Kde začít podnikat? Nápad není všechno, ukazují tvrdá data

Různé socioekonomické charakteristiky mohou napovědět, na jaký region by se měl zaměřit kadeřník, který zvažuje otevření nového salonu, kde se víc vyplatí rozjet stavební firmu. Mohou ale upozornit i na to, ve kterém regionu budete na podnikatele ze svého odvětví narážet na každém kroku. 

Zatímco Praha a centrální část Česka dlouhodobě těží z vyšších příjmů i silnější ekonomické aktivity, jiné regiony, jako je Moravskoslezský kraj, se potýkají s odlivem podnikatelů, slabší mzdovou úrovní i konkurencí ze zahraničí.

Stejný region ale zároveň ukazuje, že i zdánlivě míň příznivé prostředí může být kolébkou nových podnikatelských talentů. Zejména pokud mají možnost se opřít o podnikatelskou komunitu a spolky.

Regionální rozdíly tak nakonec mohou sloužit jako klíč k úspěšnému startu i přežití byznysu.

Regiony podle kupní síly

Jedním z hlavních rozhodovacích parametrů pro to, kde a s čím začít podnikat, je ochota zákazníků za vaši službu či výrobek utrácet. K tomu slouží srovnání kupní síly regionů. Není překvapivé, že nejlépe z něj vychází Praha a Středočeský kraj. Ale i jiné regiony mají něco do sebe.

Index kupní síly podle studie NIQ Purchasing Power Europe 2025 compendium vyjadřuje, kolik zboží a služeb si lidé za své peníze mohou pořídit. Zohledňuje výši příjmů i ceny, a proto ukazuje skutečnou hodnotu peněz v daném místě a čase.

„Skóre 100 se rovná průměru za celé Česko a převyšují jej obyvatelé všech okresů ve Středočeském kraji, kteří se na škále dostali do rozmezí hodnot 104 až 112. Kolem průměru pak oscilují okresy, které mají na dosah dálnice z Prahy do Brna, Plzně a Hradce Králové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová. Jediným regionem v Česku, který se dostal nad hodnotu 120, je Praha.

Vysoký index kupní síly v okresech Středočeského kraje je do velké míry daný tím, že jejich obyvatelé dojíždějí za lépe placenou prací do Prahy. Střední Čechy proto vynikají v rámci dat o dojíždění za prací mimo kraj.

„Za prací do jiného kraje odtud jezdí 37 procent všech vyjíždějících, republikový průměr přitom činí 12 procent,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nejmenší kupní sílu mají obyvatelé okresu Sokolov. Region jako jediný z českých okresů spadá do rozmezí hodnot 80 až 88.

Výši kupní síly v Praze potvrzují i nejvyšší mediánové platy. Podle dat ČSÚ platných ke konci roku 2024 mediánová mzda v hlavním městě dosahovala 49 775 korun. Naopak nejmíň uspokojivou mzdu dostávají lidé na Karlovarsku (37 217 Kč) a v jižních Čechách (38 853 Kč).

Počty volných pracovních míst

Kromě zákazníků většinou potřebujete k podnikání i zaměstnance či brigádníky. K tomu je dobré vědět, ve kterých regionech jsou nejvíc k mání. Nabídku volných míst najdete na každé pobočce a stránkách úřadu práce a na specializovaných webech.

Podle statistik ČSÚ bylo loni nejvíc volných pracovních míst v absolutních číslech v Praze, a to 73 744. Druhou pozici žebříčku českých krajů zaujímal Středočeský kraj s 45 948 místy. Poslední byl se 4 816 místy Karlovarský kraj.

Takto počítané celkové hodnoty ale nemusí adekvátně vypovídat o náročnosti sehnat novou práci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o tom může víc říct přepočet volných pracovních míst na počet obyvatel krajů. I v tomto případě vede hlavní město, kterému sekundují střední Čechy.

Co se ale proměnilo, je druhý konec žebříčku. Na tisíc obyvatel vychází nejmíň volných pozic v Moravskoslezském kraji (10,5) a Karlovarský kraj poskočil až na průměrnou sedmou pozici s 16,4 místy.

Počet podnikatelů a živnostníků

Jedním z ukazatelů, zda se v daném regionu podnikání daří, je jednoduše počet podnikatelů – jednotlivých podnikajících fyzických osob včetně živnostníků – v přepočtu na obyvatele.

Nad ostatními kraji vede s předstihem Praha, kde mezi tisícovkou obyvatel najdeme zhruba 263 podnikatelů. Nejmenší „hustotu podnikatelů“ naopak najdeme s hodnotou 152,9 z tisíce v Moravskoslezském kraji, přičemž jen o trochu lépe si vedou Ústecký a Olomoucký kraj.

Při zaostření na jednotlivé obce a města mají nejvyšší počet podnikatelů na tisíc obyvatel hned po Praze Říčany (239). Na opačném konci pak najdeme moravskoslezská města Karvinou (115,6), Orlovou (119,1) a Havířov (126,2).

Na člověka s živností narazíte opět nejspíš v Praze, kde jich na tisíc obyvatel připadlo podle dat ČSÚ ke konci roku 2024 přibližně 225, což už se blíží čtvrtině obyvatelstva.

Naopak „nejvzácnější“ bylo setkání s živnostníkem v Moravskoslezském kraji, který si podobně jako v případě podnikatelů celkově drží i v tomto případě nejhorší umístění mezi českými kraji. Mezi tisícovkou lidí zde oplývá živnostenským listem zhruba 139 osob.

Vznik a zánik subjektů

Za užitečný indikátor může sloužit také míra vzniku ekonomických subjektů na vybraném území. Autoři analýzy Evropa v datech ji vypočetli na základě dat ČSÚ jako podíl nově vzniklých subjektů na celkově registrovaných subjektech, to celé vynásobeno stem.

Vypovídající může být zejména pro startupy a malé firmy. „Vyšší míra vzniku v určitém regionu naznačuje, že na daném území jsou podmínky pro začátky podnikání dobré a prostředí nenastavuje příliš mnoho bariér pro rozjezd nováčků,“ uvádí autoři studie.

Míra vzniku ekonomických subjektů byla v roce 2024 v Moravskoslezském kraji druhá nejvyšší (4,46 %) hned po Praze (5,53 %), což do určité míry stojí v kontrastu s tím, že na severu Moravy a ve Slezsku je zároveň nejmíň podnikatelů i živnostníků z celého Česka.

Míra zániku ekonomických subjektů naopak může napovědět, kde mají podnikatelé problém udržet své podnikání živé nebo kde již není jeho provoz příliš lukrativní. V mnoha indikátorech premiantská Praha se u míry zániku podle dat za rok 2024 umístila až na sedmém místě mezi kraji s hodnotou 3,48 %.

Analýza pro konkrétní typ podnikání

Dalším vodítkem pro podnikatele a živnostníky může být analýza umožňující pochopit, které lokality jsou vhodné pro jejich konkrétní model podnikání a kde bude složitější uspět. Jednou z možností je například placený projekt MarketSpot, který stojí na pilířích tří společností – T-Mobile, Mastercard a CleverMaps.

„MarketSpot funguje tak, že na ověřených a aktuálních datech o obyvatelstvu, jeho pohybu, dopravě, bodech zájmu nebo platebních transakcích zkoumáme atraktivitu testované lokality. Výsledkem je hodnocení kvality lokality z pohledu několika parametrů,“ popisuje mechanismus MarketSpotu Ondřej Tomas, CEO ve společnosti CleverMaps.

Jedním z parametrů, které zákazníkům MarketSpot poskytuje, je obchodní atraktivita dané lokality. Ta vychází z bodů zájmu.

„Jako bod zájmu si zde můžeme představit potraviny, bankomaty, školy, lékařská zařízení, restaurace a podobně. Každý bod zájmu spadá do jedné z deseti kategorií: nakupování, stravování, volný čas, vzdělávání, zdravotnictví, ubytování, finance, doprava, služby, úřady a kanceláře. Každý bod pak má nějakou svou váhu,“ vysvětluje Ondřej Tomas, jak MarketSpot součtem vah vytváří podíly každé z deseti kategorií ve vybrané lokalitě.

Data MarketSpotu týkající se bodů zájmu ukazují, jak vysokého podílu každá z deseti kategorií v jednotlivých krajích Česka dosahuje. Pokud v určitém kraji dosahuje procento v porovnání s ostatními regiony nejvyšší hodnoty, podnikatelům to může sloužit jako nápověda, že je v dané části Česka daná oblast podnikání nasycená víc než jinde, a vyplatí se tedy přeorientovat buď na jinou oblast podnikání, nebo na jiný region.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Začínáme podnikat v Česku. Praktický průvodce prvními kroky

• Kam s tím? Jak si na začátku podnikání vybrat sídlo a provozovnu

• První krok k vlastní kariéře. Jak skloubit studium a rozjezd podnikání?