Předplatit časopis Finmag

Překážky v podnikání aneb Co by se mělo změnit? Analýza vhodná (nejen) pro úředníky

Michal Hron
Michal Hron
8. 5. 2025
analýza

Přebujelá byrokracie, nedostatek zaměstnanců či složitý přístup k financím. Nejčastější překážky v podnikání asi nepřekvapí, přesto lze nalézt i takové, se kterými se jen tak běžně nesetkáte. S řadou z nich se každopádně zcela jistě dá něco dělat. Využili jsme desítek podnikatelských zpovědí z projektu Podnikavé Česko a pomocí AI analyzovali, co malé a střední podniky nejčastěji trápí.

Překážky v podnikání aneb Co by se mělo změnit? Analýza vhodná (nejen) pro úředníky
Jaké jsou ty největší překážky v podnikání? Zanalyzovali jsme zpovědi desítek podnikatelů napříč obory (ilustrační foto) / Zdroj: Michal Hron / ChatGPT

Víc než dva roky mapujeme v projektu Podnikavé Česko malé a střední podniky, které dnes a denně dokazují, že nejsme jen nějaká montovna. V projektu jsme za tu dobu popsali už desítky příběhů úspěšných podnikatelů. Zkoumali jsme v nich jejich cestu, ale i to, co je nejvíc pálí.

Minule jsme se zaměřili na společné rysy úspěšného podnikání, dnes se podíváme na hlavní překážky, kterým podnikatelé při své cestě čelí. Podobně jako v minulé analýze přitom nelze všechno jen tak zaškatulkovat a problémů je přehršel: od byrokracie, přes nedostatek lidí, až třeba po nepříliš logické zatížení nejmenších živnostníků vyšším DPH.

Dlouhodobým cílem celé naší snahy, která mimo jiné stála i za významnou proměnou původně společensko-ekonomického magazínu na podnikatelský portál, je poukázat na to, že Česko je plné podnikavých a šikovných lidí. A svou prací je podpořit. (Proč to děláme?)

Hlavní překážky v podnikání

Desítky byznys příběhů a rozhovorů s podnikateli jsme předhodili k analýze Perplexity AI, která kombinuje schopnosti nejnovějších AI modelů různých společností. Jejím úkolem bylo detailně je projít a identifikovat nejčastější překážky v podnikání, které v textech zaznívají.

Dnešní analýza by tedy měla zajímat především stát. Všechny legislativce, kteří často nemají přímý kontakt s byznysem a věci vymýšlejí tak nějak „od stolu“. Věříme totiž, že některé překážky by šlo vyřešit snadněji, než se může zdát. Ostatně, jak to zlepšit za pomoci AI rovnou i navrhujeme.

1. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Celá řada podnikatelů napříč obory si stěžuje zejména na nedostatek kvalitních pracovníků. Český pracovní trh je dlouhodobě vyčerpán, nezaměstnanost je nízká, a najít spolehlivé zaměstnance vůbec není snadné. Někde sice pomohl příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny, jinde ale nedostatek lidí dál brzdí růst českého byznysu. Tento problém je o to palčivější, že zasahuje sektory výroby i služeb; nedostatek pracovní síly je nutí odmítat zakázky, nebo snižovat kvalitu.

Jak řešit nedostatek lidí na pracovním trhu?

Vzhledem k tomu, že v Česku pravděpodobně už není kde brát (platí, že kdo pracovat chce a může, práci má či najde), je potřeba se zaměřit zejména na zjednodušení a zrychlení procesu zaměstnávání cizinců. Zrychlení a digitalizace povolovacích procesů pro zahraniční pracovníky lze prosadit novelou zákona o zaměstnanosti. Pokud by stát vylepšil i podporu rekvalifikací a zapracoval na flexibilnějším pracovním právu, situace by se zcela jistě brzy zlepšila.

2. Byrokracie a složitá administrativa

Papírování, papírování, papírování. Byrokracie a složitá administrativa s ní spojená je velmi častým steskem, který od podnikatelů zaznívá. Přesto – jak vidno – ji analýza AI řadí až na druhou příčku za nedostatkem lidí. Platí ale, že zbytečná administrativa, složité papírování a neefektivní komunikace se státem podnikatele dle jejich slov brzdí v rozletu. A pro menší firmy je to často až existenční problém, protože nemají vlastní administrativní aparát.

  • Příklad 1: Jan Holemý spokojeně stojí za pultem pražské Jamonárny a šíří víru v kvalitu sušené šunky. S byrokracií má ovšem bohaté zkušenosti: „Podle egyptologa Miroslava Bárty všechny civilizace vznikají a zanikají podle stejných zákonů. A my jsme už ve fázi, kdy lidé vymýšlející různá nařízení převyšují počet těch, kteří něco vytvářejí,“ říká.

    Celý příběh: Šunkový misionář v Česku. Jamón přežije kolaps světa i úředníky, chváli si český cortador

  • Příklad 2: Vinařství Pod Kumstátem z jihomoravského Krumvíře patří k těm menším v kraji, ročně tu vyrobí do 50 tisíc litrů vína. Mohlo by to být víc, kdyby Antonín Valihrach ze slavného vinařského rodu neseděl hodiny u papírování. „Byrokracie ve vinařství je strašná… Těch papírů, hlášení, statistik. Myslím, že by to šlo dělat jednodušeji, nebo by to po nás stát možná vůbec nemusel chtít,“ rozpovídá se bez skrupulí.

    Celý příběh: Dá sa, nedá sa, dá sa Pražákům? Tak to neexistuje, říká vinař z rodu Valihrachů

Jak zatočit s byrokracií?

Otázka za zlatého bludišťáka! Řešení ale existuje, jen je potřeba chtít. Digitalizovat státní správu, sjednocovat a zjednodušovat formuláře, nabídnout možnost řešení online, snížit počet povinných hlášení... Ostatně, proč asi tleskáme jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů? Protože dělá přesně to, co má: redukuje zátěž, sjednocuje formuláře, digitalizuje. Teď už tenhle – v Česku bohužel stále ojedinělý – přístup aplikovat na širokou škálu dalších byrokratických povinností.

3. Příliš rychlé změny podmínek a nejistota na trhu

Léta nám politici slibují předvídatelné podnikatelské prostředí, praxe ale ukazuje, že dodnes musí podnikatelé často čelit rychlým změnám. A nejde jen o růst cen vstupů či světové poptávky – na podobné nečekané „černé labutě“ se příliš připravit ani nelze – ale i různé, mnohdy překotné až nelogické, legislativní úpravy. Nejistota přitom ztěžuje plánování i investice. Neměly by snad firmy mít dostatek času se novým pravidlům přizpůsobit? Měly – podle ankety nejméně půl roku.

  • Příklad 2: I z malé severočeské obce lze proniknout mezi světové špičky kadeřnického řemesla. Jen je potřeba se smířit s tím, že změny přicházejí rychleji, než je stačíte vstřebat. „Nám třeba zvýšili limit vstupu do DPH krátce po povinném přihlášení. Takže dneska odvádíme, i když ostatní ještě nemusí. Ty peníze jsme mohli investovat do rozvoje nebo ekologie,“ říká Lubomír Harrer z vlasového salonu Harrer's fashion hair.

    Celý příběh: Z ložnice ke světovému renomé. Vlasový salon z Čížkovic maže představy o nezvratném osudu

Jak zajistit předvídatelné podnikatelské prostředí?

Třeba už jen tím, že se důsledně budou plnit politické sliby. Stabilnější legislativní prostředí a dlouhodobě předvídatelné daně jsou jedněmi z hlavních podmínek pro vytvoření dlouhodobé podnikatelské strategie. Pomoci může i zavedení principu „legislativní brzdy“ (nová pravidla s dostatečným předstihem) a pravidelná a důsledná konzultace změn s podnikatelskou sférou.

4. Složitý přístup k financím a investicím

Zejména začínající podnikatelé a inovativní, často rychle rostoucí firmy – startupy – mají problém se získáním financování na rozjezd nebo expanzi. V Česku chybí funkční systém zaměstnaneckých akcií (ESOP), banky jsou v úvěrování firem bez historie z principu opatrné, a rizikový kapitál se často drží jen ve velkých městech. Nedostupnost financí je pro firmy další velké téma.

  • Příklad 1: Říkají, že klonují lidi. Ve skutečnosti v Lakmoos vymysleli, jak nahradit nákladné průzkumy trhu AI modelem plným virtuálních respondentů. A financovat rychlý růst je občas peklo. „Jednou jsme dokonce do poslední chvíle čekali, jestli naraisujeme další peníze v pre-seed kole. Až pak jsem týmu prozradila, že jsem doteď vlastně nevěděla, jestli další měsíc budu mít na výplaty,“ říká CEO Lakmoosu Kamila Zahradníčková.

    Celý příběh: Zklamal ji svět, tak začala „klonovat lidi“. Běžíme maraton sprintem, líčí mladá startupistka

  • Příklad 2: Většinou byznys pádem končí. Lucii Janauer spadlo miminko z postele, a když hledala něco, co by ho chránilo před dalším pádem, našla jen – díru na trhu. Sehnat na to peníze bylo ale složitější. „Skutečný start byznysu byla investice kamarádky mojí maminky, která mi půjčila milion korun, banky mě v té době odmítaly,“ vzpomíná zakladatelka e-shopu Monkey Mum Lucie Janauer.

    Celý příběh: Začalo to pádem, teď prodává už v osmi zemích. Potenciál vidím i v USA, věří šéfka Monkey Mum

Jak zlepšit financování podnikání?

Byť se to na první pohled nemusí zdát, i tady může stál velkou měrou přispět. A nemusí jít hned o „peníze zdarma“ ve formě dotací a grantů, ale třeba efektivní záruky za komerční úvěry zaměřené na mladé firmy a začínající podnikatele či rozvoj regionálních inovačních fondů. To vše by měla doprovázet co nejnižší administrativní zátěž. Svou troškou do mlýna ovšem mohou přispět i komerční fondy a finanční instituce, třeba rychlejším schvalováním úvěrů či vyšší ochotou riskovat.

Jak odstranit překážky v podnikání

Výše uvedené čtyři hlavní překážky v podnikáni jsou ty, které sami podnikatelé zmiňují nejčastěji. V řadě příběhů ale zaznívají dílčí věci odrážející samotnou rozmanitost celého podnikatelského ekosystému; kadeřnictví Harrer’s Fashion Hair zmiňuje nelogicky vysoké zdanění manuální práce, vinař Antonín Valihrach zas těžký boj s levnými zahraničními víny… Tu svou „oborovou“ bolístku si zkrátka najde téměř každý.

Nad rámec uvedeného často také zaznívá, že stát dostatečně nemotivuje a nepodporuje nové a začínající podnikatele: start podnikání je prý příliš složitý a finančně nákladný (na tomto poli však, uznejme, k pozitivním změnám dochází: Úleva pro začínající podnikatele: koalice navrhuje zmírnit platby sociálního pojištění). A někteří další – zejména mladí – podnikatelé poukazují na neefektivitu státní podpory v podobě grantů či dotací. Zmiňuje se i příliš dlouhá splatnost faktur a s tím související problémy s cash flow.

Většinu těchto překážek přitom lze legislativně řešit – digitalizací, zjednodušením administrativy, úpravou pracovního práva, podporou financování nebo regulací platebních lhůt. Pokud by byla politická vůle, změny jsou proveditelné v horizontu měsíců až let. Dočkáme se ale...?

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

V čase, kdy se se zdá, že nic už není tím, co bývalo, neztrácejí optimismus. Chuť vymýšlet a podnikat by mohli rozdávat. Příběhy, které určitě stojí za to znát.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE UMĚNÍ

Jan Nepomuk Langhans byl mladý a nezkušený venkovan, brzy ale vybudoval největší fotografický ateliér v Praze. • Ondřej Kuchař vedl největší jazykovou školu, dnes spoluvlastní pekárnu Zrno zrnko a 10 kaváren a bister v Praze. • Podnikatelské příběhy dělí 140 let, mají ale mnohé společné.

BYZNYS JE TAKY VĚDA

Žijeme v nové éře (kyber) bezpečnosti. • Jak se ubránit útokům hackerů? • Proč jsou malé firmy nejzranitelnější? • A jak se směrnice NIS2 zapíše do české legislativy i do podnikání tisíců firem?

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Související témata

administrativaanalýzabyrokracieESOPfinancování podnikáníinvesticelegislativapodnikatelépodnikatelské prostředíPodnikavé Českopodpora podnikánístartupy

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Nový Finmag právě na stáncích. Podnikatelské příběhy i speciál k NIS2

Koupit nejnovější číslo