svatý Martin

Svátek svatého Martina, slavený 11. listopadu, přináší kombinaci tradičních zvyků a gastronomických oslav. Svatý Martin z Tours, původně římský voják, později křesťanský mnich a biskup, se stal symbolem dobročinnosti – podle legendy se totiž rozdělil o svůj vojenský plášť se žebrákem, což bylo považováno za projev mimořádné štědrosti. Jeho svátek ale souvisel tak s oslavami štědrosti zemědělské půdy, s koncem jedné sezony a polních prací a příchodem zimy. 

V Evropě existují různé martinské tradice. Často zahrnují lampionové průvody, pečenou husu a vzpomínku na Martinovu štědrost. V Německu, Rakousku i Nizozemsku děti pořádají průvody se svítilnami a koledou, ve Francii, zejména v okolí Tours, připomínají svatého Martina jako patrona dobročinnosti. V Maďarsku je sv. Martin spojován s vinařstvím a svatomartinské oslavy tu často doprovázejí ochutnávky mladého vína.  

Tradiční svatomartinská husa

Husa se k svátku svatého Martina váže legendárně: podle legend ho domácí ptactvo rušilo při kázání a bylo odsouzeno k anihilaci snězením. Husy prý ale tradičně patřily taky k hostinám, kterými se oslavoval konec polních prací a uzavírání zemědělských pracovních závazků na příští rok. 

Svatomartinské víno a jeho takzvaná tradice

V posledních letech se se svátkem svatého Martina pojí také svatomartinské víno, které se otevírá přesně 11. listopadu – jako symbolický začátek nového vinařského ročníku. Toto mladé víno se od roku 2004 stalo populárním marketingovým produktem, inspirovaným každoročními slavnostmi otevírání beujolais nouveau, a příležitostí k hezkým obchodům. Vinaři se představují veřejnosti prostřednictvím ochutnávek a vinařských akcí po celé republice. Akce se odkazuje ke starým tradicím, které ale ve skutečnosti nejsou doložené: Svatomartinské – produkt na jedničku. Hlavně za marketing. Jako nová tradice ale fungují hezky. Asi jako ta husa: kořeny nikoho nezajímají, ale děláme to každý rok, tak sláva.