Švarcsystém prakticky: proč je na světě a jak za něj neplatit pokuty

Švarcsystém je z pohledu práva nelegální zaměstnávání. Jeho principem je zakrytí faktického vztahu mezi firmou a člověkem, který pro ni dělá nějakou práci. Jde o vztah, ve kterém je nadřízený a podřízený, podřízený nejčastěji práci vykonává na pracovišti zaměstnavatele a na jeho náklady, tedy s jeho vybavením a podobně. Právním jazykem jde o výkon závislé práce (viz box Znaky závislé práce), ovšem mimo pracovněprávní vztah. A to se nesmí.

Pokud člověk pracuje za takovýchhle podmínek na základě nějaké smlouvy o spolupráci, obchodní smlouvy, dodavatelské smlouvy, smlouvy o poskytování služeb, smlouvy o dílo… je to špatně. Podle zákona by takový vztah měl být stvrzený pracovní smlouvou nebo některou z pracovních dohod. Při posuzování, jestli jde, nebo nejde o švarcsystém, se dřív přihlíželo také k tomu, jak dlouho ten vztah funguje. Od letoška se na to ale kontrola ptát nebude.

Proč využívají firmy švarcsystém

Důvody, pro které zaměstnavatelé švarcsystém používají raději než řádnou pracovní smlouvu nebo jinou formu zaměstnání, si asi nemusíme opakovat. Ale uděláme to.

Na prvním místě to bývají peníze. Pokud si místo zaměstnance sjednám pracovníka, který pro mě bude práci dělat na IČO, jako živnostník, nemusím za něj odvádět zdravotní a sociální pojištění.

Druhý důvod je pružnost. Zaměstnance naše pracovní právo velmi dobře chrání, zbavit se ho, když není potřeba (a dokonce i když jsou s ním problémy) není snadné a stojí to zase peníze. To je ostatně důvod, proč letos někteří politici objevili téma jednodušších výpovědí: A dost, letíš! Snadný vyhazov trhu pomůže, ale těžce za něj zaplatíme.

A konečně, ale pro leckterou zejména menší firmu nikoli v poslední řadě: ono je to mnohem jednodušší administrativně. Takže i v tomhle ohledu se „zaměstnáním“ ičaře vlastně šetří.

Přitom ale nemusí nutně šetřit přímo na zaměstnanci: s ním si můžou uzavřít různé ústní i písemné dohody, které mu zaručí nejrůznější zaměstnanecké požitky a benefity, jako jsou dovolená nebo sick days.

Proč se lidi nechávají „zaměstnat na IČO“

„Zaměstnance“ vede ke vstupu do švarcsystému perspektiva lepších peněz. Jako podnikatel odvede na povinných pojištěních míň, navíc je možné, že se s ním „zaměstnavatel“ podělí o to, co ušetřil na své části pojistného. Na to, jaký je vztah mezi odvody na sociální pojištění a důchodem, člověk buď nemyslí, nebo se domnívá, že s penězi, které bude mít proti zaměstnání navíc, se dokáže zajistit líp. S výdajovými paušály nebo paušální daní se dá šetřit i na dani z příjmů.

I možnost rychle a bezbolestně odejít, bez výpovědí a výpovědních lhůt, může nakonec taky někdo ocenit.

Na druhou stranu je potřeba taky říct, že pro mnoho ičařů žádná jiná nabídka, tedy nabídka řádného zaměstnání, zkrátka na stole nebyla.

Změny v dohodách: přibude švarcsystémáků?

Tuto nerovnost se zdá potvrzovat například letos několikrát vyjevená obava lidi z neziskovky Člověk v tísni, že po faktickém zdražení dohod o pracovní činnosti budou lidé nuceni založit si živnost a začít „podnikat“. Počty živnostníků letos skutečně rostou a organizace tvrdí, že má konkrétní případy dohodářů, kteří byli donuceni k přestupu mezi ičaře.

Obavy z nárůstu počtu lidí ve švarcsystému nemá například Státní úřad inspekce práce. „Nesdílíme názor, že by mělo změnou v legislativě týkající se dohod o provedení práce dojít ke zvýšení počtu osob pracujících na tzv. švarcsystém,“ říká Richar Kolibač, mluvčí úřadu. Podle něj se dá spíš čekat, že zaměstnavatelé budou dohody o provedení práce nahrazovat dohodami o pracovní činnosti nebo zaměstnáváním na kratší úvazek. Nicméně jeho úřad prý bude „situaci na pracovním trhu sledovat, analyzovat výsledky prováděných kontrol a reagovat na zjištěné skutečnosti případnou úpravou ročního programu kontrolních akcí či mimořádnými kontrolními akcemi“.

Jaké jsou sankce za švarcsystém?

Trest za odhalený švarcsystém může být drakonický. Postiženy můžou být obě strany vztahu, tedy jak ne-zaměstnavatel, tak ne-zaměstnanec:.

• Firma může za nelegální zaměstnávání (nejen za švarcsystém) dostat pokutu 50 tisíc až 10 milionů korun.
• Člověk „zaměstnaný“ ve švarcsystému může dostat pokutu až 100 tisíc korun.

To ale není všecko, je pravděpodobné, že firmě a pracovníkovi bude nařízeno, aby doplatili pojistné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, které by byli firma i pracovník platili, kdyby šlo o regulérní pracovní smlouvu. Ičaři případně může být zpětně doměřena i daň z příjmů, včetně penále.

A pak je tu nová sankce, kterou od ledna 2024 přinesla novela zákoníku práce. Nejostřejší ze všech: firma, která umožní nelegální zaměstnávání může být potrestaná dvouletým zákonem činnosti. Ovšem představa, že takový trest dostanete za švarc, je trošku přitažená za vlasy. Když budete sweatshop, který nelegálně zaměstná dělnice dovezené z Mongolska, pak spíš. S trestem je to navíc komplikovanější. Platí totiž lidová moudrost, že kde není žalobce není soudce.

Kontroly švarcsystému

Inspekce práce provedla loni přes 6500 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. Ovšem nelegální zaměstnávání zdaleka není jen švarcsystém. „Umožnění výkonu nelegální práce formou švarcsystému bylo v roce 2023 zjištěno u 296 případů, které byly zjištěny u 125 zaměstnavatelů,“ sdělil Finmagu mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač. Z toho bylo 203 případů, kdy podnikání předstíral Čech, ostatní byli cizinci. Podle Kolibače jsou tyhle odhalené dvě stovky ičařů víc, než bývalo odhaleno v předchozích letech.

To číslo je samozřejmě legračně nízké. Vůbec nedokazuje, že by snad švarcsystém byl tak málo rozšířen, ale to, jak těžké je ho prokázat. Ostatně pohled do archivů, třeba do historie webu Peníze.cz by vám připomněl, kolik ministrů práce a sociálních věcí už slibovalo švarcsystému nesmiřitelný boj a vyhlazení – a jak z toho nakonec nikdy nic nebylo. Na papíře máme ostřejší pokuty. A to je všechno.

Jenom z papírů se totiž dá velmi těžko vyčíst, jaký je skutečný vztah mezi tím, kdo práci poptává, a tím kdo ji dodá. „Závazné posouzení a rozhodnutí je možno provést výhradně na základě kontroly, při které by inspektor vlastním šeřením na místě, pozorováním fyzické osoby při výkonu práce, dotazováním ostatních osob nacházejících se na pracovišti, popřípadě i delším monitoringem pracoviště a chováním zúčastněných osob v konkrétním případě zjistil skutečný stav,“ říká mluvčí inspektorátu práce.

Inspekce se podle svého mluvčího zaměřuje zejména na ty případy, kde je švarcsystém „z pohledu pracovního práva a zaměstnanosti společensky nejškodlivější“, tedy ty případy, kde by regulérní zaměstnání bylo na místě beze sporu, a kde je slabší strana (tedy ne-zaměstnanec) nucený pořídit si IČO a začít podnikat. Ty případy, kdy státu unikají největší peníze kvůli nastavení zákona o daních z příjmů, to jest obory, jako je IT, zůstávají mimo pozornost inspektorů. „Nejčastěji se jedná o výkon nekvalifikované, manuální práce, která již ze své podstaty evidentně nemá charakter podnikatelské činnosti (například práce při pásové výrobě, pomocné práce apod.),“ charakterizuje nejčastější cíl kontrol Kolibač.

Což samozřejmě neznamená, že inspektoři nemůžou přijít do jakékoli firmy, včetně řekněme vývojářů software. Jen se jim do toho nebude chtít, protože to bude práce složitá a s velmi nejistou šancí na úspěch. Ale když přijde udání, konat se musí. Pro každou firmu, která si se švarcsystémem zahrává, tedy dvojnásob platí, že ke svým zaměstnancům, legálním i ilegálním, je lepší se chovat slušně.

Jak se jistit před nařčením ze švarcsystému

Nejjednodušší rada je: vyhněte se mu jak čert kříži. Ale tu asi nechce slyšet každý. A někdo třeba uzavírá takové smlouvy, které by mohly být někde na hraně. A má pro to dobrý důvod. Navíc i když bude všecko v pořádku, může se stát, že nesprávná formulace odpovědi na otázku inspektora může znamenat popotahování. Jak tedy být přichystán, až jednou do provozovny dorazí člověk, co se prokáže služební průkazkou z inspektorátu práce?

Počítejte s tím, že bude chtít vidět papíry, smlouvy. Ale bude chtít taky vidět lidi. Možná spíš v obráceném pořadí: nejdřív bude chtít vidět lidi a pak papíry, které k nim patří: pracovní smlouvy, dohody, jiné smlouvy. Dokumentaci byste měli být schopni předat obratem, to je povinnost, jejíž nedodržení se trestá pokutou až do půl milionu korun.

Je dobré myslit na to, že na rozdíl od inspektorů není většina lidí kovaných v pracovním právu. Takže když se jich někdo zeptá, jakou tady mají mzdu, odpoví, jako kdyby nějakou mzdu brali – i když k tomu je potřeba být zaměstnanec. Podobné je to s otázkami typu: Kdo vám tady zadává práci? Kdo vás kontroluje, jak pracujete? A podobně. Správný podnikatel samozřejmě odpovídá, že žádnou mzdu nedostává, že si svoji odměnu vyfakturuje, že nemá žádné píchačky, že ten počítač, do kterého klepe, je jeho vlastní, že jeho nikdo nekontroluje, že za kvalitu svojí práce ručí sám… Nejlíp to jde samozřejmě těm, co podnikají doopravdy.

Pravdivost jeho slov by měla dokládat samozřejmě i dokumentace. Tedy smlouvy mezi firmou a nezávislým podnikatelem. A vůbec neuškodí, když v ní bude nějaké to ustanovení, které závislý vztah tohoto podnikatele k firmě přímo a výslovně popře. 

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• A dost, letíš! Snadný vyhazov trhu pomůže, ale těžce za něj zaplatíme

• S průměrnými lidmi skvělou firmu nepostavíš. Jak přilákat ty správné zaměstnance?

• Změny v práci na dohodu. Povinné registrace dohodářů schválil Senát