Gymnázium bez učení telefonních seznamů? Ve škole v Dolních Břežanech na to jdou jinak

Čtyřleté Gymnázium da Vinci v Dolních Břežanech u Prahy vzniklo před deseti lety a letos z něj vycházel šestý ročník maturantů. Nemířili zdaleka jen na klasické obory Univerzity Karlovy, kam se pražští maturanti hlásívají, jako je medicína nebo právo. Někteří byli přijati třeba na studium biomedicínské techniky a bioinformatiky na ČVUT, na matematiku na University of York v Anglii, ale také například na obor dřevařství na České zemědělské univerzitě či design na Aalto University ve Finsku.

Zájmy a aspirace absolventů jsou velmi pestré a z velké části je to dané i tím, jak se na škole vyučuje.

Možnost se specializovat

Většina klasických gymnázií od studentů vyžaduje, aby se věnovali široké škále předmětů, a to do poměrně velké hloubky. „My na to jdeme jinak, přičemž využíváme možností, které nám dává státem schválený rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Základy všech předmětů se u nás učí první dva roky a další dva roky pak mají všichni povinně češtinu, cizí jazyky a tělocvik a zbytek rozvrhu si mohou nakombinovat z volitelných předmětů a seminářů,“ popisuje místní systém ředitel Jiří Bureš.

Projektové týdny a volitelné semináře mají navíc studenti už od prvního ročníku: „Každý tedy získá povinný základ k maturitě, ale brzy se může specializovat na to, co ho baví, a opravdu v tom vyniknout. Pokud někdo netuší, kterým směrem se dát, věnuje se mu naše kariérová poradkyně.“

Studenti da Vinci si také mohou vybrat, jakým způsobem studium zakončí. Ministerstvo školství už několik let umožňuje novou podobu „zkoušek dospělosti“ – maturitní práci s obhajobou.

„Někdy student maturuje například z psychologie a vyhodnotí si, že v rámci přípravy na přijímačky na vysokou se mu vyplatí se naučit jako na klasickou maturitní zkoušku s otázkami v klobouku. Další ale napíšou a obhájí raději práci, protože je to tak pro ně smysluplnější,“ vysvětluje Jiří Bureš.

Studenti gymnázia da Vinci se také zapojují do chodu školy. Pokud je ve výuce něco zaujme, mohou navrhnout, aby škola uspořádala třeba seminář. „Tak vznikl v poslední době seminář o dystopii v literatuře nebo o kávě jako kulturním fenoménu,“ usmívá se ředitel.

Škola je soukromá, vybírá proto školné. Přitom ale uděluje i stipendia, která – vzhledem k tomu, že jsou studenti po celou dobu hodnoceni výhradně slovně – nejsou vázána na prospěch, ale na přínos studenta komunitě.

Sílou i slabinou školy je její umístění. Na jednu stranu je to do Dolních Břežan z centra Prahy poměrně daleko, na druhou stranu ale areál zahrnuje i prvky, na které jinde není prostor, třeba vlastní krytý bazén nebo rozsáhlou zahradu. „Už za pár let budeme mít k dispozici i internát,“ dodává ředitel Jiří Bureš.

Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu

Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.

Zdroj: Finmag

FILANTROPIE JE UMĚNÍ

Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?

BYZNYS JE HRA

Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?

Koupit Finmag