Brusel do Česka doručí genderovou revoluci. Bude dalším hřebíčkem do rakve byznysu?

Slibujete si od nové Evropské komise, že sníží byrokratickou zátěž těch, kteří v unijních zemích žijí, pracují a podnikají? Doufali jste snad, že některé unijní politiky a regulace, které vás zahrnují administrativou, ztěžují vám podnikání a připravují vás o drahocenný čas, budou přehodnoceny a zrušeny?

Sneste se z oblaků na zem. A připravte se na to, že bude hůř.

Mnohé směrnice, nařízení a zákony, kterými vám komise anebo česká vláda bude strkat nos do byznysu, se už pečou. Anebo jsou upečeny a čekají pouze na den D, kdy vám budou naservírovány.

Evropská komise to připomíná hned v jednom z prvních příspěvků, který vyvěsila v novém roce na síti X. S hujerovskou přičinlivostí v něm upozorňuje, že majitelé firem mají jen 18 měsíců na to, aby ve svých firmách prosadili genderovou spravedlnost, potažmo genderové kvóty.

V samotné směrnici o genderové vyváženosti, která kvóty zavádí, se píše, že jejím cílem je „uvolnit potenciál žen řídit růst a inovace“. Takže je to prosté, milý Watsone: Zaveďte kvóty, budete inovovat a růst.

Jaký gender? Berte Síkelu, víc nedáme

Evropská směrnice o genderové vyváženosti, kterou šéfka komise Ursula von der Leyenová provází bojovou výzvou ženám „rozbijte skleněný strop“, nařizuje firmám, aby měly buď v dozorčí a správní radě nejméně 40 procent žen, nebo v představenstvu i radě celkem aspoň 33 procent žen. Stejný princip má platit také u mužů, pokud se ve vedení ocitnou v menšině.

Kolik tedy berou, šéfe? Co se stane, až firmy budou muset prozradit mzdy

Návrh zákona, který převádí směrnici do českého právního řádu, je nyní ve Sněmovně. Paradoxně ho připravila vláda, která se postavila proti požadavku Leyenové, aby jí státy předkládaly dvě nominace do komise – ženu a muže. Kabinet Petra Fialy „negenderově“ nabídl pouze Jozefa Síkelu.

Soukromým firmám má být obdobný postup zapovězen. Budou povinně vyvažovat. Pokud předepsaný podíl žen ve vedení nedodrží, dostanou pokutu.  

Selský rozum přitom napovídá, že ti, kteří do firmy vkládají své peníze, by měli rozhodnout, jaké lidi jmenují do jejich vedení. A bez toho, aby jim do toho kibicoval stát. Vysvětlujte to ale politikům, z nichž mnozí mají pocit, že i privátní firmy patří pod jejich kuratelu.

Konkurenceschopnost i růst evropských firem kvóty stěží podpoří. Nakonec nemusí pomoct ani samotným ženám. Ty, které se do vedení díky kvótám dostanou, budou pátým kolem u vozu. A na ženách, které se dokážou prosazovat i bez kvót, ulpí stín podezření z genderové protekce.

Směrnice navíc firmy zatíží další povinnou administrativou z kategorie nefinančního reportingu. Firmy či banky, na které se vztahuje, budou muset podávat hlášení o zastoupení mužů a žen ve vrcholových pozicích, případně o tom, jaká opatření přijaly, aby kvóty dosáhly.

Mnohonásobně větší porci administrativy však firmám nadělí další unijní předpis z genderové kategorie, který na ně dolehne rok po kvótách. Směrnice o rovném odměňování zaměstnanců – a zejména zaměstnankyň – naznačuje, že na nedostatek administrativy firmy nezajdou.

Rozpočítejte se! Na koho ta regulace padne…

Cílem této směrnice je vymazat gender pay gap – rozdíl v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici. Zaměstnavateli klade za povinnost informovat, jaká je ve firmě průměrná finanční odměna na stejné pozici. Kromě toho bude muset pravidelně poskytovat údaje o gender pay gapu jak zaměstnancům, tak určenému státnímu úřadu.

Holky těžší to maj. Podnikatelky řekly, co čeká ženy v byznysu

„Nejedná se o rozdíl stanovený pouze nějakou procentuální částkou. Reportované informace jsou podrobné a konkrétní, pro zaměstnavatele to znamená nastavení nových režimů a infrastruktur uvnitř společnosti, aby byli schopni požadované informace oznámit,“ upozorňuje na webu poradenské společnosti EY Kateřina Suchanová, specialistka na pracovního právo.

A pokud rozdíl ve mzdách žen a mužů vykonávajících stejnou práci přesáhne pět procent, bude zaměstnavatel povinen nerovnost zdůvodnit a v šestiměsíční lhůtě napravit. Jinak bude mazec.

Tahle reportovací povinnost se týká společností od 150 zaměstnanců, pro menší firmy s počtem pracovníků od 100 do 149 bude platit až od roku 2031. Požadavky na vyvážené zastoupení žen a mužů se budou vztahovat na firmy s více než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), nebo aktivy přesahujícími 43 milionů eur. V Česku jich je podle důvodové zprávy k zákonu zatím jen sedm – ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris, Kofola a Colt. Evropská komise však ve směrnici avizuje, že by se časem měla rozšířit i na menší společnosti.

Poslušně hlásíme, že úkoly splníme

Podnikatelé v Evropské unii jsou nebo budou zavaleni administrativními úkoly, které se ukrývají pod obtížně zapamatovatelnými zkratkami EUDR, GDPR, DSA, DMA, P2B, NIS2, ESG, CSRD, SFDR, DORA, CS3D, PSD3 & PSR... Schválně, kolik z nich znáte?

Česká Hospodářská komora odhaduje, že celková regulační a byrokratická zátěž podnikatele ročně připraví o 72 miliard korun. Některá má původ v domácích předpisech, většina regulací ale pochází z Evropské komise, která funguje jako fabrika na regulace. Vzniká v ní zhruba 80 procent legislativy týkající se podnikání.

Leyenová slíbila, že administrativu spojenou s podnikáním sníží o čtvrtinu. Totéž ale říkala už na počátku své první pětiletky ve funkci předsedkyně komise. Během ní v Bruselu vzniklo rekordních 13 000 předpisů.

Zmíněná genderová legislativa je jen malým dílkem regulatorní skládačky, která nás přibližuje centrálně plánované ekonomice. Je spojována s vizí zářných zítřků. Ty jsou však čím dál vzdálenější.

Můžete si tipnout, která regulace se stane pověstným posledním hřebíkem do rakve té či oné firmy, případně poslední kapkou, která podnikatele přiměje hledat štěstí v Americe nebo kdesi v horoucích peklech.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vláda chystá socialistickou regulaci mezd. Ve jménu genderu a rovnosti

• Povinný podíl žen ve vedení firem? Genderové kvóty ničemu nepomůžou, spíš naopak

• Co firma, to sprostý podezřelý. V Česku končí podnikání, jak jsme ho znali

Umění jako jistota v nejistém světě… Čtěte v novém Finmagu

Inflace, politika i snahy o postpandemickou obnovu v posledních dvou letech ovlivnily globální i český trh s uměním. Oba však prokázaly odolnost. V turbulentních časech je umění prostě spolehlivým investičním prostředkem.

Zdroj: Finmag

UMĚNÍ JE BYZNYS

Martin Kodl miluje modernu a vede nejúspěšnější aukční dům u nás. • Jakub Kodl se zaměřuje na současnou tvorbu a jeho KodlContemporary zastupuje nejžádanější autory. • Proč rodinný klan Kodlů už 150 let sbírá umění?

BYZNYS JE HRA

Studium molekulární biologie i zážitky z kláštera přivedly Terezu Královou k výrobě mýdel Onwa. • Pro Marka Lefflera bylo otevření prvního ReFresh Bistra návratem na střední školu. • Kde se berou talenty na podnikání?

Koupit Finmag