Propojuje byznys, neziskovku a politiku. Nedůvěru jsem musel prolomit, říká Školník

Bylo mu čtyřiadvacet, když se přestěhoval z Prahy do Broumova, aby rozjel rodinnou firmu HOBRA – Školník. O pět let později založil se svou ženou Agenturu pro rozvoj Broumovska a vedle podnikání se pustil i do neziskových aktivit.

Dnes má rodinná firma přes 100 zaměstnanců a své produkty vyváží do mnoha zemí světa, zatímco agentura vytvořila nová pracovní místa pro dalších více než 100 lidí, a to v různých oborech – od tiskařských služeb přes gastronomii, hotelové a průvodcovského služby až třeba po produkci mezinárodních konferencí a festivalů. Přitom se zasloužila o částečnou rekonstrukci broumovského kláštera a společně s benediktiny jej otevřela veřejnosti, v minulých letech byla pak hnacím motorem kandidatury Broumova na hlavní město evropské kultury.

Jan Školník nerad slyší, že to vše je jeho zásluha. „Bez mnoha dalších by to nebylo možné,“ hned zdůrazní. Ale pravda je, že byl na začátku u všeho. A chtěl-li uspět v byznysu i v neziskovém sektoru, musel prolomit nedůvěru. A že Broumovští jsou někdy dost nedůvěřiví! Janu Školníkovi se ale daří s nimi spolupracovat, navíc do města přivádí spoustu nových kolegů, zajímavých osobností, umělců, odborníků, sponzorů, investorů.

Před dvěma roky jste odstoupil z vedení firmy, kterou jste vedl 25 let, a soustředíte se hlavně na neziskovou Agenturu pro rozvoj Broumovska. Kdo tedy dnes vlastně jste? Byznysmen, filantrop, anebo občanský aktivista?

Já vlastně nevím. Zpočátku jsem se hodně věnoval podnikání a neziskové aktivity pěstoval ve volném čase. Začínali jsme se společenskými setkáními a kulturními akcemi, které naše firma finančně podporovala, ale já pak záhy založil s rodinou vlastní neziskovku. Řídil jsem ji paralelně s firmou, jen s tím rozdílem, že pro neziskovku jsem dělal vše bez odměny jako dobrovolník. A protože si agentura dala za cíl rozvoj regionu, ve kterém s rodinou podnikáme a v němž jsme organizovali i všechny ty akce, začal jsem postupně nahlížet i do světa veřejné služby, do samosprávy a regionální politiky.

Takže teď, po 20 letech, mám různorodé zkušenosti, které bych chtěl využít při propojování tří světů – byznysu, neziskovek a regionální či státní správy. Takže kdo jsem? To nedovedu vyjádřit. Ale přesně vám řeknu, o co mi jde. O spolupráci. Neustále se mi totiž potvrzuje, že lepších výsledků jsme schopni dosáhnout jen společně. V sousedství, městě, kraji i ve státě.

Jak vám to propojování byznysu, neziskovek a regionální politiky jde v praxi?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Táhnout za jeden provaz. Jak funguje organizovaná kolektivní filantropie?

• Láčkovci nebo Bílá hora? Důležitější jsou vztahy, říká zakladatelka škol Duhovka

• Miliardářkou z donucení. Rakouská dědička nechala o svém bohatství rozhodnout lid

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag