nějakého areálu, chvilku z toho žili, a pak odprodali další. Žádný plán, žádné inovace, ani jeden obchodník, jen sériová výroba základních dílů.
„Nejdřív jsem pomáhal při hledání investora, ale nikdo z těch, kdo přišli, nepočítal s tím, že by tady dál vyráběl nábytek. Ani mě to nejdřív nenapadlo. Ale když jsem si zařizoval kancelář, řekl jsem si, že je to řemeslo, jako když se tvoří web. K tomu potřebujete grafika nebo kodéra, tady zase projektanta nebo CNC frézaře. A navíc je to hmatatelné, dá se na to sáhnout, což se mi moc líbilo,“ říká, jako by na tom nic nebylo.
A tak začal stavět všechno od nuly. Strategii, obchod i webové stránky, kvůli kterým zpětně objížděl s kolegy bývalé klienty, aby měli vůbec nějaké fotky realizací.
Digitální truhlářství
Protože Navrátila vychoval e-commerce a technologický byznys, postavil Dřevodílo procesně stejně. A právě z toho dnes firma nejvíc těží. Všechny procesy jedou digitálně, všechno je predikovatelné a u všeho je předem jasné, jaká bude spotřeba materiálu nebo jak dlouho to bude trvat.
„Jak jsem tomu nejdřív nerozuměl, bylo pro mě řízení takové firmy neuchopitelné. Když mi někdo řekl, že něco bude trvat týden, musel jsem tomu věřit. Dnes už máme na všechno podrobné rozpočty a procesní mapy,“ dává konkrétní příklad fenoménu, kterému říká digitální truhlářství.
Všechny části předvýrobního i výrobního procesu jsou tady převedené do jedniček a nul. Přijde výkres, překlopí se do digitální verze a hned je jasné, kolik bude třeba šroubků nebo dřeva a jaká je časová dotace na výrobu.
Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!
Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie… Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.
A projevuje se to, i když se plánuje, jak vybavit nábytkem konkrétní prostor. Projektanti přijdou do místnosti, kam píchnou 3D skener, specializovaný software pak udělá 3D model a v Dřevodíle do něj napasují nábytek tak, že si při montování na místo všechno na milimetr sedne. Technologie jsou sice náročné na finance, ale čas výroby a montáže se tím výrazně zkracuje a dá se kapacitně plánovat.
Tak to vypadá dnes, ale vedla k tomu řada postupných kroků. Na začátku se pracovalo pro každého, kdo přišel. Obchodní strategie ale postupně krystalizovala, takže teď Dřevodílo dodává velké sady atypového nábytku pro velké kancelářské objekty, developery, nemocnice, uřady nebo hotely či restaurace. Nejdůležitější je pro firmu ale spolupráce s architekty a investory do nemovitostí.
Efektivní řízení
Vrchol toho všeho nastal nedávno. Byla to zakázka na nábytek pro čtyři patra rekonstruovaného obchodního dům Máj. „Půl roku jsme nedělali nic jiného, byla to pro nás nejnáročnější zakázka za posledních deset let,“ říká Navrátil, který od začátku věděl, do jakého dobrodružství jde, ale nedalo by mu nekývnout na něj.
Zadání dostala jeho firma od architektů projektu a v mnoha ohledech to bylo něco, s čím se on ani jeho kolegové dosud nesetkali. Žádný kousek nábytku se nepodobal jinému, v rámci zakázky se dělal dosud nejdelší i nejvyšší bar v České republice, zlatá se musela lesknout jako nikde jinde, kámen se vybíral v lomu v Itálii a jenom ten přišel na několik milionů korun.
Od nákresu k realizaci. Podívejte se, jak pracují digitální truhláři
Dřevodílo
Dřevodílo„Uvnitř se ještě brousily sádrokartony a my už jsme ho instalovali. Koordinovali jsme třicet subdodavatelů, z padesáti našich lidí z výroby jich v Praze v některé dny bylo až čtyřicet a já jenom sledoval, jak jezdí auta sem a tam po dálnici,“ líčí vypjaté chvíle manažer.
Obří zakázka potvrdila, co všechno je firma schopná zvládnout, navíc funguje jako skvělá reference. Dobře ale poukazuje i na to, jak moc se tady musí přemýšlet nad organizací výroby. Když přijde podobné zadání, dělá na něm každý, kdo má ruce a nohy. Čtyřicet strojů ve výrobě je ale potřeba vytížit rovnoměrně. Proto se ve výrobních halách v centru Rousínova vyrábí například i lehátka, která zdobí centra měst a je dost možné, že už jste na nich také seděli. Najdete je v Brně, Mostě nebo Velkých Losinách, svým zákazníkům je poskytuje třeba Kofola nebo řada pivovarů.
„Je to jednoduchá konstrukce, produkt, kterým jsme vytěžovali výrobu v době mezi skončením jedné a naběhnutím jiné velké zakázky. Marketing jsme jim udělali tak, že jsme zkrátka sto kusů vzali a rozeslali je po republice,“ poukazuje Navrátil, že staré dobré obchodní postupy pořád fungují.
Stipendia pro mladé truhláře a vize 2028
Jestli byl tohle krůček k efektivitě výroby, později se truhláři z Rousínova pustili do dalších – vedle Dřevodíla už dnes existuje i designérské studio Mooden a e-shop Woodever.
Studio Mooden vzniklo jako důsledek toho, že různí zákazníci si zadávali zcela různorodé projekty, a tak se firmě hodilo mít vlastní interiérové studio, které zároveň zajistí, že vzniklé typy nábytku bude možné částečně replikovat i jinde. Woodever je naopak e-shop a dílna typového nábytku, který si může koupit kdokoliv, a představuje další krok ve snaze předcházet výrobním výkyvům.
„Jak názvy firem napovídají, míříme za hranice. Poptávka po rukodělných výrobcích je tam větší, například v západní Evropě se jí ale věnuje méně firem, takže nám tam za ně víc zaplatí. Je to i naše cesta, jak za hranicemi propagovat český design a řemeslo – s nápadem k nám může přijít jakýkoliv designér, my jeho návrh naprototypujeme a dokážeme dál prodávat,“ říká CEO firmy, která teď analyzuje zahraniční trhy, aby mohla zákazníkům vyjít co nejvíc vstříc.
Aby to klaplo, potřebuje ještě jednu věc: lidi. Stejně jako jiná řemesla, i Dřevodílo se potýká s nedostatkem specialistů do výroby i na náročnější technické pozice. „Na obchodního ředitele mi přišlo 250 životopisů, na truhláře ani jeden,“ dokumentuje situaci Navrátil.
S nedostatkem lidí bojuje od začátku. Tehdy taky zjistil, že firmy z regionu mezi sebou měly dohodu, že nikdo nedá truhlářům víc než 85 korun na hodinu. Když Navrátil zvednul mzdy na 100, přišly mu před lety výhružky.
„Pořád se snažíme lidi dobře zaplatit, ale už jsme narazili na to, že zkrátka nejsou. Proto jsme před pěti lety začali spolupracovat se školami a máme pro ně i stipendijní program. Chodíme na základky a ukazujeme, co všechno umíme, aby kluci v devítce volili truhlařinu. A když už na střední jsou, můžou od nás díky programu získat zajímavá stipendia, různé truhlářské vybavení a spoustu se toho naučit,“ popisuje Navrátil a přidává tak další kostku do dláždění cesty za totální efektivitou.
Další – a pěkně obří – teprve přijde. Dřevodílo dnes sídlí v prostorách ze sedmdesátých let. Management sice ví, že asi dvacet procent areálu se nevyužívá, ale výrobu už není možné organizovat jinak a není tu prostor na nejnovější technologie. A tak se v roce 2028 chystá stěhování, respektive stavba. Nový objekt, který vznikne na zelené louce v rousínovské průmyslové zóně, bude dostatečně velký pro všechny obory nábytkářského průmyslu a zároveň umožní další digitalizaci a automatizaci výroby.
Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!
Finmag.czZaujali jsme vás? Pokračujte...
Řezat, řezat, řezat, jinak to nejde. Jak český brašnář-samouk porazil i mazáky z USA
Třem prasátkům nevěřte. Budoucnost stavebnictví je ve dřevě, tvrdí stavař
Není to jen kus železa, říká výrobce seker. „Tu svou“ od něj má žena, děti i Petr Pavel
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
Zdroj: FinmagSPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Další články autora
Související témata
Související články
