Opustili svět IT a začali šít textil na míru. Dnes dodávají do Puppu i pro Státní operu
Malá jihomoravská textilka Biante nabízí na svém e-shopu 150 tisíc produktů – převážně virtuálních. Její majitelé se před čtyřmi lety rozhodli, že začnou šít po svém. Využili své zkušenosti s programováním a založili e-shop postavený na online konfigurátorech a šití na míru. K rychlému zpracování jim stačí sklad plný látek a vlastní šicí dílna se zkušenými švadlenami. Objednávají u nich domácnosti, velké hotely i Státní opera.

S bytovým textilem se jednatel firmy Milan Boda setkal před 13 lety úplnou náhodou. Jedním z klientů, pro které vytvořil a spravoval e-shopy, byl i dovozce textilu. Přestože situace v českém textilním průmyslu není ideální (viz box Textilní průmysl v Česku), všiml si, že potenciál na trhu stále existuje. A to propojením virtuálních technologií na e-shopu se zakázkovým interiérovým šitím.
„Na trhu jsou firmy, které vyrábí finální produkty. Objednáte si povlečení a na druhý den vám ho expedují. Mě ale napadlo postavit prodej interiérového textilu na jiném obchodním modelu,“ přibližuje Boda.
„Namísto toho, abychom vyráběli produkty na sklad a ty se pak snažili prodat, odprezentujeme na e-shopu co nejširší portfolio látek a virtuální možnosti – co je možné z dané látky vyrobit. A zákazník si sám vybere rozměry daného produktu, který mu následně vyrobíme na zakázku,“ vysvětluje, proč se před čtyřmi lety rozhodl se společníky zúročit své zkušenosti a založit značku Biante.
Pro domácnost, hotely i divadla
Pro svůj e-shop tak v Biante vyvinuli online konfigurátory s grafickou vizualizací, které přehledně provedou zákazníky procesem objednávky na míru. A protože namísto finálních produktů mají na skladě velké zásoby látek, zákazníkům dokážou nabídnout širokou paletu bytového textilu. Aktuálně mají v dílně více než 1 600 designů různých tkanin – klasické bavlněné, sametové, zatemňovací či ubrusové látky s teflonovou úpravou.
Textilní průmysl v Česku
Ještě v roce 1989 zaměstnával textilní a oděvní průmysl více než 200 tisíc lidí. Tvořil tak solidních 8 % HDP československé ekonomiky. V otevřené tržní ekonomice ale převzali hlavní slovo asijští výrobci a tržby českých textilních firem začaly klesat. Stovky jich zkrachovaly – včetně známých značek OP Prostějov, Seba a Textilana. Aktuálně zaměstnává výroba textilu v Česku méně než 30 tisíc lidí. Na českém HDP se podílí nepatrným podílem.
„Pro zákazníka dokážeme například ušít povlak na polštář v libovolném rozměru. Chcete k polštáři ubrus ze stejné látky na rozměry vašeho stolu? Máte ho mít. Chcete k tomu sladit i závěsy? Změříte, zadáte do konfigurátoru a je to. Zboží sice nedokážeme dodat následující den, ale zpravidla do týdne jej lidé mají doma. Často to zvládáme i rychleji,“ popisuje výrobní proces jednatel firmy.
Ve Veselí nad Moravou tak v dílně s dvaceti zaměstnanci vzniká textil pro domácnosti, restaurace, menší hotely, ale i pro klienty s velmi specifickými nároky.
„Jako jedni z mála dokážeme nabídnout i látky přesahující třímetrovou šířku. Mezi naše zákazníky patří třeba Café Imperial, Grandhotel Pupp nebo také Divadlo na Vinohradech či Státní opera v Praze,“ vyjmenovává Boda.
Jak konkurovat velkým
Výrobci hotového bytového textilu z Asie, kteří před dvaceti lety přispěli ke krachu českého textilního průmyslu a teď nabízejí levný textil skrze mobilní aplikace, pro českou firmu zatím riziko nepředstavují.
„Nejsme schopni konkurovat cenou velkým řetězcům, které prodávají povlak na polštář za šedesát korun. To asi žádný český výrobce nedokáže. Ale to nám nevadí – vsadili jsme na zakázkové šití, servis a flexibilitu. Zákazníci nám při objednávání často volají a rádi se poradí,“ vyzdvihuje přednosti malé české firmy Boda.
Právě Čína, Indie, Pákistán a Turecko stále patří k největším výrobcům látek, ze kterých v Biante šijí. „Dbáme na to, abychom dováželi látky s certifikátem kvality Oeko-Tex. Ale nedokážeme šít pouze z evropských nebo českých látek – výrobní kapacity jsou nízké a většinou to není ani standardní textil. Českých výrobců látek je jako šafránu a většinou se specializují – třeba na brokáty či žakárové tkaní,“ dodává.
Český vkus
Vkus Čechů ohledně textilu se podle Milana Body v průběhu posledních let mění. Zatímco dříve v Biante nestíhali dovážet polyester, aktuálně roste popularita jemných vzdušných látek, jako je len či mušelín. U povlečení jsou oblíbené přírodní látky včetně bavlny a režné bavlny.
„Z barev závěsů vedou různé odstíny béžové, krémové a šedé. Jsou to nadčasové barvy do interiérů, proto se do nich vyplatí investovat,“ popisuje. „Není problém koupit závěs v IKEA. Ale pak si jej musíte na míru upravit. U nás si lidé můžou vybrat asi z dvaceti typů řasících stuh, zvolit typ obšití, výšku spodního lemu nebo typ zavěšení,“ vyjmenovává Boda.
Nejdřív stabilizace, pak expanze
Kvůli dovozu látek se však podnikatelé z Veselí nad Moravou musí potýkat i se zahraniční politickou a ekonomickou situací. „Pravidelnost dodávek se zhoršila, zboží často leží v kontejnerech o několik týdnů déle, než se k nám dostane. Pocítili jsme i krizi v Rudém moři, kdy nákladní lodě obeplouvaly Afriku a hledaly nové dodavatelské cesty. Dovoz se nejen prodloužil, ale také prodražil,“ přiznává Boda.
Kromě rostoucích logistických nákladů zaznamenal i inflační tlak posledních let. „Vnímáme, že lidé se rozhodují pomaleji. Více přemýšlejí, jestli koupit závěsy za pět tisíc, nebo ne. A pokud do toho jdou, chtějí kvalitu. Nesmíme je zklamat. Jedna špatná reference pokazí pověst na dlouho dopředu,“ shrnuje jednatel společnosti.
Jinak si ale podnik, který vsadil na zakázkové šití a širokou nabídku látek, vede dobře. Z neznámé značky se během čtyř let stala firma s ročním obratem 35 milionů korun. Pro všechny, kteří si raději na látky sáhnou a prohlédnou si vše osobně, je ve Veselí nově otevřen vybavený showroom, další jsou v plánu v Praze a v Brně. Biante zatím prodává bytový textil v Česku a na Slovensku, v budoucnu by majitelé rádi expandovali do zahraničí.
„Nejdřív bychom ale chtěli stabilizovat tým lidí ve výrobě. Naštěstí podnikáme v regionu, kde šikovné švadleny ještě pořád jsou. Okolo nás zkrachovalo několik šicích dílen, a tak jsme rádi, že jsme švadlenám mohli nabídnout místo u nás. Ve Strážnici sídlila velká textilní firma Šohaj. Otázka je, kdo bude umět stříhat a šít za 20 let,“ uzavírá.
Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho, rádi se na něj podíváme.
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Přichází doba vratných košil. NIL Textile z Ostravy už sbírá textil po celé Evropě
Vlna není jen mrtvý plast, říká podnikatelka. V Beskydech oživuje téměř zapomenuté řemeslo
Vyráběl stoly, šije pro Zemana. Do módy jde první republika, říká vyhlášený krejčí
Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2
V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.
BYZNYS JE UMĚNÍ
Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.
BYZNYS JE TAKY VĚDA
Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?
Související témata
Související články
Nejčtenější články
Aktuální číslo časopisu

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2