Je lepší klasické, nebo alternativní vzdělávání? Co ukazují data
Montessori, waldorf nebo reggio emilia. V českém prostředí to vzhledem ke komunistické minulosti nejsou tak zavedené metody výuky dětí jako v zahraničí. Tam mají někdy už více než stoletou tradici. Přinášíme další ochutnávku z aktuálního čísla tištěného Finmagu.
Zaměřují se na rozvoj poznávacích a sociálních schopností dětí, na jejich emocionální a osobnostní růst. Soukromé školy, na nichž se vyučuje podle metod montessori, waldorf nebo reggio emilia, proto řada rodičů považuje za lepší alternativu ke konvenčnímu vzdělávání.
Alternativní směry výuky kladou větší důraz na individualitu a jsou lépe sladěny se základními zákonitostmi dětského vývoje – alespoň tak to svorně tvrdí jejich zastánci. Přitom propagátoři jednotlivých netradičních výukových metod spolu ne vždy souhlasí. Logicky tedy nemohou mít všichni pravdu. Přesto, přinejmenším zdánlivě, nemůže být pochyb o tom, že alternativní školy poskytují dětem lepší vzdělávání a start do života. Ale co říkají data?
Těžké je změřit žáka
Studium efektivity škol není jednoduchý úkol. Vědci musí brát v úvahu mnoho faktorů, jako je socioekonomické zázemí žáků, rozdílné metody výuky i způsoby hodnocení výsledků. Různé studie často používají jiné metodologie a zaměřují se na odlišné aspekty vývoje dětí, což může vést k rozporuplným závěrům. Nejlepším řešením bývají „studie studií“, takzvané metastudie, které kombinují výsledky několika menších výzkumů. Poskytují tak komplexnější pohled na problematiku.
Podobných prací je více, naštěstí také s poměrně podobnými výsledky. Jedním příkladem za všechny může být výzkum Silvie Guerrerové ze španělské Univerzity de Castilla-La Mancha a jejích kolegů. Zaměřili se na hodnocení výsledků nejběžnějších alternativních škol (především montessori a waldorf) a na znalostní, emocionální i sociální rozvoj dětí v mezinárodním srovnání.
Závěry ukazují, že děti navštěvující alternativní školy dosahují o něco lepších než žáci konvenčních škol nebo výsledků srovnatelných. Bylo to tak například v oblasti schopností, jako jsou pozornost, pracovní paměť a flexibilita myšlení. Pokud jde o kreativitu, vykazují děti z montessori a waldorfských škol často vyšší úroveň tvořivého myšlení a originálního vyjadřování než žáci konvenčních škol.
Montessori, waldorf, daltonský plán
V čem tkví hlavní principy nejrozšířenějších metod alternativní výuky? Kde se jim nejvíc daří? Jakou pozici mají u nás? A proč je hodnocení výsledků alternativních škol složitější, než by se na první pohled mohlo zdát? Celou analýzu najdete v aktuálním čísle tištěného Finmagu. Jeho hlavním tématem je propojení školství a byznysu. S naším předplatným vám už žádné číslo neuteče!
Aktuální číslo FinmaguZaujali jsme vás? Pokračujte...
Proč školství nereflektuje potřeby byznysu? Vždyť to už jsme tu jednou měli!
Z rozvracečů systému inspirací. Soukromé školy už nejsou jen pro boháče
Bankéř, který chtěl učit matematiku. A tak z ničeho vydupal úspěšnou síť škol
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu
Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.
UMĚNÍ JE BYZNYS
Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?
BYZNYS JE HRA
Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu
Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu