Podnikat a studovat? Dnes už to skloubit jde, říkají manželé Koleňákovi
Studenti soukromé vysoké školy Newton University se připravují na podnikání, chtějí se stát manažery. Anebo už ve vedení firem působí. „Ve škole se je snažíme naučit, že nemusí volit mezi byznysem, rodinou a časem pro sebe. Máme přece jenom jeden život a v něm to všechno chceme stihnout,“ říkají Veronika a Jiří Koleňákovi. A sami si také zorganizovali vše tak, aby stíhali. Přinášíme vám ochutnávku velkého rozhovoru z nového čísla Finmagu.

Tvrdí, že je ochoten v práci trávit veškerý čas. Generální ředitel Newton University Group tuhle vášeň navíc sdílí se svou ženou. „Nerozlišujeme mezi profesí a soukromím, a přesto máme bohatý soukromý život,“ říká Jiří Koleňák. „Pracujeme každý den, ale můžeme si dovolit být pět týdnů v zimě a pět týdnů v létě na cestách. Naše koníčky se staly součástí práce. A je skvělé, že jsme na jedné palubě.“
Směje se, ale nevtipkuje. Za pár dní s manželkou skutečně vyráží na moře. Na jachtu si přitom oba berou laptop.
Mimochodem, Veronika Koleňáková je v soukromé vysoké škole, která se zaměřuje na výuku managementu, marketingu, ekonomiky a personalistky, ředitelkou profesního manažerského vzdělávání. „Když doma plánujeme, že zkusíme ještě třeba balónové létání, stejně je hned jasné, že balon musí být v barvách Newton University. A koho v něm budeme vozit? No přece studenty, jejich rodiče, učitele a obchodní partnery,“ vypočítává. A komunitu, jež se okolo školy utváří, považuje společně se svým mužem za to nejdůležitější.
Spousta mladých lidí si myslí, že vzdělání je přežitek. Začínají často brzy podnikat a jsou úspěšní. K čemu tedy je vysoká škola pro podnikatele a manažery?
Jiří: Souhlasím s mladými. Není třeba mít několik titulů, aby byl člověk úspěšným podnikatelem. Ale musím dodat, že si také dnes nikdo nemusí vybírat, jestli bude podnikat, nebo se vzdělávat. Ono to jde totiž krásně skloubit. A vaše podnikání pak akceleruje, když k němu máte dobré know-how. Prostě se vyplácí, když se manažeři a podnikatelé vzdělávají.
Co se tedy u vás mohou naučit?
Jiří: Třeba je učíme, že selhat je normální. I když něco děláme naplno, nemusí to být prostě ve správný čas, na správném místě a za správných okolností. Jinými slovy: ať už jsou při naší výuce na programu témata ekonomická, manažerská, nebo podnikatelská, vždycky dojde na proměnlivost. A na adaptabilitu.
Mám rád citát teď už bývalého kanadského premiéra: „Svět se ještě nikdy nevyvíjel tak rychle jako dnes a už nikdy se nebude vyvíjet tak pomalu jako dnes.“ Dělat dobře byznys bez vzdělání je určitě možné. Ale myslím, že vám to vydrží jen určitou dobu. A jak budete kočírovat ten rychlík v dalších letech?
Veronika: Snažíme se o to, aby naši studenti nemuseli volit mezi byznysem, rodinou a časem pro sebe. Máme přece jenom jeden život a v něm to všechno chceme stihnout.
Jiří: Přesně tak. Maminka mi často říkala: „Jirko, nemůžeš mít všechno.“ A já jsem vždycky odpovídal: „Když budu vědět, co je všechno, tak všechno můžu mít.“ A o to tady – ve zkratce – asi nejvíc jde.
Takže o sebepoznání jde víc než o odborné znalosti, o matematiku nebo o účetnictví?
Jiří: Přestože jsme ekonomická a manažerská škola, psychologie u nás zaujímá významné místo. Když je člověk v souladu sám se sebou a když akceptuje, že se proměňuje v různých životních situacích a kontextech, samozřejmě i s věkem a s množstvím znalostí a zkušeností, dobere se spokojeného úspěšného života.
Jak dlouho už takhle budoucí podnikatele a manažery vzděláváte?
Jiří: Škola byla založena před 21 lety jako součást holdingu Newton. Vznikla z potřeby skupiny, která v rámci velké privatizace získala řadu podniků. Chtěla je transformovat, hledala tedy mladé agilní vzdělané manažery, kteří budou mít globální přesah a kteří budou ochotni zavádět moderní systémy. Tihle lidé tu ale tehdy nebyli, bylo třeba je vychovat.
Začátky to byly od nuly, s 27 studenty v prvním ročníku bakalářského studia, v dalším roce přibyl druhý ročník, třetí… První stovka studentů byli navíc manažeři nebo podnikatelé, kteří si u nás doplňovali znalosti a dovednosti. Newton provozoval vlastně takzvané profesní programy dávno před tím, než tento pojem začal znát i zákon o vysokých školách.
Druhá kariéra
Jaká je nejlepší prevence vyhoření? Podle manželů Koleňáků takzvaná druhá kariéra, kdy se člověk po intenzivních 20 až 25 letech člověk přepne do jiného módu. Chce zúročit, co už si odpracoval, zároveň chce mít život jiný, třeba klidnější nebo naopak dynamičtější. Nejen o tom mluví manželé ve zbytku rozhovoru, který najdete v novém čísle Finmagu. Jeho hlavním tématem je filantropie. Jsme v každé dobré trafice. Nebo si nás kupte on-line.
Aktuální číslo FinmaguZaujali jsme vás? Pokračujte...
Je lepší klasické, nebo alternativní vzdělávání? Co ukazují data
Oxford, Sorbonna nebo Columbia University? Jak získat stipendium na prestižní univerzitě
Filantropie není koníček, ale potřeba. Podnikám i proto, abych mohl pomáhat, říká Lisal
Filantropie po česku… čtěte v novém Finmagu
Jsme stále štědřejší a objem dobročinných darů vytrvale roste. A když přijdou povodně, tornádo, nebo jiná humanitární krize? Rozdali bychom se.
FILANTROPIE JE UMĚNÍ
Martin a Danka Kúšikovi směřují peníze z nadační činnosti do školních tříd. • Štěpánka a Karel Komárkovi podporují životní prostředí a kulturu, i vstupní lobby firemního sídla tak proměnili v neobvyklou galerii. • Kde všude pomáhají čeští miliardáři? A co jim vzkazuje magnát Jorge M. Pérez?
BYZNYS JE HRA
Ale když hackeři vyhrožují, že zveřejní vaše firemní data, jdou hrátky stranou. Ustojíte útok? • Ustojí také evropští zbrojaři lavinu objednávek? • ReArm Europe je ambiciózní plán, bude účinný?
Související témata
Související články
Nejčtenější články