Předplatit časopis Finmag

Z ložnice ke světovému renomé. Vlasový salon z Čížkovic maže představy o nezvratném osudu

Jana Šulistová
Jana Šulistová
17. 3. 2025
 11 508
Podnikavé Česko

I z malé severočeské obce lze proniknout mezi světové špičky kadeřnického řemesla. Dokazuje to vlasový salon Harrer's fashion hair z Čížkovic na Litoměřicku, za nímž stojí manželé Lucie a Lubomír Harrerovi. K mezinárodnímu uznání se houževnatý podnikatelský pár dopracoval i přes zjevnou nepřízeň osudu. Nebo možná právě díky ní.

Z ložnice ke světovému renomé. Vlasový salon z Čížkovic maže představy o nezvratném osudu
Majitelka salonu Harrer's fashion hair Lucie Harrerová / Zdroj: Harrer's fashion hair
Další fotky
v galerii (9)

Některé příběhy dokážou vyrazit dech. Patří k němu i ten, který píše kadeřnice Lucie Harrerová se svým venkovským salonem, jehož cesta vyvrcholila přijetím podniku do asociace Haute Coiffure Française – prestižního celosvětového klubu těch nejlepších kadeřníků na zemi.

Společným jmenovatelem tohohle úspěchu jsou šikovné ruce, láska k řemeslu, bezvýhradně podporující partner a schopnost zapomenout všechno nepříjemné. A taky kapka pověstného štěstí.

Cesta to ovšem nebyla jednoduchá a občas to byl „pěknej rock'n'roll“.

Právě temperamentním tancem všechno začalo. Lucie se rock'n'rollu věnovala závodně a Lubomír Harrer do jejich soutěžní „stáje“ přišel jako taneční partner její kamarádky. „Dva roky jsme po sobě platonicky pokukovali a v roce 1998 jsme se dali dohromady. Se mnou se tehdy rozešel kluk a trenérka řekla, aby na mě Luboš dával pozor. Tak dlouho mě léčil, až mě vyléčil,“ směje se kadeřnice.

Spojení práce s péčí

Začátky to nebyly jednoduché; tehdy osmadvacetiletý Lubomír pečoval o svou sestru Miladu, která se po těžké autonehodě ocitla ve vigilním kómatu, v němž strávila celých 29 let. Starost o ni bral za svou „nejvyšší prioritu“. Do toho se mladému páru narodila první dcera Elisabeth.

Lucie Harrerová (48)

Lucie HarrerováHarrer's fashion hair

Majitelka salonu Harrer's fashion hair, rodačka z Prahy, matka dvou dcer (23 a 12). Kadeřnicí se vyučila na Středním odborném učilišti kadeřnickém v Praze s následnou maturitní nástavbou. Miluje tanec, procházky a vše, co souvisí s fyzickou aktivitou.

Přesun z hlavního města do polozbořeného statku v severočeských Čížkovicích, obci s necelými 1 500 obyvateli, nevypadal jako vítězná karta. Bylo to ale to jediné, co si mohli dovolit. „Že musíme z Prahy, bylo dané možnostmi. Sehnat v Praze bezbarierový byt, a pokud možno dvougenerační, je sci-fi i dneska, natož před 25 lety,“ vysvětluje Lubomír s tím, že vedle své sestry s sebou chtěl vzít i rodiče – zejména proto, aby si rodina byla i nadále nablízku.

„Investice do pěstování rodiny je pro zajištění si důstojného podzimu života nebo k překlenutí těžkých životních situací výnosnější než sebelepší akcie,“ je přesvědčený Lubomír.

Péče o švagrovou tak souvisí se zrodem salonu víc, než by se mohlo zdát. Až Čížkovice totiž nabídly možnost, jak nalézt po ukončení rodičovské dovolené potřebnou rovnováhu mezi péčí o blízké a živobytím. „V Praze bychom naše řemesla s péčí neměli šanci skloubit,“ přiznává Lucie.

„Sen o vlastním kadeřnictví jsem měla v sobě, jen mi přišel dost vzdálený. Hodně mě v tom podpořil můj muž, vlastně to rozhodl za mě, když jsem po první mateřské zvažovala, co dál.“ K narozeninám jí v roce 2004 koupil kadeřnický nábytek a bylo…

„Museli jsme se rozhodnout, jestli najdeme levnější prostory k pronájmu v blízkých Litoměřicích, nebo to riskneme a zkusíme přesvědčit klientelu, že bude stát za to k nám dojíždět,“ dodává Lubomír.

Sto tisíc stačilo

Klíčový zlom nastal v roce 2005, kdy se po hlubokých úvahách rozhodli obětovat svou ložnici a přebudovat ji na kadeřnický salon. Padly na to všechny úspory; z necelých sto tisíc šlo šedesát na vybavení a třicet padlo na nutné stavební úpravy.

„Hygiena si vymínila zákaznický záchod, tak jsme z naší šatny pod schodištěm udělali záchod. Vymínila si i vzduchotechniku, udělali jsme odvětrání kadeřnictví do prostoru půdy. Vstupní chodbu jsme přepažili dveřmi od zbytku bytu, do bývalé ložnice jsme protáhli vodu a kanalizaci z nového záchodu a požádali stavební úřad o schválení změny užívání části domu na kadeřnickou provozovnu,“ popisuje tehdejší akci Lubomír.

Z ložnice o rozloze 18 metrů čtverečních tak vzniklo první maličké kadeřnictví v zámeckém stylu. Po své prvorozené dceři ho pojmenovali Elisabeth. „Salon to zrovna zdaleka nebyl, alespoň v našem měřítku, ale solidní vesnické kadeřnictví s rodinnou atmosférou určitě.“ A místní zvědavě přihlíželi, jak se odvážným Pražákům bude dařit.

Na vesnici jsou rozjezdy dlouhé, životaschopnost provozovny se ukázala až po dvou letech. „Myslím, že průbojnější člověk by všechno zvládl mnohem dřív, ale já musím dělat malé krůčky,“ přiznává Lucie.

„Museli jsme hodně počítat a v mnohém se uskrovnit. Spád jsme začali nabírat po prvních klientkách, kterým Lucka vyřešila vážné problémy s vlasy a klientela se začala rozrůstat,“ dodává Lubomír.

V té době salon získal od společnosti L'Oréal označení „Salon Expert – silver“ a bývalá ložnice mu začala být malá. Manželé měli našetřeno a rodiče jim nabídli podporu při rekonstrukci bývalé stodoly u domu, z níž se však vyklubala nová stavba od základů. Nezbylo, než si vzít úvěr.

Cesta k uznání

Milionová investice do nového salonu se vyplatila. Už v září 2008 se kadeřnictví mohlo přestěhovat do stometrového prostoru a nedlouho poté získalo povýšení na „Salon Expert – gold“ a zařazení mezi desítku českých exkluzivních salonů zapojených do konceptu „Hair Expert Studio“. Harrerovi byli v té době jediní, kteří v tomto konceptu nesídlili v centru velkého města.

„Samozřejmě jsme si prošli také pár slepých uliček při pokusu rozšířit služby o kosmetiku, manikúru a pedikúru. Stály nás spoustu času i peněz, ale hodně nás po manažerské stránce naučily,“ přiznává Lubomír.

Řada klientek bydlí nejen za hranicemi Čížkovic, ale i kraje, průměrná dojezdová vzdálenost činí zhruba 60 kilometrů. „Vážím si zákaznic, které za mnou jedou hodinu i víc, pak stráví tři hodiny na křesle a jedou zpátky. Těší mě, když říkají, že se se mnou cítí dobře,“ říká vděčně kadeřnice.

O deset let později se do rodinného podnikání přidala dcera Elisabeth a salon změnil název na Harrer’s fashion hair. Následovalo několik po sobě jdoucích pohrom v podobě covidu, raketového růstu cen energií a předpokládaného přesunu kadeřnických služeb do nejvyšší sazby DPH.

Jak to vypadá v Harrer's fashion hair? Podívejte se pod ruce oceňované kadeřnice

Harrer's fashion hair
Harrer's fashion hair
Další obrázky v galerii (9)

Podnikaví Harrerovi se rozhodli problémům čelit rozšířením vlasové péče a dalším zvýšením už tak vysokého standardu. To si opět vyžádalo kompletní přestavbu provozovny: vzniklo nové vlasové wellness s komplexní péčí od trichologického vyšetření stavu kvality vlasů, jejich kořínků a vlasové pokožky pod mikroskopem, přes následné ošetření vlasů v páře, až po péči o vlasovou pokožku s aplikací sér pod vysoce koncentrovaným kyslíkem a japonskými relaxačními rituály.

„Vznikla i samostatná pánská obsluha s možností holení. A celkový komfort pro klientelu jsme i s designem posunuli bez jakýchkoliv kompromisů mezi špičku kadeřnických salonů v mezinárodním srovnání,“ říká Lubomír s tím, že právě zvýšení komfortu pomohlo ustát ono složité období rostoucích nákladů promítajících se do cen.

Navzdory osudu

To vše ještě donedávna zvládali společně s péčí o rodinu. Na dotaz, kde brala sílu překonat těžké doby, Lucie odpovídá bez přemýšlení: „Špatné věci vytěsňuju, prostě si je nepamatuju, mám takovou povahu. S Mílou jsme měli štěstí v neštěstí, že nekomunikovala a my vše kolem ní dělali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí podle časově nastaveného ošetřovatelského plánu.“

Složitá byrokracie

Na kontroly si sice nestěžují, na zbytečně složité byrokracii ovšem nenechají nit suchou. Harrer vypichuje zejména vysoké zdanění manuální práce, které z jeho pohledu nemá logiku; v rámci konsolidačního balíčku se kadeřnické služby přesunuly z deseti- do 21procentní sazby DPH. „Asi ať se ten úspěch řemeslné manuální práce postavený na poctivosti po zásluze ‚potrestá‘,“ rýpne si.

Co s tím? „Nic. Prostě zamáčknete slzu, přepíšete ceník, ale musíte jít dál. Naštěstí zákaznice za ty roky vědí, že opravdu nějakou přidanou hodnotu máme a neubývají,“ říká. Zvýšení DPH navíc podle něj ekonomice nepomohlo, spíš naopak. „Těžko pak může být někdo překvapený četností otázek řemeslníků, jestli ‚to chtěj milostpane s fakturou, nebo levněji bez‘…“

Změny jsou navíc prý zbytečně složité a rychlé. „Nám třeba zvýšili limit vstupu do DPH krátce po povinném přihlášení. Takže dneska odvádíme, i když ostatní ještě nemusí. Ty peníze jsme mohli investovat do rozvoje nebo ekologie,“ říká.

„Když se chce, tak věci jdou. Nebrali jsme Miládku jako břemeno, ale jako součást rodiny, která v sobě našla sílu postarat se o ni,“ říká Lucie. I díky této zkušenosti pak neměli problém pečovat ani o manželovy rodiče poté, co ztratili soběstačnost. „Děda ale na stavbě nového salonu odvedl obrovský kus dobré práce a ještě v 94 letech nám pomáhal s různými opravami. Byl nezastavitelný,“ vzpomínají.

Zapojit se nakonec musel i sám Harrer, který se do té doby po vzoru svého otce profesně věnoval fotografování. Po jeho smrti a 38 letech za fotoaparátem však – jak sám říká – odešel do profesního důchodu a vrhl se naplno do podpory manželčiny práce, aby ji ulevil. Absolvoval s ní také všechna školení a kurzy masáží i trichologie.

„Mám jen dvě ruce a potřebovala jsem další,“ vysvětluje Lucie s tím, že starší dcera kvůli zdravotnímu omezení pracuje jen dva dny v týdnu. „Baví ji pánské střihy, absolvovala i barber kurzy. A manžel se věnuje vlasové péči,“ říká.

Výpomoc manžela jí prý dopomáhá hlavně k postupnému rozšíření personálu. „Nechci pronajímat křeslo stylem ‚zaplať a dělej si, co chceš‘, salon by se měl udržet pod jednou značkou a s jedním standardem služeb. Jsme na vesnici, u nás nejsou náhodní kolemjdoucí. Klienti k nám dojíždějí za hodnotami, kterých si cení, a ty si musíme udržet i při personálním růstu,“ říká.

Postupné zapojování nových kadeřníků jí právě tuhle filozofii má pomoci naplnit. „Má práce generuje příjem, kterým chceme podpořit počáteční výdělky nových kolegů, než se nám jim společnými silami podaří získat potřebnou klientelu,“ dovysvětluje Lubomír.

Vytoužená meta

Kontroly a byrokracie majitele salonu překvapivě moc netíží. Dělají vše, jak se má, a jediné, čím se doposud provinili, byla prošlá dezinfekce v lékárničce. Úřednice z hygieny byla navíc natolik laskavá, že je místo pokuty poslala koupit novou.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Otazník

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie… A je toho víc, jenom všechno nejde tak snadno zaškatulkovat.

Pokud sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Směle do toho!

„Kontroloři říkají, že k nám rádi chodí, protože máme vždycky všechno v pořádku,“ usmívá se kadeřnice. „Navíc v porovnání s úřady v Praze jsme se tady vždy setkali s milými a ochotnými lidmi. V Praze nám jedno razítko trvalo tři až šest měsíců, v Itálii, kde jsme řešili autohavárii Miládky, je to na roky, takže když to v Lovosicích dáme za měsíc, je to paráda!“

Léta píle, osobního rozvoje a budování nakonec přinesly i nemalé úspěchy. Počátkem roku 2024 byla Lucka přijata mezi nejlepší světové kadeřníky Haute Coiffure Française a v září se už podruhé stala finalistkou krajského kola Moneta Živnostník roku Ústeckého kraje, A tentokrát získala 3. místo. Porota mimo jiné ocenila právě to, že ji přijali do prestižní asociace.

Následovala nominace mezi dvacet nejlepších designů salonů v prestižní soutěži Best Salon Award – What’s up in Paris 2024. Harrerovi se do finálové TOP 20 dostali jako jediní z Česka. I přesto ale zůstávají ceny jejich salonu dostupné.

A co dál? Dnes už manželský pár – na svolení Lucčiných rodičů čekal Lubomír celých dvacet let – pracuje na vzdělávacím programu, v rámci kterého chtějí zpřístupnit „mistrovské kadeřnické techniky a módní trendy vysokého kadeřnického umění nejenom českým špičkovým kadeřníkům, ale hlavně všem těm, kteří odvádějí svojí poctivou práci ve svých skromných kadeřnictvích“.

„Rádi bychom přispěli svým dílkem ke zvýšení standardu kadeřnického řemesla u nás a posílení prestiže tohoto nádherného řemesla s velkou tradicí,“ říká Lubomír. „Vrátit se k samým kořenům našeho začátku a stát se oporou těm, co na svém začátku právě stojí, nebo se na své cestě zasekli v nějaké slepé uličce.“

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho, rádi se na něj podíváme.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jana Šulistová

Jana Šulistová

Původní profesí výtvarnice a sociální pracovnice se do médií dostala přes poradnu v časopise Ty&Já (Mladá Fronta). Prošla řadou vydavatelství (Hachette Filipacchi, Sanoma, Bauer Media, Burda) a pozic... Více

Související témata

byznysmikropodnikypodnikáníPodnikavé Českořemeslosuccess storyÚstecký krajživnostníci

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

Koupit nejnovější číslo