Tajné nahrávky, data od finančáku. Jak se připravit na přísnější kontroly švarcsystému?

Kontroly zaměřené na švarcsystém se pravděpodobně výrazně zvýší, protože nové pravomoci inspektorů práce usnadňují odhalování nelegálního zaměstnávání. Nová legislativa výrazně posiluje důkazní pozice inspektorátů práce, což usnadní prokazování nezákonného jednání zaměstnavatelů. Inspektoráty práce mohou od finančních úřadů získávat různé typy informací, které jim pomáhají odhalovat nelegální zaměstnávání a švarcsystém. Mezi klíčové údaje patří daňová přiznání OSVČ, která odhalují výši a strukturu příjmů, a přehled vystavených faktur, jenž ukazuje, zda OSVČ fakturuje převážně jednomu subjektu a podobně.

Pro zaměstnavatele to znamená vyšší riziko postihu, pokud spolupracují s OSVČ způsobem, který fakticky odpovídá klasickému pracovněprávnímu vztahu. Sankce za nelegální zaměstnávání mohou dosahovat až několika milionů korun, což představuje značné finanční i reputační riziko. Kromě toho se zaměstnavatelé musí připravit na častější daňové kontroly ze strany finančních úřadů, jelikož inspektoráty práce a finanční úřady prohlubují svou spolupráci. Vzhledem k těmto změnám je pro zaměstnavatele klíčové pečlivě prověřit své smluvní vztahy a ujistit se, že odpovídají zákonným požadavkům.

Klíčové je nastavit smlouvy tak, aby OSVČ pracovala skutečně nezávisle a nefungovala fakticky jako zaměstnanec. Mezi rizikové faktory patří například pevně stanovená pracovní doba, plnění pokynů nadřízeného nebo dlouhodobá práce pro jediného klienta. Je vhodné proškolit vedoucí, aby dokázali rozpoznat potenciálně problematické situace, a zároveň se připravit na možné kontroly.

Důležité je také uchovávat dokumentaci, která dokládá skutečnou povahu spolupráce s OSVČ. To může pomoci předejít nejen sankcím inspektorátů práce, ale i možným daňovým kontrolám finančních úřadů.

Stát dlouhodobě usiluje o omezení švarcsystému, který způsobuje výpadky v odvodech daní a pojistného. Inspektoráty práce se proto zaměřují především na odvětví, kde je tento typ spolupráce nejčastější – například v IT, stavebnictví, úklidových službách nebo pohostinství. Někteří zaměstnavatelé už zaznamenali nárůst kontrol, často na základě podnětů od vlastních zaměstnanců nebo dokonce konkurence.

Změna přístupu k takzvanému švarcsytému – tedy zastřenému pracovně právnímu vztahu (zjednodušeně místo pracovní smlouvy je uzavřena smlouva obchodní s fyzickou osobou/podnikatelem) nastala již od 1. ledna 2024, s novou definicí nelegální práce. Ta je reakcí na dlouhodobé neúspěchy Státního úřadu inspekce práce u soudu prokázat, že šlo o zastřený pracovně právní vztah (švarcsystém).

Soudy jako jeden ze znaků pracovně právního vztahu požadovaly soustavnost výkonu práce a nová definice časové hledisko považuje za nedůležité. Jsou-li splněny ostatní znaky, není důležité, jak dlouho je práce vykonávána. Lze očekávat, že tím dojde k postihu většího počtu osob. Pokud jde o počet kontrol, je dán jednak plánem kontrol SÚIP a jednak počtem podnětů, které SÚIP obdrží. Ze statistik SÚIP lze vyčíst, že zatím počet kontrol nedosahuje čísel z doby před covidem.

Pokud jde o nové nástroje inspektorátů práce, platí, že i SÚIP by měl zejména dodržovat právní předpisy. To znamená, že k využití možnosti pořizovat záznamy bez vědomí kontrolované osoby (firmy) by úřad mohl přistoupit jen tehdy, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Bude tedy třeba, aby použití tohoto postupu SÚIP dokázal dobře odůvodnit. Obdobné oprávnění má mimochodem při svých kontrolách od roku 2016 Česká obchodní inspekce. Nejde tedy ani o novinku pro kontrolní orgány, ale bude třeba sledovat, jak je využívána.

Firmám doporučujeme využít příručku Hospodářské komory o kontrolách, kterou najdou na našem webu.

Švarcsystém není příčina, ale následek. Sebedrakoničtější kontroly a pokuty ho nevymýtí. Firmy se zas velmi rychle naučí, jak formálně podmínky splnit, padne pár pokut a nejspíš pojedeme dál. Bavme se tedy raději o tom, co je příčinou – nesmyslné byrokratické peklo spojené se zaměstnáváním, potlačení flexibilních forem spolupráce (vyšší regulace prací na dohodu), faktická nemožnost propustit zaměstnance.

Na druhé straně zejména nastupující generace Z tlačí na flexibilitu a zdaleka nepotřebuje a často ani nevyžaduje takovou ochranu, jakou poskytuje zákoník práce.

Švarcsystém je tedy přirozená reakce na obou stranách. Navíc na jeho potlačování ve finále nejvíc doplatí ty nejzranitelnější a obtížně zaměstnatelné skupiny pracovníků, jako ostatně na každou původně bohulibou snahu o ochranu a regulaci. Zaměstnavatelé je prostě nezaměstnají vůbec.

Můžeme se bavit o daňových únicích způsobených švarcsystémem, ale když dojde na lámání chleba, nikdo je realisticky vyčíslit nedokáže. Jakýkoliv argument navázaný na příjmy státního rozpočtu je nutně vyvěštěný z křišťálové koule, „aby to vyšlo“.

Z mého pohledu by tedy bylo místo kontrol lepší umožnit zaměstnavatelům i zaměstnancům co největší flexibilitu vzájemných vztahů a důkladně informovat, co která z forem spolupráce reálně obnáší.

Firmy by měly zintenzivnit tlak na vládu směrem ke zvýšení flexibility zákoníku práce a v mezičase si nastudovat hlavní parametry švarcsystému. Stejné odměny na fakturu, dovolená, vystupování jménem zaměstnavatele, pracovní pomůcky poskytované firmou… Pokud práce vykazuje tyto znaky, kontrola ji nejspíš jako švarcsystém odhalí a postihne. My nesmíme ani naznačovat.

Ano inspektoři dostali do rukou nové nástroje, ale dle našich informací se tyto nástroje budou primárně využívat na odhalování další nelegální a zastřené práce. Bohužel zde – hlavně od vypuknutí války na Ukrajině – začaly působit společnosti, které se pohybují v šedé či až černé zóně ekonomiky nebo neposkytují součinnost inspekci. Zneužívají zaměstnance a nedodržují legislativní nařízení. Zároveň i stát je krácen primárně na sociálním, zdravotním pojištění a daních. Z toho důvodu se přistoupilo k tomuto navýšení pravomocí a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR toto nařízení podpořila