Mačo osvoboditel. Jak Isaac Merritt Singer změnil šicím strojem život milionů žen

Nechtěl vymýšlet šicí stroj. Zdálo se mu to pod jeho úroveň. A to žil na cizí útraty a doma měl ženu s pěti dětmi na krku a šestým na cestě. A jinde manželku se dvěma. A vůbec ho nezajímalo, že by mohl jedné nebo druhé usnadnit žití tím, že by jim ubral jednu z nejvíc ubíjejících domácích prací – šití.

V polovině 19. století, kdy Isaac Merritt Singer přece jen postavil mašinu, která nesla jeho jméno a která změnila život milionů domácností na celém světě, jste si nemohli zajít do obchodu koupit ponožky, kalhoty nebo blejzr. Ani ubrus, prostěradlo nebo třeba sypek na polštář. To všechno šily (a donekonečna spravovaly) hospodyně doma. Ručně.

Ikona ve Finmagu aneb Jak vznikly věci, které znají všichni

• Našli jste ho pod stromečkem? Příběh zapalovače Zippo, jak ho (možná) neznáte
• Zachraňuje nervy i lidské životy. Příběh vynálezu vteřinového lepidla
• Základ byrokracie. Jak vznikl kopírák a proč se ho soudruzi drželi zuby nehty?
• Trhák made in USA. Jak otvírač žvýkaček za války (možná) zachránil svět
• Tajný život conversek: od basketbalu přes underground až k popkultuře

Singer to samozřejmě viděl a věděl. Přišlo mu to v pořádku. Patřilo to k údělu ženy. Muž má aktivně hledat svoje štěstí a může, ba má, při tom riskovat všechno. A žena ať je mu oporou a tiše snáší, co mužovo hledání přinese. „Chcete připravit ženské o to jediné, co je donutí mlčet,“ vyčítal Singer svým společníkům, když ho přemlouvali, aby se do konstrukce šicího stroje pustil.

Přesvědčili ho. Že tam cinkají peníze. Tak Singer otočil. Brzy byl ochotný bez mrknutí oka tvrdit, že žena má právo odpočinout si, že má právo mít čas na děti a že její tiché ctnosti neohrozí, když místo s jehlou a nití u okýnka zasedne za hlučnou mašinu. Ani on, ani jeho rádci ale netušili, jak závratně moc těch peněz může být.

Ovšem k povolání nenasytného kapitalisty, které vykonával s plnou vášní, se Singer dostal až ke svému čtyřicátému roku. Do té doby to na zbohatnutí nevypadalo. Trpěl totiž utkvělou představou, že je herec.

Vynálezy jako vedlejšák

Narodil se roku 1811 ve státě New York. Otec, německý emigrant, byl pravý pionýr, který se rve o svůj kus půdy s lesem a divou zvěří. Ve dvanácti od něj Isaac odešel ke staršímu bratrovi do města a tam až do devatenácti vždycky tři čtvrt roku vydělával, aby čtvrt roku mohl chodit do školy. Tu dřív nepoznal.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Pompézněji, dráž, neefektivněji. Proč se pořádání olympijských her nevyplácí?

• Byznysmen s pauzákem. La Putyka je nekončící péče a starost, říká Rosťa Novák

• Ekonomové z Karibiku. Jak fungoval byznysplán pirátských výprav

Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu

Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.

Zdroj: Finmag

SPORTEM K BYZNYSU

Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem

BYZNYS JE HRA

„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu

Koupit Finmag