Stálo ho to úspory i spánek. Jak Dalibor Dostál zarputilostí vytvořil milovickou rezervaci

Do své neústupné povahy musel převzít zabejčenost od praturů a zubrů, které spolu s divokými koni vrací do české krajiny. Jinak by Dalibor Dostál těžko překonal uplynulých sedmnáct let, jež věnuje milovickému ekologickému projektu.

Během té doby přišel o všechny úspory, zadlužil se, dlouhodobě pracoval až devatenáct hodin denně sedm dní v týdnu, ztratil schopnost prožívat radost, neměl čas se stýkat s přáteli a širší rodinou a projevily se u něho chronické poruchy spánku. Tak časté, že unavené tělo začalo vypovídat službu.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajina to vše připisuje nejen vysokému pracovnímu nasazení, ale také obrovské administrativě, nevyzpytatelnosti úřadů, jimž musel vracet část dotací, smršti dvaceti úředních kontrol během jednoho roku a neoprávněným milionovým pokutám. Ty měly podle jeho názoru organizaci Česká krajina zlikvidovat.

Nakonec neziskovka musela zaplatit jen statisíce. Napjatou situaci zvládla díky majitelům technologické společnosti Qminers, kteří od té doby Českou krajinu finančně podporují.

Odražení další invaze

První českou přírodní rezervaci pro divoké kopytníky založil Dostál spolu s přírodovědcem Miloslavem Jirků z Biologického centra Akademie věd v bývalém vojenském újezdu Milovice-Mladá východně od Prahy. Počátkem devadesátých let minulého století odtud odešla okupační sovětská armáda a přírodně cenné území, jehož část byla později zařazena jako chráněná lokalita do evropské soustavy Natura 2000, se tak nabídlo k novému využití.

Jenže mezitím milovické pláně musely čelit nové invazi. Začaly zarůstat především třtinou křovištní, vysokou trávou, která dokáže zabrat rozsáhlá území, zadusit na nich původní luční květenu a vytvořit nepropustnou buš. Paradoxně to byla především těžká vojenská technika, která svým pohybem po milovickém újezdu desítky let expanzivní rostliny potlačovala a prospívala biodiverzitě.

Dalibor Dostál s Miloslavem Jirků ale našli řešení, jak mizející pestrost krajiny obnovit. Založili obecně prospěšnou společnost Česká krajina a v roce 2015 díky dotacím i podpoře donátorů přivezli do Milovic první skupiny divokých kopytníků, kteří začali tamní louky spásat a tak přirozeně likvidovat expanzivní druhy.

„Krajina bez velkých zvířat je jako dítě bez rodičů,“ řekl tehdy v Českém rozhlase Miloslav Jirků a divoké kopytníky charakterizoval jako „obří zahradníky“. Milovická stáda se za následujících osm let rozrostla na více než 130 jedinců – divokých koní původně z anglických plání, zubrů a kdysi vyhubených, nyní znovu vyšlechtěných praturů.

Zdejší rezervace, rozkládající se nyní na 350 hektarech, byla první na světě, v níž se tito tři kopytníci kdy sešli. I když v dávné minulosti se pospolu pohybovali po Evropě běžně.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Propojuje byznys, neziskovku a politiku. Nedůvěru jsem musel prolomit, říká Školník

• Když miliardář dělá vrátného a sbírá „dárky“ pro Putina. Filantropie očima Dalibora Dědka

• Oxford, Sorbonna nebo Columbia University? Jak získat stipendium na prestižní univerzitě

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag