Učíme lidi více číst, věří co-founder Elreda. Po pár měsících se stali jedničkou na App Store

Nápad na vývoj moderní aplikace s nabídkou audioknih, za níž kromě Schmalze stojí i jeho kolegyně z předchozí práce Hana Langerová, vznikl pouhé dva roky zpátky. „Oba jsme rádi četli, hodně jsme se o tom bavili, rádi jsme knihy hodnotili. A využívali jsme pro to hned několik řešení,“ rozpovídá se mladý podnikatel o začátcích vlastního byznysu.

„Že bychom si mohli postavit vlastní řešení, vzniklo vlastně z naší frustrace, že jsme s ničím, co jsme do té doby používali, nebyli spokojeni,“ zavzpomíná v prostorách smíchovského sídla ČSOB, kde se pravidelně se svým týmem schází. Vděčí za to podpoře banky v rámci startupového akcelerátoru Start it, kterého se s Elredem (mimo jiné) zúčastnili.

Matěj Schmalz

Michal Hron / Finmag.cz

• spoluzakladatel startupu Elredo (původně Librity)
• velký fanoušek podnikání, technologií, inovací, marketingu, managementu, vzdělávání, startupů a dobře odvedené práce
• dříve působil jako vedoucí obchodních týmů v různých společnostech
• mezi jeho koníčky patří především knihy, sport či cestování

Poté, co si prvně definovali cíle, tedy vytvořit aplikaci s nabídkou audioknih na základě měsíčního předplatného, začal Schmalz obepisovat česká vydavatelství. „Jen domlouvání spoluprací trvalo rok,“ vzpomíná s tím, že knižní byznys je poměrně rigidní prostředí, které jen nerado akceptuje cokoli nového. „Na celém vývoji to bylo vlastně to nejtěžší,“ říká.

Nadšení pro věc ho přesto neopouští, což jim ostatně nedávno zajistilo i první pre-seed investici; do Elreda vstoupila trojice andělských investorů. Podle Schmalze je mimo jiné přesvědčilo, že vývoj dosud táhli z vlastních zdrojů. „Na rozjezd jsem si u banky vzal spotřebitelský úvěr,“ ilustruje Schmalz neochvějnou víru v budoucnost svého startupu.

Schmalzův podnikatelský zápal je ostatně cítit i v košatých odpovědích, kterých se mi od něj během rozhovoru dostává; než se po položení první otázky vůbec dostanu ke slovu, škrtám si dalších deset, na které mi mimoděk odpoví.

Zkuste mi nejdřív vlastními slovy popsat, co děláte.

Hodně zkratkovitě děláme něco jako Netflix a Duolingo na knížky. Je to kombinace, nejen jedno, nebo druhé. Z Netflixu si bereme model platformy s nabídkou obsahu za předplatné – aktuálně jsou to audioknihy, ale do budoucna to mohou být třeba i e-booky – a z Duolinga gamifikační prvky, skrze které pomáháme lidem budovat čtecí návyky. Jinými slovy pomáháme lidem více číst...

S touhle vizí jste do toho šli už od začátku?

To ne. Když jsme řešili, co bychom chtěli dělat, první nápad byl něco jako Spotify na knížky. Až pak jsme začali u prvních uživatelů testovat, zda to řeší jejich reálný problém. A zjistili, že sice chtějí platformu založenou na předplatném, ale reálný problém je v tom, že nečtou tolik, jak by si přáli; buď nemají čas, nebo čtou nepravidelně, nebo zkrátka nevědí, co si vybrat.

Takže ony motivační prvky a funkce přibyly až na základě potřeb zákazníků?

Přesně tak. V první fázi jsme umožnili zadání čtecího cíle, kolik knížek za rok chtějí přečíst. My jim to pak rozložíme do jednotlivých dnů, přičemž aktuálně pracujeme na tom, aby si je mohli i individuálně volit. Vše ostatní už obstarají notifikace. Tím budujeme čtecí návyky a umožňujeme sledovat plnění vytyčených cílů.

Na trhu jste jen zhruba tři měsíce, jak si aktuálně stojíte? Máte už nějaké ekonomické ukazatele?

Před dvěma týdny jsme se stali TOP 1 aplikací v AppStore v rámci kategorie Books, což nás velmi těší (rozhovor vznikal na konci listopadu, pozn. red.). Přeskočili jsme tak třeba i Luxor, Knihy Dobrovský či Audiotéku – to jsou hráči, kteří jsou na trhu třeba patnáct let a mají miliardové obraty. Víc než na nějaké finanční ukazatele se ale aktuálně soustředíme na nabírání uživatelů, kterých máme už přes dva tisíce a denně přibývá tři až čtyři sta nových registrací.

Proč jste se pustili zrovna do audioknih?

Protože je to ve výseči knižního trhu nejrychleji rostoucí segment. V Česku dneska tvoří něco mezi čtyřmi a šesti procenty knižního obratu, který se počítá v řádech miliard. V zahraničí je to ale mezi devíti až patnácti procenty, což je třikrát víc. Je v tom obrovský potenciál.

Statisticky je taky jasně prokázáno, že jakmile audioknihy do svých čtecích návyků zapojíte, získáte tím ročně navíc nějakých 24,5 hodiny na konzumaci knih. S audioknihou totiž čtenář žije v pohybu. Tedy v autě, v MHD, na procházce s kočárkem, se psem. Klasickou knihu si lidé naopak nejčastěji čtou někde ve statické poloze: v posteli, na gauči a podobně.

Audioknihy ale sami nevyrábíte...

Nevyrábíme, nejsme vydavatel, ale – dejme tomu – distributor. Na druhou stranu, vývoj takové aplikace je ve srovnání třeba s e-booky komplikovanější. Musíte vytvořit přehrávač, musí to být online poslech, řešíte real time přenos dat… To je o poznání složitější než práce s obrázky či PDF. Do statického světa knih také přinášíme trend, který je běžný třeba u sportu či sledování spánku.

Proč se ptám: je právě ta jistá forma gamifikace tou hlavní výhodou oproti konkurenci? Nebo v čem ji vy sám spatřujete? 

Já bych řekl, že v celkovém přístupu. Že cokoliv, co děláme, validujeme s uživateli, a ty naše „early adopters“ bereme spíš jako parťáky. Knižní segment je hodně rigidní k inovacím a zatímco všechny nové služby jasně označují za prioritu zákaznickou péči, tady to standard vůbec není. Naopak jsou u nás lidi překvapeni, že se s nimi někdo baví, chce znát jejich názor. V tom je asi ten hlavní rozdíl – že to stavíme nejen na základě toho, že jen někde zasedne nějaký board, ale že nápady sdílíme s vybranou částí uživatelů, validujeme je a až pak nasazujeme.

Jak vás přijímají vydavatelé? Je těžké je přesvědčit?

Spousta vydavatelů se tomu na začátku bránila a brali to tak, že kvůli předplatnému přijdou o své klasické tržby. Museli jsme hodně ukazovat a vysvětlovat, jak to funguje v zahraničí; že nebudou o peníze přicházet, ale naopak získají nové zákazníky.

Dneska už spolupracujeme s víc než dvěma stovkami vydavatelství, což v rámci Česka znamená asi osmdesát procent trhu. Hodně tomu pomohlo, že se s vydavateli bavíme a snažíme se sdílet i další data. Dosud tomu u naší konkurence nebylo zvykem.

Dneska už tu přidanou hodnotu, věřím, vidí obě strany. Bylo to ale to nejtěžší, celý tenhle proces trval rok. 

Rok? To je poměrně dlouhá doba...

Jak se to vezme, má to výhody i nevýhody. Sice jsme první rok byli pro vydavatele prakticky jen „někdo, kdo je otravuje“, na druhou stranu dneska víme, že takzvaná bariéra vstupu, což hodně zajímá investory, je poměrně dlouhá. Že jakékoli případné konkurenci to bude trvat minimálně stejně dlouho, protože rychleji to zvládnout ani nejde.

Kam jste se během toho roku posunuli?

Oběhali jsme mezitím pár akcelerátorů: od ČSOB, kde teď sedíme, přes Czech Founders až po Czechcrunch. A využili jsme i technologickou inkubaci od CzechInvestu, díky které jsme získali také první finanční podporu. Do té doby jsme to celé táhli ze svých vlastních peněz. A zhruba měsíc a půl zpátky jsme oznamovali i naši první pre-seed investici složenou ze tří andělských investorů.

Samozřejmě jsme také rozšířili tým: vedle mě jako CEO a Hanky (Langerové), která působí v roli COO, se k nám jako „late co-founder“ přidal ještě Jakub Růžička v roli technického ředitele – CTO. Celkem nás dneska je – když počítám i freelancery – asi šestnáct.

Kolik titulů máte v nabídce?

Dneska je tam asi osm tisíc audioknih, ale rozhodně pro nás není cílem mít tam všechno. Chceme naopak působit jako kurátor a lidem jednotlivé tituly doporučovat na základě jejich preferencí. Už při registraci na ně čeká dotazník, díky kterému zjistíme, o jaké žánry by mohli mít zájem, a na základě jimi zakoupených knih doporučení dále vylepšujeme. Jistou metou do budoucna jsou pro nás spíš různé jazykové mutace, protože i dva tisíce titulů nám přijde už dost.

Přiznám se, že když jsem vaši aplikaci zkoušel, už teď jsem bojoval s jakousi rozhodovací paralýzou: nevěděl jsem, co vybrat… Lze to vůbec ošetřit a přimět člověka skutečně se „začíst“, respektive zaposlouchat? Co když se mu kniha nebude líbit…?

Tohle je samozřejmě velké téma. Snažíme se o to právě tím doporučovacím algoritmem, aby člověk vždy našel co nejrelevantnější obsah. Aktuálně máme tři, které si vyvíjíme sami, a zkoušíme ještě dvě další řešení. Vše postupně testujeme a hledáme to nejlepší. Hodně taky pomáhá možnost přidání už jednou nalezené knihy mezi oblíbené. A v neposlední řadě pracujeme s ukázkami, kdy si před koupí můžete poslechnout pár minut té dané knihy, takže se vlastně už „začtete“.

Není překážkou poměrně vysoká cena audioknih? Přece jen dát kolem čtyř stovek za něco, co si člověk ani nemůže vzít do ruky…

Osobně si myslím, že cena je klíčový problém, proč je – minimálně v Česku – trh s audioknihami a e-booky tak malý. U audioknih si tu cenu dokážu sám obhájit, protože za nimi jsou náklady na hlasové herce a další spoustu práce navíc, ale třeba u e-booků tomu také nerozumím. Myslím ale, že je to dáno objemem; zatímco běžných knih vyjdou desítky tisíc ročně, audioknihu si vydavatel dvakrát rozmyslí. Jakmile se ale zvýší objem prodávaných audioknih, jejich cena bude klesat.

A nepromluví do tohohle byznysu AI? Vždyť hlasové modely jsou čím dál lepší. Nepřemýšlíte náhodou tímhle směrem?

Toho se samozřejmě spousta vydavatelů bojí, proto jsou licence na knihy fakticky tři: jedna na klasickou knihu, jedna na e-book a jedna na audioknihu. Kdybyste si tedy zakoupil jen e-book a nechal ho namluvit jako audioknihu, porušíte tím licenční řízení. Jinými slovy je to nelegální.

To ovšem neznamená, že platformy jako my nepřemýšlí nad tím, jak to udělat. Za prvé by to brutálně zefektivnilo proces, jak knihu dostat do audio verze, za druhé by to řešilo dostupnost různých jazykových mutací. Myslím ale, že na tomhle poli nás čeká podobný vývoj jako v Hollywoodu, kde si živý kompars vymínil podmínku, aby – přinejmenším u snímků podpořených z veřejných peněz – byli vždy živí lidé a nevyužívala se AI. Tohle nás v knižním světě teprv čeká.

Jak jste vývoj financoval? Je dneska Elredo už hlavním zdrojem vaší obživy?

Ano, zhruba tak poslední tři měsíce. Do té doby jsem do Elreda peníze jen dával a nic si z toho nebral. Nejdřív jsem žil z našetřených úspor, jakmile jsem ale nabyl přesvědčení, že do toho chci jít na sto procent, opustil jsem práci a půjčil si od banky. To už je víc jak rok zpátky.

Od banky?

Ano, byla to osobní půjčka, na fyzickou osobu. Spotřebitelský úvěr. Na firmu by mi určitě nepůjčila. Zhruba tři měsíce před tím, než jsme uzavřeli první investiční kolo, mi ale došly prakticky všechny peníze. Bylo to hodně náročný: tak moc jsem chtěl, aby to dopadlo, že jsem tomu dával čtrnáct hodin denně, osm až deset hodin o víkendu. Pro mě je ale právě v tom to kouzlo: osobně jsem vždycky fandil lidem, kteří se nenarodili se zlatou lžičkou v puse…

Takže pre-seed investice přišla v pravou chvíli? Byla to pro vás jasná cesta od počátku?

Dlouhodobě jsme přemýšleli, jestli chceme jít cestou venture kapitálu, nebo ještě před tím hodit jedno angel investorské kolo. Bavili jsme se i s pár fondy, ale nakonec jsem si řekl, že na přísun větších obnosů peněz nejsme připraveni; bylo to v době, kdy jsme před sebou měli ještě přinejmenším měsíc testování. Proto jsme se nakonec rozhodli jít cestou andělských investorů, kteří se na to dívají spíš tak, že se jim ten projekt líbí, namísto jasné vidiny exitu jako u VC fondů.

Dost možná je přesvědčila i ta má aktuální situace, protože viděli, že si prostě neumím připustit, že to nedopadne. Že jsem v tom all in a dávám do toho všechno...

Vybírali jste si, koho oslovit?

Ano. Vždycky jsme chtěli, aby to nebyly jen smart money, tedy peníze a know-how, ale aby to byli investoři z e-commerce, marketingu, financí… Aby nám reálně mohli pomoct. A měli jsme štěstí: získali jsme Martina Ježka, který dlouhé roky působí v marketingu, Petra Sochoru, který řídil Zásilkovnu v CEE regionu, a Petra Bláhu, COO Eurowagu. To jsou všechno super jména!

Sdílíme s nimi, co děláme, oni nám dávají zpětnou vazbu, nové podněty. Je to super. V kontextu ostatních startupů ale současně vnímám, že pokud si founder jasně nenastaví, jak moc si do toho nechá mluvit, může se to i dost vymknout.

Máte v plánu i další investorská kola?

Ano, Česko pro nás určitě není cílová stanice. Už začátkem příštího roku chceme řešit expanzi na Západ, proto bychom rádi získali nejen český, ale i nějaký zahraniční VC fond, který by nám v tom mohl hodně pomoct. Nechceme totiž jít jen cestou nějaké jazykové lokalizace, ale důležitější pro nás je nabízet v konkrétních zemích i ryze lokální obsah.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Máte vypočítanou nějakou metu, kdy dosáhnete finanční soběstačnosti...?

Náš breaking point je někde kolem šesti až osmi tisíc platících uživatelů. Při konzervativním přístupu a troše štěstí by se nám to mohlo podařit někdy do konce příštího roku.

Pomůže vám s tím i onen B2B model, který jste zmiňoval v jednom z předchozích rozhovorů?

Zčásti. To je věc, která vzešla z naší komunikace s vydavateli, po kterých jejich obchodní partneři – většinou velké korporáty – chtěli vánoční dárek pro zaměstnance. Administrace kolem generování tisíců kódů je pro ně ale extrémně náročná, proto jsme nabídli, že jim postavíme automatizovaný distribuční kanál, který mohou dál nabízet podobně jako multisportku. Druhá varianta B2B spolupráce je zaměřená na seberozvoj manažerských pozic, tedy různé kurzy, motivace k přečtení knihy o leadershipu a podobně… Dneska v tom máme už sedm partnerů, u kterých to budeme v lednu pilotovat. Z devadesáti procent ale bude Elredo stále o B2C produkt.

Co vás vůbec k podnikání přivedlo? A co pro vás znamená?

Podnikat jsem chtěl od malička, hltal jsem různé články o startupech, různé podcasty. A pak jsem se jednoho dne vydal do světa, z malý vesnice na severu Čech, kde jsem žil, do Prahy. Chtěl dělat něco těžkého, a začal jsem ve financích. Až pak jsem se dostal ke startupům, protože jsem věděl, že někdy v budoucnu nějaký svůj startup chci. A potřeboval jsem poznat prostředí, načerpat inspiraci.

Současně jsem ale nechtěl spěchat. Čekal jsem na ten správný nápad, správnou díru na trhu. Až u Elreda, původně Librity (viz box), jsem to viděl. Viděl jsem, že trh s audioknihami roste, roste podíl digitálu, a že do toho dřív nebo později někdo bude chtít investovat.

Baví mě taky tvořit prostředí, kam lidi chodí rádi, a věřím, že se mi takovou firmu vybudovat povedlo. Díky tomu, že se napřímo bavíme i s uživateli naší aplikace, taky jasně vidíme, že to celé má smysl. To je super. Na druhou stranu to také plno věcí bere: čas, můj osobní život…

Když to shrnu: Podnikání přináší obrovskou svobodu, ale se svobodou se vždycky pojí i velká zodpovědnost a velké sebeobětování.

Nedávno jsme společně s Presto Ventures dělali průzkum mezi mladými, který ukázal, že podnikat sice chtějí, ale chybí jim odvaha. Vy mladý jste, tak v čem to vidíte jinak?

To s tím souvisí. Spousta mladých lidí bohužel vidí jen to jedno – svobodu. Pak ale už nechtějí přijmout i tu zodpovědnost. To B tam chybí, ale bez něj to nejde.

Covid ani energetická krize vás nezasáhla, nicméně je za tu krátkou dobu existence Elreda na českém podnikatelském prostředí něco, co vás vyloženě štve?

Akcelerátory, které se tváří, že chtějí pomáhat startupům, ale ve skutečnosti se jen snaží do sebe ty firmy napasovat, aby nepřišly o přidělené finance. Přijde mi taky hrozná škoda, že se tu otevřeně nesdílejí zkušenosti; různí podnikatelé se s vámi sice baví, jakmile se ale dostanete do přílišného detailu, najednou se uzavřou. A taky, že v Česku vůbec není zvykem otevřeně mluvit o tom, že failovat (chybovat, pozn. red.), je normální.

A nakonec je to taková věc, kterou jsem kdysi slyšel a opravdu to platí: Že když si v Americe založíte startup a někomu se to líbí, běžně slyšíte větu To je super, hned si to jdu koupit. V Česku ale stejná situace končí slovy To je super, ale mohl mi to dát zadarmo? To je přece strašně divný!

A kdybyste měl možnost jednu jedinou věc na podnikatelském prostředí v Česku změnit, co by to bylo?

Aby byli lidi víc přející a neodepisovali hned ty, komu něco nevyjde. Podívejte se na nedávnou kauzu s Piráty, s digitalizací stavebního řízení – já to vidím tak, že tam byl konečně někdo, kdo minimálně chtěl něco udělat. Jasně, nevyšlo to, ale místo toho, abychom řekli stop, udělali novou analýzu a opravili to, uděláme z toho hon na čarodějnice. Co je důsledek? Že si už v politice na sebe nikdo takhle velký projekt nevezme. Přitom by stačilo respektovat fakt, že failovat je normální, vzít z toho to dobré a vymyslet, jak to udělat líp.

To ale spíš společenský problém, ne?

Nejen. Tahle mentalita se pak promítá i do podnikání: že lidi odsuzují ty, komu se to nepovede, namísto toho, aby si vážili jejich odvahy. Toho, že ten člověk něco dělá, je podnikavý, vymýšlí věci. Ono je sice hezké mít jistý job někde v korporátu, sedět si a jen kritizovat. Ale co z toho...?

Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Dlouhý (Kiwi.com): Usmíření s Ryanairem byla náhoda, do několika let chceme jít na burzu

• Zklamal ji svět, tak začala „klonovat lidi“. Běžíme maraton sprintem, líčí mladá startupistka

• A dost, startupy musí být slyšet! Nová asociace mění pravidla hry, začíná éra jednoho hlasu

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag