Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Kolik dělá povinný podíl a jak ho splnit?

Aby stát zlepšil podmínky zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce, zavedl povinnost OZP zaměstnávat. Projděte si, kdo je z pohledu úřadů osoba se zdravotním postižením, jak se dopočíst k povinnému podílu vaší firmy, a jaké jsou možnosti plnění zákonné povinnosti.

Kdo je osoba se zdravotním postižením?

Za OZP lze považovat zaměstnance, které orgán sociálního zabezpečení uznal jako zdravotně znevýhodněné. To znamená, že daná osoba sice může pracovat, zároveň ale potřebuje upravit pracovní podmínky, prostředí i pracovní dobu s ohledem na dlouhodobě (minimálně jeden rok) trvající nepříznivý zdravotní stav.

Za OZP se považuje také člověk, kterého sociálka uznala invalidním. Pokud mu úřady navíc přikleply třetí stupeň invalidity, jde z pohledu zákona o osobu s těžším zdravotním postižením. Takového zaměstnance si můžete započítat dokonce třikrát – podrobnosti najdete v bodě Kolik dělá váš povinný podíl. Zdravotní znevýhodnění, nebo přiznaný stupeň invalidity musí OZP vždy prokázat posudkem nebo potvrzením ze sociálky.

Jak spočítat zaměstnance?

Jak už jsme nakousli v úvodu, podle zákona musí OZP zaměstnávat každá firma s víc jak 25 zaměstnanci v pracovním poměru. Povinný podíl přitom dělá čtyři procenta z celkového počtu zaměstnanců. Určení vašeho povinného podílu tedy vždy musí začít spočtením zaměstnanců. Což nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá – nevychází se z fyzického počtu, určující je roční přepočtený počet zaměstnanců. Abyste se k němu dopočetli, musíte si nejprve zjistit několik proměnných:

Podnikatel a pomoc od státu? Přehled sociálních dávek pro OSVČ

1. Spočítat všechny odpracované hodiny vašich zaměstnanců v pracovním poměru za daný rok, včetně přesčasů. Naopak hodiny odpracované na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se nezapočítávají.
2. K odpracovaným hodinám připočtěte také hodiny neodpracované. To jsou hodiny, kdy vaši zaměstnanci čerpali: dovolenou na zotavenou, byli v pracovní neschopnosti a pobírali nemocenskou, ošetřovali dítě či nemocného člena rodiny, v práci jim bránily překážky na straně zaměstnavatele, nebo překážky na straně zaměstnance, při kterých měli nárok na náhradu mzdy. Do neodpracovaných hodin se nepočítá mateřská, nebo pracovní neschopnost, během které neměl zaměstnanec nárok na nemocenskou. Nezapočítávají se ani přesčasy.
3. Vedle toho potřebujete znát ještě roční fond pracovní doby. Jde o hodiny, které mají vaši zaměstnanci stanovené v pracovní smlouvě. Pokud tedy zaměstnáváte lidi s úvazkem 40 hodin týdně, roční fond pracovní doby spočítáte jako 8 (denní pracovní doba) krát počet pracovních dnů za rok. V tomto případě se nezapočítávají svátky.

Když znáte všechny výše uvedené údaje, k průměrnému ročnímu přepočtenému počtu zaměstnanců se dostanete následovně: sečtete odpracované a neodpracované hodiny a výsledek vydělíte ročním fondem pracovní doby. Jestliže se doberete k číslu 25 a vyššímu, vztahuje se na vás povinnost zaměstnávat OZP.

Kolik dělá váš povinný podíl?

Platí, že osoby se zdravotním postižením musí tvořit přinejmenším čtyři procenta vašich zaměstnanců (respektive čtyři procenta z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců). Na pětadvacet zaměstnanců to dělá jednu OZP. Tam kde počty takhle pěkně nevychází, se povinný podíl OZP zjišťuje na dvě platná desetinná místa.

Kolik toho u vás musí OZP odpracovat, pak spočtete stejně jako u ostatních zaměstnanců – tedy podle postupu v předchozím bodě. Pouze pro osoby s těžším zdravotním postižením, tedy invalidní ve třetím stupni, platí trochu odlišná pravidla: započítávají se třikrát.

Pokud se rozhodnete daný počet OZP skutečně zaměstnat, je potřeba sjednat klasický pracovní poměr, nikoli jednu z dohod konaných mimo pracovní poměr. Pokud OZP zaměstnat nemůžete, nebo nechcete, můžete využít jeden ze způsobů náhradního plnění povinné podílu.

Náhradní plnění: odběr zboží a služeb nebo odvod státu

Vedle zaměstnání OZP zákon nabízí ještě dvě další možnosti, jak může firma povinnost splnit. Jde o odebírání výrobků, služeb a zadávání zakázek chráněným dílnám nebo odvod do státní kasy.

V prvním případě má splněno ten, kdo za jednu OZP odebere zboží či služby odpovídající minimálně 7násobku průměrné mzdy (za 1. až 3. čtvrtletí daného kalendářního roku). Na druhé straně této transakce přitom musí vždy stát firma, kde víc jak 50 procent zaměstnanců tvoří OZP. Případně osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň OZP a nezaměstnává nikoho dalšího. Nadto tu ale platí ještě jedno omezení: započíst si můžete vždycky jen tolik OZP, kolik jich zaměstnává váš dodavatel. Pokud tedy váš povinný podíl dělá deset OZP zaměstnanců a váš dodavatel jich má pouze pět, i vy si můžete započíst pouze pět.

Pokud jde o náhradní plnění prostřednictvím odvodu do státní kasy, za každou osobu se zdravotním postižením, kterou byste měli zaměstnat, pošlete eráru 2,5násobek průměrné mzdy. Odvod do státní kasy je splatný vždy do patnáctého února následujícího roku a posílá se na Úřad práce.

Jednotlivé možnosti plnění povinného podílu lze také vzájemně kombinovat.

Povinnosti, formuláře, pokuty

Zda povinný podíl plníte, může kontrolovat Státní úřad inspekce práce. Buď na základě podnětu krajské pobočky úřadu práce, nebo v rámci vlastní kontrolní činnosti. Když úřad práce zjistí, že povinnost neplníte, zahájí řízení a vypočte dlužnou částku. Pokud ji v daném termínu neuhradíte, předá se celá věc k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

Kontroluje se také to, zda svoji povinnost plníte podle platných pravidel. Pokud jde o náhradní plnění prostřednictvím spolupráce s chráněnými dílnami, vždy si pohlídejte, že obchodujete s firmou, kterou Úřad práce vede jakožto zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Zároveň platí, že veškeré náhradní plnění musí být vždy do 30 kalendářních dnů od zaplacení dodávky vložené do elektronické evidence vedené MPSV. Tato povinnost sice leží na dodavateli, ověřovat, zda to dodavatel dělá, byste ale měli vy. Sankce – až jeden milion korun – za nedodržení podmínek, kam spadá právě i povinnost elektronické evidence, jde totiž za vámi.

Vždy do 15. února se také musí úřadu práce nahlásit, jakým způsobem jste svůj povinný podíl za předchozí rok splnili. K tomu slouží formulář Ohlášení plnění povinného podílu – stáhnout si ho můžete zde.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Když se v podnikání nedaří a kupí se dluhy. Jak probíhá exekuce OSVČ?

• Promyslet, sepsat, seznámit. Jak zavést zaměstnanecké akcie krok za krokem

• Hromadné žaloby i pro živnostníky a mikropodniky. Jak na to?

Když je byznys rodu ženského… čtěte v novém Finmagu

Podnikatelek a manažerek přibývá. Jenže pomalu. Na vině jsou stále předsudky. To potvrzují i ženy, jež se na špici světového byznysu přece jen prodraly.

Zdroj: Finmag

BYZNYS JE VĚDA

Julia Sveet je šéfkou obří společnosti Accenture, ale o spolupráci s někdejšími kolegy - muži stále nevypráví ráda. • Ana Botín zase roky musela dokazovat, že v čele banky Santander není jen kvůli svému původu. • A Mary Barra? Předsudků okusila sama tolik, až v sídle General Motors rozjela projekt, který pomáhá ženám prosadit se v IT.

BYZNYS JE HRA

Když jste vědkyně a přihlásíte se do akcelerátoru pro začínající podnikatele, musíte mít fakt hodně kuráže. Aspoň jako Kateřina Komrsková. • Do smělé hry se pustila také Šárka Hayna Fuchsová, dnes řídí Volvo Czech Republic. • A kdo musí mít odvahy na rozdávání? Každý startupista, který to nezabalí po prvním nezdaru.

Koupit Finmag