Změny v DPP od roku 2025: oznámené dohody nebudou, limit stoupne

Změny v zaměstnávání dohodářů probíhají postupně už od loňska. Jejich cílem bylo přiblížit dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti klasické pracovní smlouvě. Poslanci teď na poslední chvíli schválili pozměňovací návrhy k novele zákona o zaměstnanosti, které některé ohlášené změny, ke kterým mělo dojít od začátku roku 2025, ruší.

Stručně:

• nebude zavedený režim oznámené dohody
• limit, do kterého se nemusí z DPP odvádět sociální pojištění se zvyšuje a platí pro všechny DPP
• povinnost hlásit všechny dohody sociálce zůstává

Změny v zaměstnávání na dohodu přinesly od října 2023 dohodářům právo mít nebo si tvořit rozvrh pracovní doby, nárok na takzvané překážky v práci (a náhradu mzdy) a neplacené volno a další spíš drobnější práva. Od ledna 2024 mají lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti i nárok na dovolenou.

Od 1. července přišla pro zaměstnavatele nová povinnost: hlásit úplně všechny uzavřené dohody o provedení práce (tedy i ty, ze kterých se nedovádí pojistné) na Českou správu sociálního zabezpečení. A tak od začátku srpna (zpětně) hlásíme.

Další novinkou měl být takzvaný režim oznámené dohody. Dohody o provedení práce měly být od ledna fakticky dvojího druhu: oznámená dohoda měla být výhodnější, každý člověk zaměstnávaný na dohodu by mohl mít právě jednu, všechny ostatní dohody, které by uzavřel, už by byly finančně méně výhodné.

Všechno zpátky, mění se jen limity

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale zařadilo zpátečku a připravilo novelu novely, kterou nechalo jako pozměňovací návrh do zákona o zaměstnanosti načíst koaličními poslanci před druhým čtením.

Tento právě schválený pozměňovací návrh celý nápad s oznámenými dohodami, na který se už chystali zaměstnavatelé a na který už chystaly účetní firmy své softwary, prakticky celý vymazal.

Data z nově povinně hlášených dohod totiž ukázala, že předpokládaný důvod k zavedení oznámených dohod – tedy zneužívání zřetězených dohod a vyhýbání se placení povinných pojištění – fakticky neexistuje. „Z předběžných dat za první dva měsíce nicméně lze usuzovat, že takto uplatněná právní úprava by objem mzdového plnění bez plateb pojistného výrazně nezměnila,“ zdůvodňuje změnu změny ministerstvo sociálních věcí.

Jedinou podstatnou novinkou, která tedy od ledna 2025 bude platit – pokud po poslancích novelu schválí i senátoři –, je jen změna limitů.

Sociální a zdravotní pojištění se u dohod o provedení práce dneska platí od limitu 10 tisíc korun. Tedy: pokud si zaměstnanec vydělá u jednoho zaměstnavatele (pokud s ním má víc smluv, výdělky se sčítají) 10 tisíc korun a víc za měsíc, z výdělku se odvádí pojištění.

Od roku 2025 nebude toto minimum stanovené fixně, ale bude to čtvrtina úředně stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhlená na celé pětistovky směrem dolů. Pro rok 2025 to tedy bude 11 639,25 Kč ≐ 11 500 Kč.

Příjmy do limitu se budou moct dál danit patnáctiprocentní srážkovou daní z příjmů, když zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepíše prohlášení k dani z příjmů a pokud nepřesáhnou limit ve výši čtvrtiny průměrné mzdy. 

Dodejme, že limit se mění v roce 2025 i u dohody o pracovní činnosti, kde se sociální a zdravotní pojištění neplatí do 4499 korun včetně (letošní limit 3999 korun se teddy o pětistovku zvedá. Tato změna ale nesouvisí s novelou zákona o zaměstnanosti. 

Pokud ho stihnou schváli ti senátoři a podepíše ho prezident, bude zákon účinný od začátku roku 2025.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Povinné hlášení DPP. Sociálka radí, jak se vyhnout chybám

• Firmy postižené povodněmi můžou žádat o příspěvek na náhrady mzdy. Známe podmínky

• Zaměstnávání OZP může přinést výhody. Přehled příspěvků a slev pro zaměstnavatele