Z rozvracečů systému inspirací. Soukromé školy už nejsou jen pro boháče

Začínalo to skupinkou rodičů, kteří si výuku svých dětí představovali jinak, než je v Česku obvyklé na veřejných školách. Scházeli se na Slezské plovárně v Hradci Králové, děti učili v režimu domácího vzdělávání a čekali na povolení od ministerstva školství, aby mohli fungovat jako oficiální soukromá základní škola. Získali ho za rok a školu pojmenovali Hučák.

Spolu s ní v roce 2016 dostalo ministerské razítko dalších 45 nových soukromých základních škol, dvojnásobek oproti předešlým letům. Byly to často malé komunitní projekty. Právě jako Hučák.

Byznys ve školství? Klíčem je skvělé renomé, říká zakladatel Královských škol

„Začínáme v půl deváté, neznámkujeme, nedáváme domácí úkoly, o věcech diskutujeme a rozhodujeme o nich společně,“ vyjmenovává zakladatel a dnes už bývalý ředitel Hučáku Jan Sýkora, co v jejich škole dělají jinak. Děti se tam neučí v devíti třídách, ale pouze ve třech – a v každé se společně vzdělávají tři ročníky. Nezažívají to, co ve veřejných školách, kde třicet žáků sedících v lavicích poslouchá výklad učitelky a plní její příkazy.

Trend je jasný: v době, kdy vznikl Hučák, existovalo v Česku přes 140 soukromých základních škol, dnes už jich je více než 300. Ambice rodičů získat pro své děti jiné vzdělání, než nabízí většina veřejných škol, rostou. Místo předávání znalostí chtějí výuku více zaměřenou na praktické dovednosti, kdy žák vymyslí projekt, uskuteční ho a odprezentuje před spolužáky. A důležitá je také atmosféra ve třídách i dobré vztahy v kolektivu, kde se učitelé chovají k dětem s respektem, namísto autoritativního uplatňování moci prostřednictvím pochval a trestů.

O alternativním pojetí výuky se dnes mluví i na ministerstvu školství, ale v roce 2016 tomu tak nebylo. Podle neziskové vzdělávací organizace EDUin se v nárůstu alternativních škol projevilo „hlasování nohama“ – začalo do nich chodit více dětí. Jejich rodiče tím dávali najevo, že konzervativní veřejné školy ve velké většině nepracují s moderním pojetím vzdělávání.

Větší počet dětí odcházejících z veřejného systému vzdělávání do přibývajících soukromých škol vyděsil ministerstvo školství. Rezort, tehdy vedený Kateřinou Valachovou z ČSSD, s povolováním privátních škol přibrzdil. Žádosti o licence začal posuzovat přísněji a dva roky jich zamítal více, než bylo do té doby obvyklé. Zdůvodňoval to dostatkem veřejných škol.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Odložené školné je passé, vláda si na to netroufne, říká ekonom Münich

• Umět oslnit jako Steve Jobs. Jak fungují nejlepší česká soukromá gymnázia

• Proč školství nereflektuje potřeby byznysu? Vždyť to už jsme tu jednou měli!

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag