Hlína v dobrých rukou. Českou keramiku zachraňují mladé tvůrkyně

Postkomunistická éra pro řadu oborů spjatých s designem znamenala naději na znovuvzkříšení. Ačkoliv centralizovaný socialistický průmysl nedokázal všechny podniky pohřbít a vznikaly i kvalitní návrhy, míra devastace byla veliká. Po revoluci se podobně jako v případě sklářství reformovali především titáni – firmy jako G. Benedict nebo Český porcelán Dubí.

Vznikla ale také studia talentovaných mladých designerů, kteří nabídli autentickou, svobodomyslnou produkci. Nejúspěšnějším projektem bylo studio Qubus, jež společně založili Maxim Velčovský a Jakub Berdych. Jejich drzé a provokativní návrhy z porcelánu a keramiky neztratily na síle ani dnes. Váza Holinka s dekorem klasického cibuláku nebo tácek ve tvaru České republiky jsou již ikonickými sběratelskými kousky.

Výrazným počinem, který pomáhal dostat kvalitní design do českých jídelen, se stal návrh Jiřího Pelcla pro porcelánku v západočeském Dubí. Pelcl vymyslel univerzální set, který byl tvarově nejen nadčasový a elegantní, ale především cenově dostupný. A schopnost konkurovat levné čínské produkci se jak u skla, tak u keramiky ukázala jako zásadní.

Pro dnešní tvůrce je potýkání se s lacinou východní výrobou ještě složitější. Přesto mají velmi silné zbraně, aby obstáli. Kreativitu, neotřelé nápady a hlavně kritické myšlení. Pětice mladých žen, které představujeme, má každé z těchto kvalit na rozdávání.

Gréta Kušnírová: Naděje cesty poslední

Studentka ateliéru keramiky na pražské UMPRUM Gréta Kušnírová zdatně klame formou. Nad jejími nádobami překypujícími barvami člověka asi nenapadne, že jsou to urny. Schránky na prach mrtvých se autorka rozhodla pojmout velmi svérázně a rozhodně poutavě. „Funerální tematika mě zajímala a při rešerši jsem narazila na nádherné urny pravěkých kultur. Současná nabídka krematorií mě naopak velmi zarazila a zklamala,“ vysvětluje mladá designerka, proč se rozhodla navrhnout právě urnu. Její modré, růžové, zelené i tyrkysové barvy nepůsobí ani trochu pochmurně, naopak jsou plné naděje a optimismu a řada z nás by se asi ani nebránila mít je vystavené doma.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Kecy o bohémství jsou na nic, musíte makat, říká o podnikání v umění Krajc

• „Toho Picassa jsem neměl prodávat.“ Jak se buduje sbírka 20 tisíc artefaktů

• Byznysmen s pauzákem. La Putyka je nekončící péče a starost, říká Rosťa Novák

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Zdeňka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag