Předplatit časopis Finmag

Vyvíjíme i „těhotenský“ test pro muže, jak jsou na tom s plodností, říká vědkyně a podnikatelka

Irena Jirků
Irena Jirků
5. 11. 2025
časopis

„Žádná kariéra by nám neměla diktovat, jestli máme přivést na svět dítě, nebo ne. Pokud můžeme a chceme, není co odkládat,“ říká Kateřina Komrsková, úspěšná vědkyně a odhodlaná podnikatelka. Přinášíme vám ochutnávku z hlavního rozhovoru nového tištěného magazínu Finmag, který je právě čerstvě na stáncích.

Vyvíjíme i „těhotenský“ test pro muže, jak jsou na tom s plodností, říká vědkyně a podnikatelka
Dělat dnes dobře vědu znamená být i manažerem, vyjednavačem, obchodníkem a podle Kateřiny Komrskové i právníkem. / Zdroj: Tomáš Nosil

Přes 20 let se věnuje výzkumu neplodnosti a zaměřuje se především na spermie. Před několika lety Kateřina Komrsková se svým týmem v Biotechnologickém ústavu Akademie věd zažila vítězný pocit objevitele. Při detekci zdravých a nezdravých spermií odhalili zásadní roli molekuly CD46.

Byl to přelomový moment, který české výzkumníky zařadil mezi špičkové vědecké týmy na světě. A Kateřinu Komrskovou osobně postavil před nelehké otázky.

Aby výsledky výzkumu nezůstaly jen v laboratoři, ale mohly se proměnit na praktickou testovací sadu, jež může detekovat kvalitu spermií u lidí i zvířat, rozhodla se založit firmu. A toho, že se dala na podnikání, zatím nelituje.

První úvěr v životě

„Patřím ještě ke generaci, která vždy razila zásadu, že na co nemá, to si nekoupí. Zásadně tedy nedělám dluhy. Jenže tomuto projektu hodně věřím, a tak jsem si nakonec úvěr vzala,“ směje se vědkyně a hned jedním dechem vysvětluje, co vlastně s kolegy objevila.

Kateřina Komrsková

Úspěšná vědkyně a podnikatelka
Tomáš Nosil
  • Vystudovala biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získala doktorát z vývojové biologie. Vede Skupinu reprodukční biologie v Biotechnologickém ústavu AV ČR a působí jako docentka na katedře Přírodovědecké fakulty UK.
  • V roce 2024 založila společnost Molecule 46, která vyvíjí deep-biotech aplikace základního výzkumu při řešení problémů s neplodností a klesající kvalitou spermií. Je autorkou průlomové technologie pro diagnostiku a separaci nepoškozených spermií, jež je určena pro lidskou asistovanou reprodukci, plemenitbu hospodářských zvířat a ochranu ohrožených druhů.

„Molekula neboli protein CD46 zajišťuje soudržnost akrozomu, což je čepička na hlavičce spermie. Ta chrání spermii a obsahuje enzymy, které jí pomáhají proniknout do vajíčka,“ popisuje.

„Zjistili jsme, že CD46 zůstává uvnitř čepičky do doby, než spermie projde obaly vajíčka. Když je ovšem spermie poškozena, je protein CD46 vidět na jejím povrchu. Když jsme si tohle uvědomili, pochopili jsme, že máme skvělý ukazatel, který nám oddělí poškozené spermie od zdravých.“

Ukazatel dobré kondice

Jak jinak, zdravé spermie jsou zásadní pro umělé oplodnění, dají se také zamrazit, když se například muž léčí s vážnou nemocí nebo jen odkládá otcovství.

A jak vědkyně neopomene zdůraznit, jsou také jednoznačným ukazatelem dobré kondice.

„Jsem přesvědčená, že naše testovací sady budou brzy součástí každodenní péče o zdraví. Proto se projektu věnujeme s maximálním nasazením. Máme obrovskou motivaci. První diagnostickou sadu pro zvířata uvedeme na trh počátkem příštího roku, pro lidi do dvou let.“

Jste názorný příklad toho, že dělat dnes dobře vědu znamená být i manažerem, vyjednavačem, obchodníkem…

… a právníkem. Kdybych ještě vystudovala práva, ušetřila bych mnoho energie, času i peněz. Právní poradenství je zásadní, když chcete výsledky výzkumu převést do praxe.

Ve státních vědeckých ústavech nejsou právníci a další odborníci, kteří by při procesu komercionalizace vědeckých výsledků byli nápomocni?

Teď zrovna jsem četla poslední statistiky, z nichž vyplývá, že v Česku existuje ve veřejných institucích na 37 kanceláří, které se zabývají transferem technologií.

A víte, kolik u nás ročně vzniká spin-offů, tedy malých či středních firem, které se snaží převést konkrétní vědecký výzkum do komerčního produktu nebo do služby, která by se mohla uplatnit na trhu? Šest. Celkem šest spin-offů tady vznikne za rok. Je to v Česku ještě hodně mladý proces.

To jste řekla diplomaticky.

Rozhodně se nemůžeme srovnávat třeba se Švédskem nebo Španělskem, kde mají spin-offy silnou podporu. V těchto zemích jsou už dávno a jasně stanovené podmínky, za kterých mohou firmy, na jejichž činnosti se podílejí vědci a univerzitní pracovníci, vznikat.

A když je taková firma založena, pomáhá jí především sama univerzita nebo vědecký ústav, z něhož vzešla. A tak třeba začínajícímu spin-offu poskytnou laboratoře nebo prostor pro výrobu, aby nemusel platit krvavou tržní cenu. To je důležitá pomoc.

Kdo pomohl vám?

Aby se náš test spermií dostal do klinik asistované reprodukce či do inseminačních stanic, založili jsme nejprve projekt v rámci Technologické agentury. Přidal se k nám tehdy také jeden komerční partner. Zdálo se to být slibné, jenže nakonec jsme se rozhodli s tímto partnerem v aplikační fázi nepokračovat. To nás na tři roky zdrželo, ale mě donutilo se rozhodnout.

Loni jsem nakonec odkoupila práva k užívání duševního vlastnictví a založila spin-off, a to za podpory Biotechnologického ústavu Akademie věd a České zemědělské univerzity, pod jejichž křídly se aplikační část výzkumu realizovala.

Nazvala jsem firmu Molecule 46, podle molekuly CD46, která za technologií stojí. Je to moje firma, ale nefungovala by bez úžasného týmu, který máme.

Vloni jste se tedy stala podnikatelkou. Jak se přehazuje výhybka ze základního výzkumu na byznys?

Počátkem roku jsem se přihlásila do několika akceleračních programů, které podporují začínající podnikatele. Potřebovala jsem „nalejvárnu“ o byznysu. A bylo to skvělé. Fantastický byl zvláště akcelerátor Středočeského inovačního centra SIC, kde se Molecule 46 umístila ve finálové prezentaci, v takzvaném pitchi, na prvním místě.

V tu dobu jsem také pro Molecule 46 získala od CzechInvest grant technologické inkubace, což znamenalo vůbec první finanční dotaci. Ta nám umožňuje rozvíjet technologii, najmout prostory pro provozovnu, zařídit vybavení, zaplatit externí poradce…

Jak si dnes s výrobou testů na protein CD46 stojíte?

Pracujeme na dvou produktech pro člověka a dvou pro zvířata. Pro inseminační stanice bude diagnostická sada k dispozici, pevně věřím, počátkem příštího roku. Sadu pro separaci nepoškozených spermií u hospodářských zvířat pak chceme na trh uvést v druhé polovině roku 2026.

Tím zajistíme firmě první tržby, abychom mohli financovat patenty a patentovou ochranu, posílit tým a začít pracovat na certifikačním procesu pro lidské produkty. Certifikace v Evropě trvá obvykle dva tři roky, když máte všechno připravené, a proto budeme souběžně certifikovat i ve státech mimo Evropskou unii. Předpokládáme, že tam produkty můžou být uvedeny na trh dřív.

Takže vaše představa je jasná: za dva tři roky bude mít každý muž v Česku k dispozici test podobný těhotenskému a bude si moci kontrolovat spermie?

Ano, přesně tak si to představuju. Vedle diagnostických a separačních sad totiž vyvíjíme i jednoduchý test pro kvalitu spermií, který bude prodejný v lékárnách a drogeriích. A vyhodnocení zdraví spermií se netýká jen mužů. Prostě páry, které uvažují o založení rodiny, budou mít lepší přehled, jak si reprodukčně stojí.

Neopomíjíme ovšem ani ženskou neplodnost, ta je druhým směrem výzkumu. Při něm jsem se pokoušeli definovat, jaké fúzní proteiny se vážou na spermie, a tak jsme objevili protein života. Nazvali jsme ho Maia, po řecké bohyni mateřství. Jsou to tajná vrátka, která k sobě přitáhnou spermii tak, že vnikne do vajíčka. To je doslova první krůček ke vzniku života. Když jsem protein Maia viděla poprvé na povrchu lidského vajíčka, byl to silný moment.

Příběhy úspěšných žen

Vypracovaly se na vysoké manažerské pozice, které dlouho patřily mužům. Jaký je příběh nejen Kateřiny Komrskové, ale třeba šéfky Volva v Česku Šárky Hayny Fuchsové nebo žen v čele nadnárodních korporací? To se dozvíte v aktuálním čísle našeho magazínu. Najdete nás v každé dobré trafice. Nebo si nás kupte přes tento odkaz on-line.

Aktuální číslo Finmagu

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Budou startupy motorem české ekonomiky?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Irena Jirků

Irena Jirků

Šéfredaktorka Finmagu. Vystudovala historii a bohemistiku, vsadila na novinařinu. Začínala jako reportérka v MF Dnes, posléze řídila časopisy Marianne, Sanquis a víkendovou přílohu Hospodářských novin.... Více

Související témata

akcelerátorbyznysčasopisfinancování podnikánípodnikánípodnikatelské inkubátoryPodnikavé Českostartupysuccess storyvěda

Zimní příběh

SLOW FASHION by OSKA

SLOW FASHION by OSKA

4975 Kč

Více nabídek

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Koupit nejnovější číslo