Když se rozbije pocit bezpečného světa. Psychiatrů je málo, lidí s depresemi čím dál víc

Obsah telefonátů do liberecké ordinace psychiatričky Kateřiny Taušové je často podobný. Volají lidé, kteří potřebují řešit své psychické problémy, ale do žádné ambulance je nevzali. Buď tam mají plno, nebo nabízejí dlouhou čekací dobu.

Jenže doktorka Taušová mnohdy nové pacienty odmítá také. „Je mi to líto, ale už na ně nemám kapacitu,“ říká a vysvětluje, že léčit psychiku není jako napravit běžnou zlomeninu ruky. Psychiatr musí pacientovi věnovat mnoho času. Důkladně s ním probírat problémy a upravovat léčbu, která zpravidla bývá dlouhá. Přijmout do přeplněné ambulance nového pacienta tedy pro psychiatra znamená někdy časově nezvladatelný závazek, kvůli němuž by musel posouvat termíny návštěv už objednaných nemocných.

Potřebují sto, mají třicet

Situace v liberecké ordinaci doktorky Taušové není ojedinělá. Profesor Tomáš Kašpárek, který je novým předsedou Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, upozorňuje, že ročně se v Česku atestuje v oboru psychiatrie asi jen třicet lékařů. Ti ale nestačí ani nahradit psychiatry odcházející do důchodu.

Podle Kašpárka by bylo potřeba, aby se ročně atestovalo aspoň sto lékařů. „O to se snažíme. A hodně bychom je chtěli směřovat do oboru dětské psychiatrie, kde je jejich nedostatek nejvýraznější,“ popisuje.

Profesor Kašpárek je autorem projektu nazvaného 100 ročně. S kolegy přesvědčuje mediky na lékařských fakultách, aby si po skončení všeobecného studia vybrali jako specializaci psychiatrii. Je to dynamicky se rozvíjející obor, který pacientům nabízí stále lepší péči.

Podle Kateřiny Taušové přibývá přede vším diagnóz úzkostných poruch a depresivních potíží. „Psychiku společnosti těžce zasáhla epidemie covidu a poté ruská agrese na Ukrajinu a s nimi spojený růst cen i obav o práci,“ zdůvodňuje to liberecká lékařka. Lidé se jí svěřují, že se jim najednou rozbil pocit bezpečného světa. Chovají se k sobě hůř, straší je pracovní problémy, které zažívají, i politická situace. Z toho vzniká tísnivý pocit nejistoty, jenž ovlivňuje duševní zdraví.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nezdravým životním stylem se řítíme do záhuby, investice do prevence se vyplatí

• Z Prahy do Šluknova. Na venkově vyděláte víc, pochvaluje si mladý doktor

• Medicína? Čirá radost. V práci musíte vidět smysl, říká přednosta chirurgické kliniky

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Koupit Finmag