Jak na sepsání opčního plánu. Čtyři klíčové otázky na cestě k zaměstnaneckým akciím
Implementace opčního plánu není jednoduchou záležitostí, při jeho správném nastavení ovšem může tento instrument představovat velmi zajímavý způsob motivace a odměňování zaměstnanců. I proto takzvané zaměstnanecké akcie získávají v poslední době na oblibě i u menších a středních firem nejen v Česku. Jak ale nad takovým plánem konkrétně přemýšlet a na co nezapomenout?
Zaměstnanecké akcie, motivační akciový plán, opční plán, ESOP. Nazvěte si to jakkoli. Ve zkratce jde o to, jak získat (a následně i udržet) ve své firmě opravdové talenty i bez toho, abyste je zaplatili zlatem (které abyste na startu podnikání pohledali). Zaměstnanecké akcie vám tento hendikep dokážou vynahradit. Je ovšem důležité celý program správně nastavit.
Z předchozích dílů našeho malého seriálu o ESOP programech, či chcete-li zaměstnaneckých akciích, jsme si společně s experty z poradenské společnosti Grant Thornton vysvětlili, jaké opční plány a jejich varianty existují. Jak na ně pohlížet z pohledu daní. A přinesli jsme i klíčové otázky a odpovědi, které v současném legislativním zmatku kolem jejich zdanění zaznívají.
Text vznikl ve spolupráci s experty ze společnosti Grant Thornton, která je jednou z předních organizací sdružujících nezávislé auditorské, daňové a poradenské firmy, a to v globálním i tuzemském kontextu. Soukromým i veřejným subjektům poskytuje poradenství napříč všemi oblastmi úspěšného byznysu. Více informací najdete na webu GrantThornton.cz.
Hypoteticky bychom se tak měli společně nacházet v situaci, kdy jste pro nějaký ten opční plán ve své firmě rozhodnuti. A přesně už víte, jaký konkrétně chcete pro své zaměstnance zavést; ujasnili jste si výhody a nevýhody jednotlivých řešení a máte vše dobře promyšleno. Dalším nezbytným krokem je tedy sepsání opčního plánu, který umožní správné nastavení celého programu.
Sepsat takový plán samozřejmě není nic jednoduchého a bez právní pomoci (či vlastního vzdělání) se při něm neobejdete. Než se ale za odborníky vydáte, ujasněte si čtyři klíčové otázky, které by vás na cestě k zavedení zaměstnaneckých akcií měly přednostně zajímat:
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Jak velký podíl (procento kapitálu) bude mezi zaměstnance rozdistribuován?
Je na rozhodnutí samotné společnosti (tedy v našem případě vás a vašich případných společníků), jak velký podíl či konkrétní procenta kapitálu se rozhodne dát zaměstnancům k dispozici. Při rozhodování může záležet na konkrétní pracovní pozici, v rámci které se bude opční plán uplatňovat, tedy především na významu této pozice pro společnost. Typicky tak bude tato forma motivačního mechanismu poskytována především klíčovým zaměstnancům. Dalším faktorem bude jistě velikosti společnosti a její hodnota, i s ohledem na možný budoucí vývoj.
Celková velikost podílů ve společnosti, která je v rámci opčního plánu dána zaměstnancům k dispozici, se nazývá ESOP Pool. Jde o určitý ukazatel znázorňující velikost podílu, který se v rámci opčního plánu bude mezi zaměstnance dělit. Tuzemským standardem je podíl o velikosti pěti až deseti procent hodnoty dané firmy. Konkrétní číslo si ovšem určujete sami.
Jak nastavit podmínky pro získání nároku na opci?
Druhá klíčová věc, kterou by měl každý opční plán obsahovat, jsou podmínky pro získání nároku na opci. Typickou podmínkou bývá uplynutí času, kdy zaměstnanec nároku postupně nabývá, případně je možné tento nárok navázat na splnění takzvaných KPI (klíčových ukazatelů výkonnosti). Opět tedy záleží na konkrétní společnosti, jakou možnost si zvolí.
U časového hlediska platí, že se zaměstnanci po jasně definovanou dobu právo na opci postupně aktivuje. Nejčastěji se tato doba pohybuje v rozmezí dvou až čtyř let. Tento čas nutný pro získání nároku na opci má za cíl motivovat zaměstnance, aby u společnosti pracovali déle. Pokud tedy daný zaměstnanec bude nepřetržitě zaměstnáván po stanovenou dobu ve společnosti, pak mu právo na opci po uplynutí stanovené doby vznikne.
S časovým hlediskem se ovšem pojí i otázka, jak se vypořádat se zaměstnanci, kteří během rozhodné doby společnost opustí. Nemusí přitom jít hned o výpověď ze strany zaměstnance, ale například odchod zaměstnance do důchodu, úmrtí, odchod ze zdravotních důvodů či na základě reorganizace. I tyto skutečnosti, během kterých i přes ukončení pracovního poměru nedojde k zániku nároku na opci, je v rámci opčního plánu potřeba konkrétně vymezit.
Pamatovat je třeba i na situaci, kdy se zaměstnanci rozhodnou odejít ze společnosti na základě svého vlastního rozhodnutí, či s nimi byl rozvázán pracovní poměr pro porušení povinností nebo nesplnění předpokladů a požadavků pro výkon práce. V takovém případě by měl opční plán právo na uplatnění opce přímo zakázat, tedy obsahovat ustanovení, že spolu s ukončením pracovního poměru ve společnosti právo na uplatnění opce zaniká.
Jak nastavit podmínky pro výkon opce?
V opčním plánu se nesmí zapomenout ani na definování skutečností, které podmiňují výkon opce, respektive aktivují nárok na vyplacení bonusu. Jde o skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu akcií či podílů na společnosti a také na možnost jejich prodeje či odkoupení.
Tyto události obvykle představují určité milníky v průběhu života dané společnosti. Může jít například o prodej společnosti, její přeměnu, veřejnou nabídku akcií společnosti, vyplacení dividendy, změna vlastnické struktury společnosti. Záleží opět na dané společnosti, jak si konkrétní podmínky opčního plánu nastaví.
Všechny výše uvedené události mohou mít vliv na rozsah ESOP Poolu a také na okruh potenciálních účastníků opčního plánu, proto je s nimi spojována možnost výkonu opce v podobě prodeje či odkoupení nabytého podílu ze strany zaměstnance vůči společnosti a naopak.
Ve chvíli kdy nastane jedna z výše uvedených skutečností, nastává pro zaměstnance, který se účastní klasického opčního programu, možnost obdržet podíl či akcii, v případě virtuálního ESOP pak zaměstnanci vzniká nárok na vyplacení bonusové složky, tedy peněžního ekvivalentu hodnoty podílu ve společnosti.
Nezapomněli jste na...finance?
Důležitým aspektem, který by měla společnost při rozhodování, zda vůbec zaměstnanecký akciový plán zavést (a jak ho případně správně nastavit), je finanční faktor. Je důležité si uvědomit, že společnost by měla mít dostatečné finanční prostředky, aby mohla v případě nastalých rozhodných událostí zaměstnancům poskytnout odpovídající finanční protiplnění v případě prodeje akcií nebo výplaty bonusu. Zdrojem takových prostředků může být například přistoupení investora či vydání akcií k veřejnému obchodování.
Jak bude fungovat převoditelnost opcí?
Další související otázkou, kterou je třeba vyřešit, je převoditelnost opcí, neboť převod opce na třetí osobu by mohl způsobit příchod třetího nezainteresované subjektu do společnosti a ještě více rozdrobit vlastnickou strukturu. Obvykle se tak v plánech sjednává zákaz převodu opce na třetí osobu, aby se právě takovým situacím předešlo.
U klasického opčního programu totiž platí, že za cenu zachování silnějšího motivačního prvku se tito zaměstnanci vykonáním opce stávají společníky či akcionáři společnosti. Firmě se tím na jedné straně může lépe dařit udržet klíčové talenty a celkově posílit pocit sounáležitosti zaměstnanců, na té druhé ale může zaměstnanec s akciemi dále nakládat. A to včetně práv a povinností, které se daným podílem ve firmě pojí.
Aby k tomuto rozdrobení vlastnické struktury společnosti, které následně přináší komplikace zejména v otázkách rozhodování, nedocházelo, je nutné zaměstnanecké akcie smluvně omezit. A je to klíčová věc, na kterou je třeba při sepisování opčního plánu myslet. S konkrétním právním řešením dané problematiky vám odborníci rádi pomohou.
Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!
Zaujali jsme vás? Pokračujte...
Zaměstnanecké akcie očima expertů. Proč stát stále brzdí mladé firmy v rozletu?
Zaměstnanecké akcie z pohledu daní. Komu se vyplatí a proč o nich přemýšlet?
Jak danit zaměstnanecké akcie? Nejčastější otázky a odpovědi
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSU
Nejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA
„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Často kladené otázky
ESOP Pool, neboli Employee Stock Ownership Plan Pool označuje celkový podíl akcií nebo kapitálu společnosti, který je vyhrazen pro rozdělení mezi zaměstnance v rámci opčního plánu. Tento podíl je určený k motivaci a udržení klíčových zaměstnanců tím, že jim poskytuje vlastnický podíl na společnosti.
Podmínky pro získání nároku na opci se mohou lišit v závislosti na konkrétní společnosti a jejím opčním plánu. Jednotlivé plány se proto liší, nejčastěji se však využívá časová podmínka, kdy zaměstnanci obvykle získávají nárok na opci postupně během určitého časového období, často v rozmezí dvou až čtyř let. Některé plány mohou obsahovat i takzvané "cliff" období, během kterého zaměstnanec nezískává žádná práva, ale po uplynutí tohoto období získá nárok na určitou část opce najednou. Další možností jsou výkonnostní podmínky na základě KPI (Klíčové ukazatele výkonnosti), případně se nárok na získání opce určují dle individuálních cílů.
Aktivace výkonu opce v rámci zaměstnaneckého akciového plánu může být spojena s několika klíčovými událostmi v životě společnosti. Tyto události mohou mít vliv na hodnotu akcií nebo podílů a rovněž na možnost jejich prodeje či odkoupení. Mezi nejčastější události, které mohou aktivovat výkon opce, patří prodej společnosti, přeměna (restrukturalizace) společnosti, veřejná nabídka akcií (IPO) či změna vlastnické struktury. Každá společnost si však může konkrétní podmínky a události, které aktivují výkon opce, nastavit podle svých potřeb a strategií.
Převoditelnost opcí v rámci zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP) je klíčovým faktorem, který může ovlivnit vlastnickou strukturu společnosti a její stabilitu. Obecně platí, že většina společností omezuje převoditelnost opcí, aby zabránila vstupu nezainteresovaných třetích stran do společnosti a minimalizovala riziko rozdrobení vlastnické struktury. V některých případech mohou být stanoveny specifické podmínky, za kterých je převod opcí povolen. Například v případě úmrtí zaměstnance, jeho odchodu do důchodu nebo při reorganizaci společnosti. Tyto podmínky by měly být jasně definovány v opčním plánu.
Související témata
Související články