Z korporátu ke klientům „z ulice“. Kvalitní dům má být standard, ne luxus, říká architekt

K prvním zakázkám se dostal Luka Križek už během studia Fakulty architektury na pražské ČVUT. Se spolužákem Liborem Lacinou se začali pouštět do prvních realizací. Nedostatek zkušeností ani omezené rozpočty je neodrazovaly, naopak se učili důvěřovat své kreativitě a vynalézavosti.

„V každém projektu jsme viděli potenciál. Experimentovali jsme s materiály a technologiemi, protože jsme museli neustále hledat úsporná řešení. Tento přístup mi vydržel do dneška.“

Vznikl tak například interiér pražského klubu Nebe, ve kterém použili ohýbané plexisklo, betonové odlitky baru a sezení nebo schodiště z vyřazeného eskalátoru metra.

První významnější zakázkou čerstvě založeného studia DOT Architects byla rekonstrukce několik bytů v Husově ulici. Neplánované setkání s jedním zájemcem o pronájem dnes považuje Luka Križek za šťastnou náhodu, která odstartovala jeho kariéru.

„Investorka, které byty patřily, nemohla na schůzku dorazit. Tak tam poslala mně, abych klienta provedl a řekl mu něco málo o výtvarném konceptu bytu. Byt se pronajal okamžitě.“

Zlomové setkání se šéfkou Oskara

Uběhlo pár dní a z realitní kanceláře, která měla pronájmy bytů na starosti, dorazila nabídka: Měli byste zájem navrhnout interiér vily na Kavčích horách pro náročnou zahraniční manažerku?

„Schválně jsme s odpovědí váhali, abychom vytvořili dojem, že jsme hrozně vytížení. Přitom jsme neměli do čeho píchnout,“ usmívá se Luka a dodává, že onou manažerkou byla Karla D. Stephens, tehdejší ředitelka telekomunikačního operátora Oskar Mobil.

S interiérem vily byla natolik spokojená, že mladé architekty začala zvát do tendrů i pro Oskar a později pro Vodafone. „Vzpomínám si, jak Karla prohlásila, že tak profesionální a kvalitní spolupráci s architektem ještě nezažila, a to už pár domů po světě postavila. Nevím, jak vážně to myslela a s kým nás porovnávala, ale otevřelo nám to dveře do světa korporátu.“

Následovaly interiéry kanceláří centrální budovy Oskaru nebo návrh Oskar Lobby. Zakázky začaly přicházet i od dalších klientů. Mladým architektům nebylo ani pětadvacet let a už měli za sebou interiéry pro řetězec restaurací Kozlovna nebo Veterán Club Prague na Strakonické ulici v Praze.

Luka Križek (48)

• Rodák z Prahy, absolvent gymnázia Evropská v pražských Dejvicích a poté Fakulty architektury ČVUT. Ještě během studií spoluzaložil v roce 2002 studio DOT Architects, o pět let později se osamostatnil ve vlastním ateliéru IO Studio. 
• Kancelář působí nejenom v Praze, ale i po celé ČR. Od roku 2020 sídlí v prostorách historického objektu Vila Šín v Praze 6 Sedlci, kde na ploše 600 m2 prezentují svou architektonickou činnost, která zahrnuje tvorbu rodinných domů, veřejných staveb i atypické návrhy interiérů či produktový design.
• Studio je mimo jiné trojnásobným držitelem Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu.

Po čase se cesty dvojice architektů rozešly a Luka Križek pod hlavičkou své nově založené kanceláře IO Studio navrhl pro Vodafone korporátní identitu interiérového designu a retailu.

„Zajímavým projektem byl Vodafone Customers Experience Centrum. Uvnitř centrály jsme vytvořili futuristický objekt, takový dům v domě. Vodafone v něm představoval velkým společnostem své portfolio služeb,“ vzpomíná Križek a dodává, že díky tomu se s jeho prací seznamovali manažeři z dalších firem aniž by musel investovat do reklamy nebo budovat klientské vztahy.

Portfolio IO Studia se rychle rozrostlo o značky Radegast, Budějovický Budvar, Šariš, ČSOB, Kooperativa nebo Allianz. Většinou se jednalo o návrhy interiérů prodejen, kanceláří, sítí poboček nebo řetězce restaurací po celé republice.

Nepracovat na efekt

„Na začátku byla náhoda, odhodlanost a touha vytvořit něco krásného. Časem, když jsme nabrali zkušenosti, se přidala zásadovost: nepracovat na efekt a jistotu a nebát se jít za hranici chápání těch, kteří rozhodovali.“

Zajímavostí práce pro korporáty byla časová linka. Zatímco většina staveb trvá roky, projekty pro firemní klienty zabraly maximálně měsíce.

„Nemuseli jsme se unavovat bojem s úřady a splňováním nesmyslných regulativ, což nám přinášelo velkou tvůrčí svobodu. Občas se ale stalo, že jsme se nechali unést až moc a klientovi jsme předložili řešení, o kterém jsme neměli ani páru, jak ho zrealizovat. To teprve začalo to pravé dobrodružství.“

Korporátní klienti přinesli Križkovi moře zkušeností i finanční soběstačnost. Mohl si splnit svůj sen a koupit pseudorenesanční vilu Šín v Praze 6, kterou si vyhlédl už jako malý kluk. Vybudoval z ní designové a architektonické centrum, které slouží jako showhroom kvalitního interiérového designu a svítidel, i jako sídlo IO Studia.

V korporátu začala mizet odvaha

Časem ovšem došlo v korporátním prostředí k výrazné změně. Postupně se z něho podle Križka začala vytrácet odvaha a touha dosáhnout něčeho výjimečného a nahradily je korupce a klientelismus.

„Z našlápnutých firem se staly molochy. Začali z nich mizet odvážní manažeři s vizí a nahradili je lidé s panickým strachem cokoliv rozhodnout, které nejvíc ze všeho zajímá zajištění jejich vysoké hypotéky.“

Z průmyslového areálu zelený ostrov. „Ekologie není trend, ale standard,“ říká architekt

Po patnácti letech a třech stovkách různorodých realizací začal Luka Križek cítit, že je čas na další změnu. Naleštěný svět byznysu se rozhodl nahradit navrhováním smysluplné architektury.

Ovšem odhodlání je jedna věc a realita druhá. Portfolio IO Studia bylo tak jednostranné, že na klienty „z ulice“, kteří hledají architekta pro rodinný dům, působili nedostupně. Nezbylo, než přepracovat byznys model studia, ale také Lukův přístup k architektuře.

„V korporátech jsem nebyl zvyklý na velké kompromisy, ale u rodinných domů je to přesně naopak. Do procesu vstupují navíc faktory, jako je inflace, rodinné vztahy, změna priorit během navrhování nebo obstrukce na úřadech, a ty mohou dramaticky zamíchat karty.“

Dům ve Vraném čekal deset let

Příkladem takové architektury je nedávno dokončený dům ve Vraném nad Vltavou. Projekt minimalistické čtvercové stavby Luka Križek navrhnul už v roce 2010 pro mladý pár, který si chtěl na původní podezdívce chaty postavit moderní dům. Stát měl v Mníšku pod Brdy a kochat se pohledem na televizní vysílač Cukrák.

Lásce ale nebylo souzeno, pár se rozešel a studie potemněla v šuplíku. Za deset let se objevil mladá rodina s podobným zadáním: ve Vraném nad Vltavou máme pozemek s chatou a výhledem na Cukrák. Návrh bylo potřeba upravit, protože už nešlo o pár, ale mladou rodinu s výrazně nižším rozpočtem.

Začalo se přepočítávat, zmenšovat a nahrazovat. Dřevěnou fasádu nahradila omítka, prosklené plochy se zmenšily. Když se konečně vše připravilo a vybrala spolehlivá realizační firma, začala válka na Ukrajině. Ta vyšroubovala ceny materiálů natolik, až hrozilo, že projekt opět potemní v šuplíku.

„Nakonec jsme to ustáli. Výsledkem není kompromis, ale modulární dřevostavba s jasnou filozofií: moderní dům na minimálním prostoru, který prostorově vystačí rodině s dětmi na několik let, jež ho utáhne finančně. A až bude zapotřebí, dům se za několik týdnů jednoduše a bez stavebního nepořádku rozšíří o další obytný modul. Což je obrovská výhoda dřevostaveb,“ podotýká.

Z Česka se stává skanzen. A neházejme vinu na Brusel, můžeme si za to sami

Vrané je ukázkou, jak může architekt přistupovat k segmentu moderních ekonomických staveb. Dům zaujal média i odbornou veřejnost a byl nominován na národní cenu Grand Prix architektů 2025. Zároveň jde o první realizaci z kolekce ekonomických typových domů, na které Luka Križek spolupracuje s jihočeskou stavební firmu bratří Kučerů.

„Chtěl bych, aby architektura sloužila lidem. Zatím spíš pociťuji, že se stává oborem pro movité, což mi vadí, protože kvalitní dům by měl být standard bez příplatku. Z části za to mohou vysoké ceny materiálů, technologií a lidské práce a z části přístup nás architektů,“ říká.

„Někdy se stavíme do role privilegovaných, nadřazených profesí a děláme ze stavby domu zbytečně něco víc, než čím má být. Lidé si pak myslí, že jsme pro ně cenově nedostupní, což je odradí a raději si vyberou katalogový domek,“ přiznává.

A v čem vidí budoucnost dostupné architektury? „Ve využití prefabrikace, ekonomicky dostupných materiálů a chytrém využití prostoru,“ uzavírá Križek.

Podívejte se na projekty vytvořené IO Studiem

IO Studio

IO Studio

Další obrázky v galerii (26)

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Začínali na půdě, dnes staví celé domy. Inženýr neinženýr, montérkám se nebráníme, říkají

• Z odpadu dělají designový nábytek. Bez udržitelnosti už podnikat nepůjde, říkají

• Od únikovek k akustickým panelům. Nemusíte být originální, stačí to dělat lépe, říká podnikatel

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag