Jak buddhistka s doktorátem vyrábí mýdlo. Dokážu vytáhnout souvislosti, říká

Ve velkém nerezovém hrnci se odehrává bouřlivá reakce: tuk se spojuje s louhem, aby vznikla základní mýdlová hmota. U plotny stojí žena s ochrannými brýlemi a proces jistou rukou usměrňuje.

„Chce to nerezové hrnce, louh je agresivní a třeba teflon by rozpustil,“ popisuje Tereza Králová, když mýdlovou hmotu přelévá do forem. Obě základní složky mýdla je potřeba pečlivě vyvážit, dobře spočítat poměr tuku a louhu. Nízký podíl tuku by vytvořil něco jako prací mýdlo. Účinné na špínu, ale lidská pokožka by trpěla.

Mýdla čtyřicetileté Terezy Králové jsou promyšlená do nejmenšího detailu stran chemického složení, vůní i designu. Typické zlaté zdobení a vícebarevné vrásnění vrstev z nich dělá šperk, který se shodou okolností stal mýdlem. Je o několik tříd výš než jiná řemeslná mýdla vyráběná v Česku.

Od betonu k vlastní ekodrogerii. Tvoříme zisk, abychom sloužili světu, říká podnikatelka

Zatímco na louhu není moc co vymýšlet, druhá ze základních složek, tuk, povahu mýdla dramaticky mění. Mnozí výrobci sáhnou automaticky po palmovém tuku, protože funguje a je levný. Jenže celosvětová spotřeba má ničivé dopady na ekosystém planety, a tak se mu mýdlařka vyhýbá. Proexperimentovala se ke kombu tuků. Používá olivový, mandlový, světlicový a kokosový olej a také karité, jojobu a zvláčňující babassu ze semen brazilské palmy.

Zatímco řada exotických olejů a tuků je do mýdel skvělá, k lítosti Terezy Králové se to nedá říct o těch tuzemských.

„Toužila jsem udělat mýdlo z českých surovin. Máme tu řadu olejů, které jsou různým způsobem zajímavé: lněný, slunečnicový, řepkový, světlicový, dýňový… Jenže většina se nedá použít jako hlavní tuk proto, že mýdlo z nich dostatečně nevytvrdne. Olej z rostlin mírného pásu je tekutý, kytky ho používají jako svou spižírnu. Ony jej nevyrábějí pro nás. Olejniny z teplých krajin mají více nasycených mastných kyselin, které jsou tekuté jen v podmínkách své horké domoviny. V našich mírných podmínkách ztuhnou a to prostě řepkový olej neumí,“ říká.

Mýdlo z oleje, který netuhne, nemá pevnou konzistenci, rychle se vymydlí a nebude mít ani dobré čisticí schopnosti.

Vychytáno roky

Výroba mýdla začíná rozpuštěním tuků. Souběžně se v další nádobě odehrává dramatický chemický boj silné zásady, vody a kombinace přírodních kyselin, kterým do vteřiny samovolně vystřelí teplota až k varu. Tereza Králová hlídá teplotu obou kapalin a mezi 37 a 45 stupni oboje spojí. Co nejpozději do mýdlové hmoty přidává éterické oleje, aby nepřišly o aroma. Některé přísady, jako třeba hřebíček nebo skořice, reakci výrazně urychlují a pak musí ruce mýdlařky kmitat opravdu rychle.

Speciální formy se v dílně ONWA vylévají několika barevnými vrstvami. Základní reakce je hotová za nějakých pět hodin, kompletní zmýdelnění tuků však dobíhá až tři dny, po nichž je možno surové mýdlo rozkrájet na pásy. Za dalších několik dnů na jednotlivé kostky a pak lze mýdla orazit zlatými prvky ze slídy. Proces výroby jednoho mýdla včetně zrání trvá asi šest týdnů.

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

---

Koupit Finmag

Když Tereza Králová mluví o výrobě mýdel, jeden chemický termín stíhá druhý, v řeči se objevují vazby všemožných kyselin: držitelka doktorátu z molekulární biologie se nezapře. Ačkoliv to vypadá, že chemie je její obrovská vášeň, cesta na tohle pole nevedla přímo.

Když byla rodačka z Valašského Meziříčí malá, chtěla být podmořskou vědkyní. Zajímaly ji hlubiny, temná místy, jakým je i lidské nevědomí. Přišlo jí, že to, co není vidět, je nejpozoruhodnější, že jsou tam největší poklady. Místo potápění do vody se ale začala intenzivně nořit do svého nitra. Shodou náhod se ocitla na církevním gymnáziu a pobyt tam ji paradoxně nasměroval k touze odjet to buddhistického kláštera.

„Byla jsem duchovní hledač a kladla spoustu otázek. Učitelé to brali spíš jako provokaci. A pak jsem četla Bodhidharmu a byla nadšená, že někdo myslí jako já,“ odkazuje na knihu indického buddhistického mnicha, která ji v pubertě provedla třeba brigádou v supermarketu, kde byly nelidské pracovní podmínky. Dávkovala si tam tři až pět stránek denně, aby knihu nezhltla moc brzy.

Nějakou dobu po prvním průniku s buddhismem zavřela oči, zapíchla prst do nabídky vysokých škol a tímhle způsobem vybrala biochemii. I když v devítce měla z chemie trojku.

Mistr vůní

Při studiích v Brně se jí znova do života vrátil buddhismus. Tentokrát v plné síle. Odstartoval to plakátek zvoucí na kurz zazenové praxe. Vedl ho bývalý hiphoper, charismatický člověk s nadvakrát zlomeným nosem. „Byl vtipný a uvolněný a ve vteřině seděl rovně jak samuraj a hovořil vážně z vlastní hlubiny. Po přednášce jsem šla za ním, kdy můžu odjet do kláštera. Ale Keiji mě vrátil na zem, že sedět a praktikovat mohu přece kdekoliv. Do kláštera jsem odjela až po čase,“ vzpomíná.

Ve francouzském buddhistickém klášteře čekala Terezu Královou nejen meditace a posléze svěcení, ale taky setkání se světem vůní. Mistr kláštera vyráběl parfémy. „Všechno si nastudoval z knih a skládal vůně jako noty. Když jsem cítila výsledky jeho práce, někdy jsem se zastavila, jak jsem byla ohromená. Bylo to kompozičně bohaté a přitom tak přirozené, “ říká.

Fascinace mistrovými vůněmi ji přivedla k výrobě prvních krémů pro mámu. Mýdla přišla teprve pak. Kombinace chemie a práce s vůněmi Terezu Královou pohltila. Studovala téma ze všech stran včetně knížek, které popisují energetické působení aromat. Odtud přišel nezvyklý aspekt jejích mýdel, který najdeme na obalech pod pojmem „záměr“.

Jak vzniká mýdlo se záměrem? Podívejte se do galerie

Daniel Hamerník

Daniel Hamerník

Další obrázky v galerii (6)

„Využívám charakter bylin, olejů a barev, které se v mýdle potkávají. Myslím, že mám dar se ponořit a z hloubky na povrch vytáhnout souvislosti. Pro kamaráda jsem takto na míru vytvořila mýdlo MAVI, které mu mělo pomoct pracovat s vlastními hranicemi,“ říká.

Od mýdel pro přátele se před osmi roky postupně přesunula k profesionální výrobě. A od loňska má i novou výrobnu ve Svaté Kateřině nedaleko Blanska. Značka ONWA je jméno, které dostala v roce 2012 v klášteře při svěcení. Z japonštiny se překládá jako klidná nebo mírná.

80 procent udržitelnosti

Buddhistické svěcení nevylučuje rodinný život a Tereza Králová svého muže potkala na studiích v Brně. Ve Svaté Kateřině dnes žijí se dvěma dětmi, mladší se narodilo na sklonku předloňského roku. Už pár měsíců po porodu byla v plné práci, což v jejím případě znamená vyrobit pět až šest kilo mýdla týdně. Běžně mýdlárny za stejnou dobu zvládnou udělat 80 až 200 kilo.

STOP! Líbí se vám text, který právě dočítáte? Pak nám věnujte chvíli své pozornosti. Podobné skvosty pravidelně najdete v tištěném magazínu Finmag. A i když jsme ten dnešní odemkli speciálně pro vás, budeme moc rádi, když si náš magazín příště sami koupíte. Hlavním tématem aktuálního čísla je propojení umění a byznysu. To další pro vás dokončujeme, na stáncích ho najdete už v dubnu.

Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Děkujeme!

Mýdlo značky ONWA stojí 275 korun, v nabídce jsou taky mýdlové sety čili savoniery a šampuky na mytí vlasů. Výsledkem je obrat, který ročně nepřekročí milion korun. Sedm druhů mýdel a tři druhy šampuků se z části vyrábějí z místních bylinek. Tereza Králová chtěla byliny pěstovat, ale investice do sušírny by se jí nevrátila. A tak alespoň část nakupuje z lokálního: třeba svou oblíbenou levanduli.

Mantinely, ve kterých Tereza Králová svou životní cestou jde, nastavuje krom jiného ochrana životního prostředí. Mýdlařka ale už není tak ortodoxní jako zamlada. „Šampuk, který je sice stoprocentně ekologický, ale vlasy nedokáže umýt, nedává smysl. Je důležité být maximálně šetrný k přírodě, ale ne na úkor funkčnosti. Svět nezmění dvě procenta ortodoxních svatých s dokonale stoprocentní biodegradovatelnou svatozáří,“ říká.

Podle Terezy Králové potřebujeme, aby celá společnost byla ohleduplná na 80 procent. I prostřednictvím výrobků, které lidem udržitelný přístup usnadní, aniž by museli slevit z funkčnosti a svého pohodlí.

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho, rádi se na něj podíváme.

Finmag.cz

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Od buřtguláše do bodu G: kavárna z autobusové zastávky dělá milionové obraty

• Chleba je pro mě meditace, říká Maškrtnica. Plány na vlastní pekárnu stále nevzdává

• Ustála povodně, covid i tři přepadení. Šperky nakupujte osobně, radí oceněná zlatnice

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag